Extremismus v Česku není na vzestupu

Nejviditelnější byli loni v České republice extremisté s pravicovou orientací. Konstatuje to zpráva ministerstva vnitra o problematice extremismu v roce 2009, jejíž obsah ve čtvrtek prezentoval první náměstek ministra vnitra Jiří Komorous.

Vládou schválená zpráva obsahuje i připomínky někdejšího ministra pro menšiny a lidská práva Michaela Kocába. Z dokumentu vyplývá, že počet obviněných z extremismu stoupl loni ve srovnání s rokem 2008 o polovinu, o více než pětinu se pak zvýšil počet extremistických činů. Ministr vnitra Martin Pecina považuje za největší úspěch vlády zrušení Dělnické strany:

"Já bych k tomu uvedl, že se nejedná v žádném případě o skutečný nárůst páchané zločinnosti, ale já obě tato čísla přikládám daleko lepší a propracovanější práci policie a policie ve spolupráci s justicí, která konečně, řekl bych po dlouhé době začala proti extremistům postupovat velmi rázným způsobem."

Martin Pecina

První náměstek ministra vnitra Jiří Komorous potvrdil, že u nás extremismus není na vzestupu, a upřesnil statistická čísla:

"V posledním roce došlo ke zvýšení počtu zaevidovaných trestných činů s extremistickým podtextem o cca 22 procent. Například počet stíhaných osob oproti roku 2008, kdy to bylo 195 osob, stoupl na 293 v roce 2009."

Trestných činů souvisejících s extremismem se nejvíce dopouštěli pachatelé ve věku 21 až 39 let. Loni byl mezi nimi poprvé zaznamenán vyšší počet středoškoláků a vysokoškoláků. Zpráva ale upozorňuje, že z toho nelze vyvozovat závěry o nastupujícím trendu. Podle Jiřího Komorouse lze jen těžko stanovit, kolik lidí se v Česku k extremismu hlásí:

"Řádově se jedná o stovky. Samozřejmě jsou tam i velice nebezpečné segmenty, konkrétně jsou to příslušníci neregistrovaných uskupení, jako je Národní odpor, Autonomní nacionalisté a další skupiny, ale to už spadá trošičku do segmentu utajovaných skutečností, a to bych zatím nechal bez komentáře. Bylo stíháno 293 osob především v souvislosti s trestnými činy propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, a potom jsou tam konkrétní trestné činy pokusu o vraždu, například v souvislosti se žhářským útokem na obydlí rómské rodiny ve Vítkově."

Jiří Komorous také upozornil na skutečnost, že extremisté ve stále větší míře využívají sociální sítě, jejich postupy jsou sofistikovanější, což si vyžádalo jisté změny v práci policie:

"V současné době je vytvořený celý systém protiextremistických specialistů v Policii České republiky. To je ten základ v oblasti detektivní a zpravodajské činnosti na samém vrcholu. Je to speciální pracoviště na Útvaru pro boj s organizovaným zločinem. A potom jsou tu kolegové specialisté na jednotlivých krajských ředitelstvích policie a na územních odborech. Pokud se týče konkrétně ministerstva vnitra, tak to jsou skupiny, které se zabývají strategií, koncepcí, vyhodnocováním, sjednocováním těchto týmů a stanovováním dalších kroků. Řádově se jedná o stovky lidí."