Neúspěšný pokus o dialog v Letech u Písku

Zadržení, odvoz na policejní stanici a podezření ze spáchání přestupku,. To je paradoxní důsledek pokusu pro-romského aktivisty o dialog s představiteli Národní strany v Letech u Písku, kde se u bývalého protektorátního romského tábora v sobotu sešla dvě různá shromáždění. O co přesně šlo, podobněji vám prozradí Peter Gabaľ.

Foto: Alexis Rosenzweig

Jen několik desítek metrů dělilo v sobotu v Letech u Písku dvě různá shromáždění. Obě se sešla poblíž dnešního velkokapacitního vepřína, tedy v místech, kde za II. světové války stával romský sběrný tábor. Poměrně malá skupina Romů a dalších sympatizantů jejich aktivit se sešla u památníčku romského holocaustu v poklidné atmosféře. Navzdory tomu, že je sem přivedly rozbouřené emoce a že v té souvislosti zazněla i kritická slova.

Včetně těch, která na adresu komunisty Miloslava Ransdorfa, českých europoslanců za ODS a hlavy státu kvůli jejich dosavadním postojům přednesl představitel Společenství Romů na Moravě Karel Holomek:

"Bylo jenom otázkou času, kdy i ti neonacisté, kteří tady jsou sdruženi, nebo všichni ti nacionalisté, využijí toho, že vlastně prezident Václav Klaus i vlastně tito lidé, pootevřeli takříkajíc vrátka k tomu, aby tady byl vlastně zpochybňován romský holocaust."

Naproti tomu shromáždění Národní strany, jež mělo být také pietním aktem, vévodil zvuk megafonu a ostrá slova šéfky strany Petry Edelmannové, vyslovující obavy z "budoucnosti naší svobody, občanské i národní, které jsou případným pokračováním totalitní vlády socialistů s komunisty ohrožené do té míry, že by nastal čas nových občanských nepokojů a sociálních propadů, které by mohly vést až k občanské válce."

Foto: Alexis Rosenzweig

Národní straně vadí zejména uvažovaných 800 milionů korun, slíbených vládou na vykoupení a přestěhování vepřína, aby zde nebyla rušena pieta místa, kde za války zahynuly přes tři stovky Romů. Romským aktivistům a jejich příznivcům zase překáží, že zdaleka nejen Národní strana zpochybňuje charakter Letů jako koncentračního tábora. Například generální sekretář Národní strany Petr Eliáš před několika dny Rádiu Praha řekl:

"Všichni do jednoho tam zemřeli na špatné hygienické podmínky. Nikdo tam nebyl umučen, utlučen, popraven. Nebyl to koncentrační tábor."

Naprosto jiný pohled nám sdělil sociolog Fedor Gál, který má smutnou výsadu mluvit o válečném rasizmu z vlastního životního osudu, když se jako potomek Židů za války narodil v Terezíně.

"Tady umírali nevinní lidé jenom proto, že byli Romové. Pro nic jiného. A mezi nimi děti. Vždyť většina těch mrtvých jsou děti! A když někdo tvrdí, že umírali proto, že nedodržovali hygienické předpisy, tak to je prostě něco neuvěřitelného. Jak je možné dodržovat v koncentračním táboře hygienické předpisy? Jako umýt si ruce před obědem? Co to je za nesmysl? A tohleto oni říkají otevřeně do médií."

Markus Pape, foto: ČTK

Stejný názor má i pro-romský aktivista, v Čechách žijící německý novinář Markus Pape. Navzdory okolnostem se však rozhodl pokusit o dialog:

"Vyzývám, abychom - pár lidí - šli tam za nimi a zahájili dialog a vysvětlili zástupcům Národní strany, co se tady skutečně stalo, a že se mýlí."

Pokus ale nevyšel. Po snaze Markuse Papeho promluvit se svým viděním věcí do projevu Petry Edelmannové ho pořadatelé z Národní strany začali vytlačovat z místa. Následovalo skandování Markuse Papeho a několika dalších přítomných: "Stop nacismu! Stop nacismu!"

Celá věc skončila tak, že německý novinář byl odvezen na policejní služebnu, aby podal vysvětlení. Policie šetří, zda nespáchal přestupek, když "slovně narušil" řádně nahlášenou akci. Sám Pape ale na služebně podal na organizátory trestní oznámení.

Jinak zůstal se svým pokusem osamocen. Jedním z mála lidí, kteří ho doprovázeli mezi příznivce Národní strany, byl Fedor Gál. Své důvody ale vysvětlil úplně jinak:

"Já tam nejdu vést dialog. Já jdu jenom ukázat, že z nich nemáme strach. A že sem nepatří. Ale o dialogu nemůže být vůbec řeč. Já mám vést dialog s člověkem, který zpochybňuje holocaust? Když jsem se narodil v koncentráku a když tři čtvrtě mé rodiny zahynulo v plynových komorách?"