Jako neonacistické Waterloo hodnotí český tisk sobotní pokus pravicových radikálů pochodovat pražským židovským městem na výročí neblaze proslulé Křišťálové noci. Historická židovská čtvrť zůstala skutečně nedotčena. Nicméně centrum české metropole se na více než půl dne proměnilo v policejní zónu a ojedinělé incidenty se v rozpětí několika hodin rozhořely v různých částech Prahy.
Pietní shromáždění na Staroměstském náměstí
Bezmála dva tisíce strážníků a policistů včetně težkooděnců, mnoho desítek policejních aut, ale také obrněné transportéry a monitorovací vrtulník neustále přelétávající nad Starým Městem Pražským – tak vypadalo sobotní odpoledne a večer v centru české metropole. V záloze bylo pak několik tisíc lidí: od menšího shromáždění u židovské radnice v jinak nedostupné Maiselově ulici, přes dobrovolné hlídky u restaurací a obchodů v širším okolí až po účastníky pietního shromáždění na Staroměstském náměstí a anarchisty, kteří vyšli vstříc předpokládanému pochodu neonacistů. Ti nakonec dopadli jako izolovaná skupina, kterou hravě přečíslili už jen samotní levicoví radikálové.
Několik neonacistů se shromáždilo u Právnické fakulty UK v Praze
"V případě levicových anarchistů ty odhady se pohybují kolem tisícovky, v případě neonacistů to mohou být řádově tři-čtyři stovky." Tak v průběhu nejnapjatějších chvil porovnal počty účastníků na dvou stranách barikády primátor hlavního města Pavel Bém. Pražský policejní šéf Petr Želásko později v České televizi uvedl, že část zahraničních posil svou šanci podpořit české neonacisty v rozhodujících chvílích propásla: "Zbloudili a nedostali se včas do Prahy. Ta skupina slovenská přijela vlakem, ti byli včas, ale autobusy ze Saska dojely až se zpožděním. Ti se nám v Praze objevili až kolem 21. hodiny." Podle ministra vnitra Ivana Langera se snažila policie poznat potenciální účastníky neonacistického pochodu už na hranicích "na a posléze potom od hranic až do Prahy znepříjemnit život těm extrémistům, kteří přijížděli zejména ze Saska tak, abychom je co nejvíc otrávili a pokud možno abychom je odradili od toho, aby do města vůbec dojeli."
Průvod anarchistů v centru Prahy
Mezi cizinci zadrženými policií dominovali Slováci. Čtyřem desítkám z nich hrozilo oficiální vyhoštění, poté se policie uspokojila s jejich posazením do vlaku směřujícího do Bratislavy. Ze čtyř set předvedených osob policie asi polovinu ohodnotila jako pachatele přestupků, ve třech případech kvalifikovala jednání jako trestný čin útoku na veřejného činitele. I když policejní statistiky nepopisovaly příslušnost těchto osob k jednotlivým táborům, podle dostupných zpráv se z hlediska veřejného pořádku větším problémem nakonec zřejmě stali anarchisté. Zatímco v jednom případě reagovali zmlácením neonacisty, který po nich střílel z plynové pistole, u některých potyček vyzněli levicoví radikálové jako útočníci s početní převahou. V jednom případě dokonce zaútočili na policejní vůz, v němž se před nimi ukrýval zraněný skinhead.
Letos bezpochyby největší bezpečnostní akci, (podle policejního vedení stejně nákladnou, jako bylo zajištění letošního pražského pobytu amerického prezidenta), výjimečně pochválila i opozice. "Já jsem byl přítomen v Maiselově ulici a potom ještě v Pařížské ulici, takže jsem viděl některé zásahy, viděl jsme opatření policie. Já se domnívám, že to bylo skutečně velmi dobře provedeno,"řekl například v České televizi bývalý ministr vnitra František Bublan. Faktem je, že navzdory dramaticky vyhlížející atmosféře v rukou lékařů skončilo pouze sedm lehce zraněných lidí a shromáždění v Maiselově ulici i na Staroměstském náměstí poklidně proběhla bez rušivých momentů.
O tom už více v následujícím vydání našeho pořadu v rubrice O čem se mluví.
