Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 3. října připravil Josef Kubeczka.
Za střízlivé a působivé označil autor komentáře deníku Právoúterní televizní veřejné prohlášení premiéra Miloše Zemana. Premiér oznámil, že v nejbližších dnech, možná dokonce hodinách budou zahájeny operace v rámci celosvětového boje proti mezinárodnímu terorismu. Předseda vlády věcně konstatoval, co ze svého skromného arzenálu může Česká republika společnému boji nabídnout. Komentátor deníku Právo ocenil i Zemanův výrok, že se české vládě tváří v tvář nebezpečí neroztřesou kolena. "To je dobrá zpráva nejen směrem domů. To je dobrá zpráva i směrem k našim atlantickým spojencům," domnívá se autor komentáře. Zemanovým vystoupením podle něj Česká republika potvrdila, že stojí na straně spojenců z NATO. "Manhattanský útok nebyl než sprostou hromadnou vraždou. Proti takovému činu, který pachatele staví mimo civilizovanou společnost, se musí civilizovaná část světa postavit na ozbrojený odpor," uvádí komentátor deníku Právo.
Schválení nového návrhu stanoviska zemí Evropské unie (EU) ohledně volného pohybu pracovních sil vůči České republice pracovní skupinou pro rozšíření unie je jedním z témat komentářů českých celoplošných deníků.
Jen za částečný úspěch považují Lidové noviny to, že čeští vyjednavači s EU prosadili v kapitole volný pohyb pracovních sil lepší podmínky než jejich slovenští a maďarští kolegové. Deník podotýká, že Česká republika bude moci po vstupu do EU v mnohem větším rozsahu omezovat příliv pracovních sil ze současných, nových i budoucích členských zemí unie. "To hlavní - možnost dvouletého, pětiletého až sedmiletého přechodného období pro volný pohyb českých pracovníků pro unii - zůstává zachováno," píší Lidové noviny. Politická jednání o vstupu do EU byla podle deníku vždy záležitostí oboustranných kompromisů. "Úterní miniúspěch bude vládní sociální demokracie jistě prodávat jako důkaz vlastní prozíravosti. Důležitější je však jeho psychologický efekt na sebevědomí společnosti: Jsme lepší než Maďaři a Slováci - umíme se ozvat," uzavírají Lidové noviny.
Podle komentátora Mladé fronty Dnesčeská diplomacie vybojovala v Bruselu právo, které je pouze fiktivní. Je totiž krajně nepravděpodobné, že by se na české úřady například obrátil Němec s žádostí, aby mohl v ČR pracovat. "Též se nezdá, že kdyby BMW změnilo plány, a přece jen postavilo továrnu u Kolína, že by naše vláda složitě zvažovala, jestli tento podnik neohrozí domácí konkurenci," konstatuje list. Domnívá se, že zájem o práci v České republice není velký. V Polsku a Maďarsku je přitom podle Mladé fronty Dnes situace obdobná.
Nečekaně záhadné pozadí má nález tří vojenských min, které před třemi týdny objevili vodáci při čištění Vltavy nedaleko Českého Krumlova, píší Lidové noviny. Dosavadní vyšetřování prokázalo, že miny oproti původním předpokladům nepocházely z druhé světové války, ale šlo o moderní a zcela funkční munici, pravděpodobně používanou ve válce na území bývalé Jugoslávie. Miny neležely ve vodě dlouho. Někdo je tam uložil jen těsně před jejich nalezením. Mluvčí jihočeské policie Dušan Klícha listu potvrdil, že munice vykazovala některé znaky min používaných při nedávných válečných konfliktech na Balkáně. Policisté proto prošetřují i možnost, že miny si přivezl některý z příslušníků českých misí SFOR či KFOR, operujících v minulosti na území bývalé Jugoslávie. V Českém Krumlově totiž mají mírové síly OSN výcvikovou základnu, připomínají Lidové noviny.
Rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm podle Mladé fronty Dnes uvažuje o tom, že odstoupí z funkce. Wilhelm to deníku řekl v rozhovoru, v němž mimo jiné vyslovil politování nad tím, že ministerstvo školství nesplnilo slib zvýšit rozpočet vysokých škol o dvě miliardy korun. O to, aby na základě písemného slibu resortu školství fakulty přijaly v letošním přijímacím řízení více studentů, usiloval Wilhelm podle svých slov přes nesouhlas některých děkanů. Rektor uvedl, že se přijetí většího počtu studentů bránili a chtěli více studentů přijmout až poté, kdy peníze od resortu dostanou. "Přesvědčoval jsem je, že studenti chtějí studovat už v roce 2001. A že pár měsíců nás nevytrhne... Nakonec jsem je přiměl k tomu, že jsme letos vzali oproti loňsku asi dva tisíce studentů navíc," řekl Wilhelm. Rektor své jednání v rozhovoru označil za naivní a dodal, že dnes už nemá mandát k tomu, aby děkany znovu přesvědčoval. "Naopak, řeknu jim, aby zvážili, zda mám ve své funkci nadále zůstat," konstatoval. Pokud vysoké školy slíbené miliardy nedostanou, budou muset podle Wilhelma mimo jiné omezit i výměnné programy či "drahou" výuku v laboratořích. "Podobných věcí je řada a všechny mají dopad na kvalitu výuky," podotkl rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm pro Mladou frontu Dnes.
Odboráři podle deníku Pražské slovožádají pro České dráhy dalších sedm miliard korun. Trvají na svém. Udržují stávkové výbory. Nervozita mezi zaměstnanci drah trvá. Finanční krize podniku, která je před několika týdny vedla k založení stávkových výborů, nepominula. "Ještě jsme stávku neodtroubili," řekl listu předseda Odborového sdružení železničářů Jaromír Dušek. Odboráři tvrdí, že státní rozpočet musí vyrovnat ztrátu Českých drah z osobní dopravy. "To je do konce roku přinejmenším sedm miliard korun, když nepočítám přiměřený zisk," uvedl Dušek. Místopředseda vlády Vladimír Špidla, který s vedením podniku a odboráři jednal minulý týden, přiznal, že řešení zatím nebylo nalezeno. Odborový předák Dušek proto žádá další tripartitní schůzku do dvou týdnů. V záloze má připraveny tisíce stávkových výborů, které čekají jen na pokyn k zastavení práce. Železničáři naposledy stávkovali v únoru 1997. Zastavili na pět dní veškerou vnitrostátní a mezinárodní vlakovou dopravu. A dosáhli svého: Odstoupil tehdejší ředitel drah a vláda přezkoumala smlouvy, které odboráři pokládali za nevýhodné, připomíná Pražské slovo.
Podmínečné tresty vyměřil v těchto dnech soud v Gmündu čtyřem rakouským demonstrantům, kteří byli loni v listopadu při protitemelínské blokádě hraničního přechodu Grammeten-Nová Bystřice aktéry incidentu s českým automobilovým závodníkem Marcelem Tučkem. Aktivisté se podle rozhodnutí soudu dopustili pomluvy, když nepravdivě vypověděli, že Tučkův vůz tehdy úmyslně najel do jednoho z demonstrantů a zranil ho. Píše to Mladá fronta Dnes. V březnu Tuček u rakouského soudu původně čelil obvinění z ublížení na zdraví. Poté, co se ukázalo, že rozbité přední sklo vozu způsobila pěst zraněného Rakušana, soud zprostil Tučka obžaloby v plném rozsahu. "Mayer (zraněný demonstrant) byl potrestán nejen za poškození cizí věci, ale i za trestný čin pomluvy třemi měsíci podmínečně," řekl Mladé frontě Dnes Tučkův advokát Roman Prosa. Dodal, že další tři svědci, kteří zprvu účelově vypovídali v Majerův prospěch, byli odsouzeni k jednoměsíčnímu podmíněnému trestu, rovněž za pomluvu. "Oceňuji přístup rakouského soudu. Obával jsem se, že bude nemožné dokázat pravdu, když proti mne stáli rakouští občané," uvedl Tuček. Po rakouském státu bude podle Mladé fronty Dnes přesto požadovat náhradu škody. Odůvodnil to tím, že ho tamní úředníci ihned po incidentu vyhostili ze země a zakázali mu na půl roku pobyt v zemích EU. Tuček přitom podniká v autodopravě a má obchodní partnery v řadě evropských zemí.
