Nezaměstnanost by prý už měla jen klesat
V lednu stoupla v Česku nezaměstnanost na rekordních 10,8 procenta. V únoru to bylo o ještě desetinu procenta více. V čem hledat příčiny tohoto trendu? To je téma dnešní ekonomické rubriky, kterou připravil Zdeněk Vališ.
"V první řadě stále probíhá to, čemu říkáme restrukturalizace české ekonomiky, jinými slovy řečeno nějakým způsobem přizpůsobování se bývalé socialistické ekonomiky novým poměrům na trhu práce, zapojení české ekonomiky do evropské a světové ekonomiky."
Když letos v lednu vyskočila míra nezaměstnanosti na rekordních 10,8 procent, zaznamenaly deníky tuto skutečnost palcovými titulky a elektronická média na prvním místě ve zprávách. Tento údaj ovšem sám o sobě nemá podle odborníků příliš vysokou vypovídající hodnotu. Jak uvádí hlavní ekonomka Volksbank Markéta Šichtařová, čísla na začátku roku bývají atypická.
"V prosinci prostě firmy propustily ty lidi, kteří měli pracovní smlouvu na dobu určitou. To je jev, který se opakuje pravidelně téměř každý rok. Svým způsobem k tomu přispělo i zavedení minimální daně pro živnostníky, protože mnozí živnostníci, kteří měli už téměř mrtvé, nepoužívané firmy, dospěli k názoru, že je zbytečné platit ještě minimální daň a raději se přihlásili na úřadu práce. A svou roli sehrál i fakt, že je zima a nedají se provádět některé sezónní práce."
Otázkou je, zda existují nějaké obecné recepty na léčení nezaměstnanosti. Většina odborníků tvrdí, že ano a za jeden z hlavních receptů uvádí ekonomický růst. Pak je ovšem záhadou, proč v Česku roste nezaměstnanost, když země vykazuje dvakrát vyšší růst, než jaký je v průměru v Evropské unii, kde ale nezaměstnanost neroste. Hovoří se rovněž o tom, že pracovní síla musí být co nejvíce mobilní, tedy schopná nejen geografického přesunu z jednoho místa do druhého místa, ale i mobility ve smyslu funkčnosti, pružné změny povolání. Markéta Šichtařová ale ve shodě s většinou odborníků říká, že takový recept dnes asi v Česku není reálný.
"Těžko u nás přejdeme na americký systém, že si naložím svých pět švestek do auta a odstěhuji se o pět států dál. To pro nás pravděpodobně recept nebude."
Mnozí ekonomové také tvrdí, že k menší nezaměstnanosti by pomohlo výrazné snížení zákonem stanovené minimální mzdy a snížení podpor v nezaměstnanosti. Podle Markéty Šichařové to je dosti kontroverzní téma.
"Já jsme velmi pátrala po tom, jestli opravdu existuje nějaká souvislost s výší minimální mzdy nebo podpory v nezaměstnanosti a ukázalo se, že studie, která by to stoprocentně potvrzovala, neexistuje a už vůbec ne taková, která by říkala, že snížení mzdy nebo podpory v nezaměstnanosti o tolik a tolik procent sníží o tolik a tolik procent nezaměstnanost. To prostě nikdo na světě zatím nevyzkoumal."
Přesné procento nelze sice zjistit, ale zřejmě každý jaksi intuitivně cítí, že v těch zemích, kde je velmi štědrý sociální systém, kde jsou vysoké podpory, tam také bývá dlouhodobě vyšší nezaměstnanost. Václav Kužel z ministerstva práce a sociálních věcí přiznává, že problémem Česka je především špatné nastavení sociálního systému.
"Problém není v tom, že by ty dávky byly vysoké. Otázkou je spíše adresnost systému. Tady ještě ten systém nemáme dostatečně vyladěný tak, aby sociální dávky dostávali ti lidé, kteří to opravdu potřebují."
Ministr průmyslu a obchodu, sociální demokrat Milan Urban dokonce soudí, že český sociální systém je vlastně asociální. Potvrdil to i Radiu Praha.
"Já jsem o tom hluboce přesvědčen. Mohl bych říci, že ten systém je měkký, ale zároveň je asociální. Dnes mnoho lidí pobírá podporu v nezaměstnanosti a přitom pracují načerno. Já bych odhadoval, že to může být až třetina těch, kteří jsou příjemci podpory v nezaměstnanosti. Myslím si, že je nejvyšší čas s tím něco udělat. Doplácejí na to ti, kteří pracují, kteří jsou v zaměstnaneckém poměru, kteří pobírají mzdu, zatíženou poměrně vysokými vedlejšími náklady práce."
Takže na to doplácejí především podnikatelé.
"Doplácejí na to podnikatelé, ale vlastně i zaměstnanci, protože pokud by ty vedlejší náklady nebyly tak vysoké, nepochybně by čistá mzda pro zaměstnance mohla být vyšší. A v tom já vidím tu asociálnost. Musím ten systém co nejrychleji narovnat. Jedním ze způsobů, jak to udělat, je nyní předkládaný návrh, který předpokládá, že příjemci podpory v nezaměstnanosti budou povinni odpracovat na veřejných pracích určitý objem hodin. A pokud nesplní tuto povinnost (protože raději pracují někde načerno), bude jim podpora v nezaměstnanosti odebrána."
Pokud by byla pravda, že asi třetina nezaměstnaných pracuje načerno, pak by se reálná míra nezaměstnanosti v Česku dostala pod dnešní průměr Evropské unie. O tom, jak efektivní budou opatření, která podle ministra Urbana chystá vláda, se zatím můžeme jen dohadovat. I když na Slovensku se něco podobného už osvědčilo. Na problém nezaměstnanosti lze samozřejmě pohlížet z různých úhlů. Je možné se zamýšlet nad efektivností vládní politiky na podporu zaměstnanosti, nad způsoby řešení strukturální či regionální nezaměstnanosti. Podle prognózy ministerstva financí by současný stav, tedy nezaměstnanost kolem deseti procent, mohl přetrvat do roku 2006. Markéta Šichtařová z Volksbank je lehce optimističtější.
"Podle našich prognóz ta nezaměstnanost, kterou jsme měli začátkem roku, byla nejvyšší a nadále by už měla postupně klesat. Vidím to jako dobrý trend a myslím si, že nezaměstnanost v Česku by neměla vybízet k sociálním napětím."
