Přehled tisku
Výběr z tisku s datem 11. prosince připravila Kateřina Brezovská.
Víkendová celostátní konference KDU-ČSL byla bezesporu velkým předělem ve stranické historii, píše deník Právo. V pozadí zvolení Jaroslava Kopřivy za kandidáta na lidoveckého leadera čtyřkoalice list jednoznačně spatřuje snahu současného vedení strany "umravnit" ambiciózního místopředsedu KDU-ČSL Cyrila Svobodu. List je také přesvědčen, že nominace slabého kandidáta Kopřivy má pomoci k funkci leadera Unii svobody, za což lidovci očekávají křeslo předsedy Senátu. Ze sjezdu ale podle deníku také vyplynulo, že pozice vedení je stále více oslabována. Vznik krajských zastupitelstev se silným mandátem voličů a poměrně značnou mocí vzbouzí u politiků na této úrovni větší sebevědomí. "Nemít v parlamentních volbách na své straně třeba krajského hejtmana, to by se mohlo aspirantům na poslanecká křesla vymstít. Z toho poměrně snadno plyne, kdo má koho v hrsti," uvádí Právo.
Lidové noviny jsou přesvědčeny o neúspěchu Kopřivy v boji o leadera čtyřkoalice. Označují ho za nevýrazného státního úředníka, kterému chybí vše, co by měl opravdový leader mít: přesvědčivost, skvělá orientace v důležitých tématech, vynikající rétorická schopnost, nefalšovaný zápal pro věc, zkušenosti z přímého politického boje, jisté osobní kouzlo. "S leaderem Kopřivou by se pravicově naladěná čtyřka šeredně spálila a ztratila by šanci na sestavení vlády po příštích volbách," soudí LN. Lidovci podle nich stále postrádají silnou politickou osobnost.
Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský podle Zemských novin a Českého slova stále studuje trestní spisy doživotně odsouzeného vraha Jiřího Kajínka, kterého po 40 dnech na útěku v pátek dopadla policie. Mluvčí ministerstva Vladimír Voráček listům řekl, že se ministr dosud nerozhodl, zda navrhne Nejvyššímu soudu, aby posoudil případné porušení zákona v této kauze. Rychetský přitom v deníku Právo z 23. listopadu uvedl, že pro obnovení procesu nevidí důvod, protože trestní řízení bylo v naprostém pořádku. Důkazy v hlavním líčení s Kajínkem znovu zpochybnil po jeho útěku advokát Jaroslav Bárta. Poukázal hlavně na to, že nebyla provedena rekonstrukce na místě činu a uvedl, že se pokusí obnovit proces. Soudce plzeňského krajského soudu Pravoslav Polák naopak tvrdí, že důkazy byly dostatečné, a proto nepovažoval za nutné doplnit je vyšetřovacím pokusem či rekonstrukcí. V sobotní Mladé frontě Dnes nicméně prohlásil, že by si nové jednání v této kauze přál, aby se definitivně očistil od nařčení, že odsoudil nevinného. Polák vynesl doživotní rozsudek v červnu 1998. Soud uznal Kajínka vinným z toho, že v roce 1993 u Plzně spáchal nájemnou vraždu podnikatele Štefana Jandy a jeho osobního strážce. O osm měsíců později rozsudek potvrdil Vrchní soud v Praze, připomínají Zemské noviny a České slovo.
Mladá fronta Dnes připomíná, že prvního ochránce veřejných práv v české historii budou poslanci volit v úterý. Zatímco na post ombudsmana existuje mezi třemi navrženými kandidáty jeden velký favorit - exministr spravedlnosti Otakar Motejl -, o jeho zástupci není zdaleka jasno. Přitom jeho jméno bude zřejmě klíčové. Ve hře jsou čtyři uchazeči: bývalá mluvčí Charty 77 Anna Šabatová, ředitelka Školského úřadu ve Žďáru nad Sázavou Simeona Zikmundová (obě navrhl prezident republiky) a bývalí senátoři Jan Voráček (ODS) a Jiří Vyvadil (ČSSD) (ty navrhla horní komora parlamentu). Vyvadil, který se před časem ucházel dokonce o post šéfa nového úřadu, je ale prakticky nezvolitelný: koncem listopadu byl totiž jmenován soudcem, tedy do funkce, která je neslučitelná s funkcí ombudsmana či jeho zástupce. Obě prezidentem navržené kandidátky se zřejmě podělí o hlasy poslanců Unie svobody a lidovců, což jim však pro zvolení nebude stačit. Zákonodárci ODS a ČSSD budou - pakliže zjistí, že soudce Vyvadil je ze hry - zřejmě volit Jana Voráčka. To je tedy kandidát, který má největší šance dělat zástupce ombudsmana. Je také pravděpodobné, že by Voráček po svém vítězství dokonce po nějakou dobu úřad sám řídil. Otakar Motejl totiž naznačil, že pokud by byl zvolen on a jeho zástupcem by měl být právě bývalý senátor Voráček, vůbec nesloží slib. Domnívá se totiž, že Vyvadil byl navržen jen formálně, tak aby Voráček prošel bez problémů. "A navíc pan Voráček ještě jako senátor hlasoval proti vzniku úřadu veřejného ochránce práv. Nedovedu si představit, že by se teď mohl stát druhým nejvýše postaveným člověkem této instituce," řekl Motejl. Voráček se netají tím, že byl proti zákonu o ombudsmanovi. Tvrdí však, že pokud bude zvolen, bude svoji práci vykonávat poctivě a svědomitě.
