Nemoc špinavých rukou se nevzdává

r_2100x1400_radio_praha.png

V Česku roste počet lidí nakažených žloutenkou. Zatím se ale nejedná o epidemii. Podle hlavního hygienika České republiky Michaela Víta není situace klidná, ale ani kritická, i když se výskyt onemocnění rozšířil z Prahy a Středočeského kraje také do jiných regionů, zejména do severních částí Moravy. Podle některých cestovních kanceláří na její výskyt reagují i zahraniční turisté.

Výskyt virové hepatitidy typu A v ČR (k 29.září 2008), foto: ČTK
Hepatitidou, česky žloutenkou typu A už onemocnělo u nás více než 600 lidí. Jen za poslední zářijový týden přibylo 162 nových nákaz, z toho 83 v Praze. Přitom za celý loňský rok nemoc špinavých rukou, jak se této chorobě kvůli častému způsobu přenosu také říká, dostalo 128 lidí v Česku. Epidemie žloutenky vypukla zhruba na počátku letních prázdnin, původně v komunitě injekčních uživatelů drog a bezdomovců v Praze. Velmi rychle se rozšířila do okolí Prahy i mezi lidi mimo rizikové skupiny. Praha a Středočeský kraj naočkovaly stovky drogově závislých a bezdomovců. Podle hlavního hygienika České republiky Michaela Víta se díky tomuto preventivnímu opatření podařilo zastavit epidemii mezi uživateli drog a zpomalit šíření nemoci dále. Podle něj platí, že hlavní prevencí je pořádně si umývat ruce. K ohnisku nákazy říká:

"Pravděpodobně ten primární zdroj nákazy byl opravdu tou epidemií, tam epidemie byla mezi narkomany. Dále se nám kontaktním způsobem epidemie dostala k bezdomovcům, k nezaměstnaným a bohužel do dospělé populace."

Michael Vít, foto: ČTK
Očekávaný prudký růst počtu případů onemocnění mezi školními dětmi po prázdninách se nedostavil. Zatím od začátku roku onemocnělo 25 dětí ze zhruba milionu a sta tisíc školou povinných. Největší a také u této nemoci atypický počet nemocných je mezi dospělými ve věku mezi 25 a 34 rokem.

"Ta dětská populace už určitým způsobem byla promořená, to znamená očkovali jsme v roce 1997, 2000, 2004 po povodních, a je podle mně nějakým způsobem imunní. No a u dospělé populace my jsme tu od roku 1999 neměli vyšší výskyt, a tak bohužel ta dospělá populace není promořená, a ten kontakt, který byl - narkomani, bezdomovci, nezaměstnaní - se pak dostal do ostatní rizikové dospělé populace,"říká Michael Vít. Počet nemocných podle něj bude ještě v příštích týdnech stoupat:

"Máme od začátku roku více než 600 případů, nejvíce je v Praze - kolem 283, druhý je kraj Středočeský. Máme dvě menší ložiska rodinných epidemií, a to je Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Bohužel očekáváme, že výskyt ještě bude stoupat a že kulminace by mohla být počátkem listopadu. Pak pevně věřím, že ten vyšší výskyt se začne snižovat v České republice."

Zvýšenému výskytu žloutenky čelí především hlavní město Praha. Jen za poslední zářijový týden přibylo 83 nových nákaz hepatitidou typu A. Celkem od počátku roku tak hygienici zaznamenali v hlavním městě na 350 nakažených. Vedení města proto podniká příslušná protiopatření, aby se podařilo epidemii utlumit. Pražský magistrát našel ve svých rezervách další dva miliony korun na zastavení šíření žloutenky. Podle radního pro zdravotnictví Milana Pešáka je nezbytné vynaložit další finanční prostředky na prevenci. Tentokrát šly podle něj peníze do středních škol "zhruba ve výši dvou milionů korun. V kapitole zdravotnictví a sociálních služeb jsme už dříve vynaložili zhruba milion korun na očkování pracovníků zdravotnických zařízení respektive pracujících s těmi ohroženými skupinami v rámci sociálních služeb, na hygienická opatření a podobně."

V pražských nemocnicích byla kapacita infekčních oddělení naplněna a musela se, jak potvrdil Michael Vít, hledat další lůžka:

"Ta kapacita byla minulé období nasycena, takže jsme museli využít i lůžkové kapacity v Ústeckém kraji, v Příbrami, v Plzni, a také jsme otevřeli nová lůžka v Praze na Bulovce, a tady bych chtěl poděkovat kolegům z Bulovky. V současné době jednáme, zda ještě nezvýšit počet na Bulovce, anebo jedno oddělení ve Fakultní nemocnici Motol otevřít."

Michael Vít také vyvrací fámy, že v Česku chybí vakcíny proti hepatitidě typu A:

"Pro ty nejbližší kontakty, které my objevíme při tom šetření, máme v současné době minimálně 3 tisíce vakcín, čili tam je to dostatečné. Pokud mám zprávy od dovozců, výrobců a distributorů, tak by se v nejbližší době měly dovézt desetitisíce vakcín."

Hlavní hygienik České republiky Michael Vít ale vyzývá lidi, aby k očkování přistupovali rozumně a bez paniky.

A jak může vypadat takový boj se žloutenkou? Přímo v ohnisku nákazy je vždy třeba najít její zdroj a vypátrat lidi, s nimiž přišel nakažený do styku. Všechny je nutné naočkovat jednou dávkou vakcíny, a pokud jde o potravináře, vyloučí je hygienici načas z pracovního procesu. Po dobu 50 dnů musí tito lidé navštěvovat pravidelně svého praktického lékaře a podrobit se vyšetřením.

Jiná rozsáhlá preventivní opatření proti šířící se hepatitidě typu A však nejsou podle Michaela Víta potřeba. Podle něj se okolo žloutenky šíří zbytečná panika, která už pronikla i do zahraničí. Hlavní hygienik České republiky má informace, že se prý kvůli obavám z nákazy žloutenkou houfně odhlašují turisté, kteří mířili do Prahy. Jde prý například o turisty z Británie, Německa, Francie a Rakouska.