Newyorská filharmonie vystoupila po 70ti letech v Praze
V rámci evropského turné 2000 vystoupilo o víkendu v pražské Smetanově síni Obecního domu nejstarší americké těleso - Newyorský filharmonický orchestr pod taktovkou dirigenta Maestra Kurta Masura. Sobotní vystoupení navíc mohly sledovat v přímém přenosu i tisíce diváků České televize. Více k tomu Eva Petržílková:
Hostování Newyorské filharmonie, která se v Praze objevila po sedmdesátileté přestávce, bylo předem očekáváno jako mimořádná umělecká událost. Oběma vystoupeními se tak mimořádně rozšířil program mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro a koncerty se zároveň zařadily do projektu Praha - Evropské město kultury 2000. Jak řekl ředitel stejnojmenné společnosti Michal Prokop, to, že mělo české publikum možnost slyšet Newyorskou filharmonii v Praze, která je centrem vážné hudby po mnoho let, se tak často nestává. Připomněl také, že nebylo snadné tuto kulturní událost připravit...
Na programu vystoupení byla první den Devátá symfonie Gustava Mahlera, která vznikala před devadesáti lety v době, kdy byl skladatel šéfdirigentem tohoto orchestru. Druhý den program vyvrcholil Brucknerovou Sedmou symfonií a skladbou Dvě cesty od současné autorky Sofie Gubajdulinové. Světoznámé těleso dirigoval Maestro Kurt Masur, který přišel do čela orchestru v roce 1991 z Lipska. A jaké bylo podle něj české publikum?
"To nemá s národností nic společného, většinou to souvisí s kvalitou publika. My jsme už v New Yorku mnohokrát zažili, že po odehrání skladby bylo dlouhé ticho. To mám totiž nejraději, když se vůbec netleská. Ale jednou se nám stalo, a to jsme byli opravdu rozčilení, že jeden muž věděl přesně, kde je konec a začal ihned sám tleskat. To se může někdy stát, ale nestane se to nikdy v takových hudebních městech jako je Praha nebo Drážďany, protože tam se celé publikum nachází v jednotném postoji, pozorně poslouchá a má společný zážitek."
Řekl Kurt Masur. Vřelé přijetí pražského publika potvrdil i předseda představenstva orchestru Paul Guenther. Jak řekl, je ironií, že právě v Praze nebyl orchestr tak hrozně dlouho a určitě nechce čekat dalších sedmdesát let. Jak naznačil, o českém hlavním městě se opět uvažuje, a to ve výhledu asi čtyř let.
