Nečekaný bestseller Ekonomie dobra a zla
Malé a neznámé nakladatelství vydalo odbornou publikaci z oblasti ekonomie, navíc jde o knižní debut autora. Řekli byste, že to je výčet všech možných nevýhod, které se jen mohou setkat. Nastalo ale překvapení. Této knihy se za 9 měsíců prodalo přes 30 tisíc výtisků a jméno autora i titul jeho knihy zná dnes každý, kdo se trochu zajímá o společenské dění. Knize Tomáše Sedláčka Ekonomie dobra a zla se věnuje Knihovnička Radia Praha.
Nakladatel Tomáš Brandejs založil nakladatelství 65. pole proto, aby mohl publikovat poezii a prózy své a svých kamarádů. Když celý náklad knihy Tomáše Sedláčka za tři týdny zmizel z knihkupectví, napsal báseň. Přečetl ji na veřejnosti při předávání ceny Neo Luxoru za nejúspěšnější knižní titul.
Jak se dělá takový knižní trhák?
"Hlavní věc je nápad. Dobrý tip na autora a potom už jenom práce. To téma zajímalo mě, ekonomie dobra a zla, dělal jsem ji jakoby pro sebe, ale tušil jsem, že to bude zajímat i další lidi."
Kniha mladého ekonoma se prodávala lépe než bestsellery brazilského romanopisce Paula Coelha, amerického spisovatele Dana Browna i oblíbeného českého prozaika Michala Viewegha. Na konci ledna se Sedláčkově knize podařilo překročit hranici 33.000 prodaných výtisků.
Kniha Ekonomie dobra a zla má podtitul Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. Autor vnáší do sterotypů uvažování o ekonomii překvapivé otázky, nečekané morální aspekty a vztahuje současné problémy k uvažování našich dávných předků. Kniha vznikala ve stejné době jako Sedláčková disertace. Mají společné téma, ale odlišné zpracování.
"Já bych ty věci vůbec nespojoval, je to úplně jiný žánr, má to společnou myšlenku, ale je to jiná disciplína."
"Od té doby, co se prodalo víc než 3000 kusů, tak jsme byli všichni velice překvapeni, protože my jsme to plánovali jako malou alternu pro fajnšmekry, kteří si chtějí přečíst o dějinách ekonomického myšlení trochu trošku jinak. Kdo by kdy tušil, že sonda do dějin ekonomického myšlení si najde cestu k více než 30.000 čtenářů. To opravdu nikdo nečekal, my se chlapecky díváme na tu věc, člověk se cítí jako malý klučina, kterému se povedlo něco, co nečekal, trefit šípem do černého."
Lze to analyzovat? A co z toho vyvozujete za informace?
"Pochopitelně jsem o tom přemýšlel. Podle kolegů z knihkupectví Neo Luxor je to poprvé, co se na první příčku prodejnosti dostala vědecko odborná knížka, nikoli beletrie. Z legrace jsme se dívali do zahraničí, ne nijak rigorózně, ale nenašli jsme žádný jiný národ, kde by v ten krizový rok 2009 zvítězila ekonomická knížka. Všude vítezila beletrie, upíři, záhady a detektivky. Tak to snad i svědčí něco o našem národu, který se chtěl rychle o ekonomii něco doučit. A taky je to pro mě znamení, že náš národ není zhnusen ekonomií. To jsem si myslel. Stejně jako jsem předpokládal o těch intelektuálech, pro které jsem tu knížku psal, že jsou zhnuseni ekonomií, že jí pohrdají. Ale tohle mě poučilo, že to tak není. Pro mě jako pro ekonoma to je velice dobré znamení."
Možná ale zhnuseni skutečně jsou, jenom se to zhnusení orientuje na určitý typ ekonomie a ekonomického myšlení. A naopak toho, který vy předkládáte, je tu nesaturovaná potřeba.
"To je taky zajímavé. Kolika lidem byla třeba na střední škole nepříjemná fyzika. A když se podá způsobem, který přeskočí dril, který na tom si lidi nejvíc trápil, tak se ukáže, že fyzika má své vlastní náboženství, vlastní fantazii, vlastní příběh, který může konkurovat ve své epičnosti příběhu o Adamovi a Evě a jiným příběhům o stvoření. A proto taky fyzika natolik vešla do povědomí lidí, že nabídla příběh, který probouzí fantazii a fascinuje, lidi baví představovat si první vteřiny po velkém třesku, černé díry, a všechno s tím spojeného. A tohle pochopitelně máme i v ekonomii a jde o to vytáhnout to na světlo a ukázat, že to je obor, který studuje člověka a jeho chování a jeho interakce. Ekonomie se stala tak dominantní, monetarizace našeho života postoupila tak daleko, že se ekonomie skutečně dotýká každého. Před sto lety to tak nebylo, peníze jte potřeboval jenom na málo statků. Takže po tomto typu uvažování a bádání je očividně poptávka. Já jsem se to snažil propojovat s dalšími obory, ve kterých nejsem odborníkem, ale bohužel - nebo bohudík - hranice mé zvědavosti jsou širší, než hranice mé expertní zkušenosti. A zdá se, že po propojování s trochou fyziky, trochou psychologie, filosofie nebo sociologie byla poptávka a já jsem o ní nevěděl."
Budete na tu poptávku reagovat i v dalších věcech, které připravujete?
"Já jsem tuhle knížku psal několik let, osm nebo devět, psal jsem si ji do šuplíku v rámci mých studií. Vždycky jsem si přál, aby to třeba nějaké akademické nakladatelství vydalo a představoval jsem si, že by to byla knížka, která bude zapadat prachem. A teď chystáme anglický překlad, mělo by to v dohledné době vyjít v angličtině, před několika dny jsme podepsali smllouvu s polským nakladatelem, takže teď pracuji hodně na těch překladech. Rozšiřuji a prohlubuji anglický překlad. Bude to trošku rigoróznější v tom, že jsou tam hlubší citace, hlubší citační aparát, jsou tam nové myšlenky a bohužel, aby to vyhovovalo mezinárodnímu čtenáři, tak nahrazuji do jisté míry české citace mezinárodními autoritami, protože ty autority, které jsou známé nám, nejsou známé ve světě."
A další kniha?
"Zatím nosím v hlavě několik esejů, které bych za nějaké dva roky chtěl sepsat, nechám to v hlavě hezky chvíli zrát, aby přežilo jen to, co mám promyšlené, a teď se soustředím hodně na druhou edici té knížky."
Tolik Tomáš Sedláček. A teď ještě pár slov o nakladatelství, které jeho knihu nabídlo čtenářům. Hovoří Tomáš Brandejs:
Vysvětlíte název 65. pole?
"Vychází to z počtu šachovnicových polí. My jsme původně hodně hráli šachy, a toto by mělo vyjadřovat nějaký přesah, krok stranou, nečekanost, humor, recese. Prostě pole, s kterým nikdo nepočítá."
Tím 65. polem by mohl být zrovna Tomáš Sedláček a jeho Ekonomie dobra a zla.
"Přesně, je v tom podobný způsob myšlení. I Tomáš Sedláček a jeho způsob myšlení jde mimo běžné hrací pole, mimo běžnou šachovnici."