Mladá fronta Dnes konstatuje, že do Nového roku vstoupí bankovní rada České národní banky - tedy jeden z nejvlivnějších orgánů při rozhodování o osudech české ekonomiky - nejen v novém personálním složení, ale také s podstatně hubenějšími platy. Novela o centrální bance, kterou minulý týden definitivně schválil parlament, totiž stanoví pro odměňování sedmičlenné rady zcela nová pravidla. Z veřejně dostupných informací ale nelze zjistit o kolik platy klesnou - současnou výši platů centrální banka nezveřejňuje. Dva vysoce postavené zdroje listu potvrdily, že snížení představuje asi 40 procent. To by znamenalo, že nový guvernér Zdeněk Tůma si sice před Vánocemi přilepší a na jeden měsíc zdědí plat po Josefu Tošovském ve výši kolem 200 tisíc korun. Avšak od ledna jeho příjem klesne na necelých 122 tisíc korun - právě tolik pobere i premiér Miloš Zeman. V cizině je sice obvyklé, že platy centrálních bankéřů mohou politici ovlivnit, ale přesto je ponechávají podstatně výše než své vlastní mzdy. Ačkoliv pro občany s průměrnou mzdou jsou příjmy centrálních bankéřů horentní, v porovnání s platy v komerčních bankách, na které ČNB dohlíží, jsou několikanásobně nižší, píše Mladá fronta Dnes.
Hospodářské noviny informují, že se na bankovním trhu pohybují padělané směnky IPB v hodnotě desítek miliónů korun. Desítkami padělaných směnek v deklarované hodnotě přes šedesát miliard korun se mělo v poslední době pokusit několik firem platit v Československé obchodní bance. Existenci tohoto problému listu potvrdil mluvčí banky Jan Stolár s tím, že na trhu jsou zhruba od roku 1997. Na hospodaření ústavu podle něj nemají dopad, protože je banka neakceptuje a neproplácí. Stolár však odmítl sdělit, které firmy falešné směnky předkládají a z jaké dílny pocházejí. Padělaných směnek, které se dosud podařilo odhalit, má být údajně 52 a mají být vystaveny v celkové hodnotě 65 miliard korun. Banka už proto podala několik trestních oznámení a policie tyto případy prošetřuje.
V roce 2002 se ve Francii uskuteční mimořádný projekt široké prezentace našeho umění pod názvem Česká sezóna. O této události, ale také o otázkách postavení národních kultur v současném procesu evropské integrace jednal v sobotu v Paříži ministr kultury Pavel Dostál se spisovatelem Milanem Kunderou, asi nejznámějším představitelem současného českého umění v evropském i světovém kontextu. Ministr Dostál o tom deníku Právořekl: "O Milanu Kunderovi se u nás traduje, že se nezajímá o českou problematiku a že se cítí už vlastně francouzským spisovatelem. Mohu jednoznačně prohlásit, že tomu tak není. Spolu s Kunderovým dávným přítelem, spisovatelem Petrem Prouzou jsem měl možnost strávit s manželi Kunderovými v Paříži skoro celý den. Milan Kundera je živým pozorovatelem celého soudobého dění v České republice, a přestože opakovaně zdůrazňoval, že nemůže a nechce ze své pozice člověka žijícího dlouhodobě mimo vlast nikomu radit, byly jeho názory navýsost podnětné a osobité. Hovořili jsme nejenom o České sezóně, ale také o smyslu a možnostech národní kultury a umění v prostoru sjednocující se Evropy, o významu vlastenectví v dnešní době multikulturních vlivů a také třeba o jedinečnosti vzmachu české kultury koncem šedesátých let. Došli jsme i k některým osobnostem českého umění a jejich místo v historii, například jsme dlouze hovořili o Vítězslavu Nezvalovi. Odnáším si z pařížského jednání ty nejlepší dojmy i řadu námětů pro svou činnost. V osobě světového spisovatele Milana Kundery má Česká republika svého nanejvýš prestižního přímluvce a přítele." Tolik ministr Pavel Dostál pro deník Právo.
