Jakou sílu má extremismus v Česku?
Výročí neslavně proslulé Křišťálové noci v Německu povzbudilo i u nás Mladé národní demokraty ke svému zviditelnění pochodem pražským židovským městem. Vyvolalo to nejen odpor vedení města, ale také protiextremistické aktivity politiků, nejrůznějších spolků a jednotlivců. Zároveň se stalo výzvou pro anarchisty, aby se neonacistům v ulicích Prahy postavili. V této souvislosti jsem se komentátora Petra Holuba z internetového portálu aktuálně.cz zeptal:
"Poslední dobou se obecně extremistické síly v Česku aktivizují, ale zase to nepřekračuje nějakou dramatickou hranici. Pokud jde o pravicové extremisty, tak jejich akce ohledně tzv. Křišťálové noci skončila dost velkým fiaskem, že museli volat na svou pomoc policii, což se jim stalo i dříve. Takže celé to jejich vystoupení bylo spíše groteskní. Co na tom ovšem nebylo groteskní, byla samotná ta provokace. Když se někdo chce hlásit ke genocidě, tak tím logicky vyprovokuje značnou část společnosti. A to je také jedna z charakteristik českých neonacistů. Oni spíše vydávají taková opravdu dramatická provolání, plánují dramatické akce, o kterých vědí, že vzbudí odpor, ale samy ty akce nejsou aktuálně nebezpečné."
Promyšlená taktika boje anarchistů s neonacisty v ulicích pražského Starého města by možná měla být důvodem k zamyšlení nad tím, kdo je pro společnost nebezpečnější - pravicoví nebo levicoví radikálové? Co tom soudíte Vy?"Jde o to, že u nás levicoví radikálové jsou silnější, a je to třeba vidět i na tom, že pokud dojde k fyzickým střetům, tak anarchisté spíše vyhrávají nad neonacisty. Je ovšem pravda, že anarchisté volí poněkud jiný přístup a je to vidět zrovna na příkladě té tzv. Křišťálové noci, že anarchisté se postavili do šiku většiny společnosti a jakoby vystupují jako ozbrojená pěst té většiny, což samozřejmě je stejně nepřípustné jako jiné násilnosti na ulicích. Ale tato strategie se tentokrát anarchistům vyplatila."
Nacionalistická Národní strana založila 28. října v Praze polovojenskou organizaci Národní gardu. Náplní její činnosti má být "pomoc a služba vlasti". Vznik gard ostře kritizovali šéf sněmovního výboru pro bezpečnost František Bublan či slovenský prezident Ivan Gašparovič, ministr vnitra Ivan Langer považuje její existenci za nepřijatelnou. Nabízí se tedy otázka, proč ji ministerstvo vnitra zaregistrovalo? Je po jen otázka nastavení příslušné legislativy?"Určitě dochází k velkým chybám úřadů vůči všem těmto pravicovým radikálním aktivitám. A to, že bez řečí registrují ať už Národní gardu nebo skupiny zvané Mladí národní demokraté, by mělo vést k nějaké revizi dosavadních postupů. Skutečně je k vážné diskusi, jestli každá instituce, která chce být založena, má právo na automatickou registraci. Je to samozřejmě omezení ústavních svobod, ale ty provokace, byť nejsou věcně nebezpečné, že by snad rozvrátily společnost, tak jsou v civilizované zemi něčím velmi nepřípustným.
A teď se například ukázalo, že pokud by veřejnost jako celek nezareagovala velice jednoznačně proti neonacistické provokaci, tak by z toho mohla být velká veřejná ostuda. To by si snad úřady už mohly uvědomit a minimálně se zamyslet nad tím, jestli bez řečí zaregistrují každou instituci, u které hrozí například nebezpečí, že se bude projevovat nějakým násilným způsobem a bude se hlásit k extremnímu nacionalismu."Podle už zmíněného slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče mohou podobná sdružení povzbudit extremisty i na Slovensku. Hrozí tedy nebezpečí, že se staneme exportéry extremismu?
"To si myslím, že skutečně nehrozí. Češi jsou v této otázce vždycky spíše zpátky. My máme mnoho velkých křiklounů, ale že by u nás došlo až k takové akceschopnosti radikální pravice, jako například u Národních gard v Maďarsku, tak to skutečně nehrozí. To si myslím je trochu zbytečné varování od slovenského pana prezidenta. U nás opravdu jde nejvýš o tu mezinárodní ostudu, kterou může nějaké hloupé vystoupení neonacistů způsobit."