Přehled tisku
Z českého tisku s datem 21. prosince 2000 připravila Zdeňka Kuchyňová.
Deníky se zabývají především situací v České televizi v souvislosti se jmenováním Jiřího Hodače jejím novým generálním ředitelem.
Lidové noviny uvádějí, že Hodač byl neúspěšným kandidátem na mluvčího ODS. V televizi již působil a opustil ji před několika měsíci za dramatických okolností. V červenci totiž odvolal moderátora diskusního pořadu V pravé poledne den poté, co si na něj stěžovali Miloš Zeman a Václav Klaus.
Deník Právo k tomu podotýká, že i podle poslanců většiny politických stran je Jiří Hodač loutkou ODS. Překvapila je především rychlost, s jakou byl nový generální ředitel zvolen. Někteří - například unionista Jan Ruml - se vyslovili pro okamžitou demisi Rady České televize, protože Hodač se už jednou v této veřejnoprávní instituci neosvědčil. Deník Právo dal novému generálnímu řediteli Jiřímu Hodačovi slovo. Ten v rozhovoru rozhodně popírá, že by měl cokoli společného s ODS a podle svých slov se žádného konkursu na mluvčího strany neúčastnil.
Mladá fronta Dnes se zeptala psychologa Slavomíra Hubálka, který se zabývá i výběrem manažerů, co říká rychlosti jmenování šéfa České televize. Podle něj na sebe vzala Rada velké riziko. Podnik velikosti České televize by měl šéfa vybírat aspoň dva měsíce. Tři čtvrtě hodinový pohovor rozhodně nemůže ukázat, jak člověk bude schopen organizovat práci jiných, či nakolik je nezávislý. Komentář listu v této souvislosti dodává, že Rada České televize, pokud chtěla čelit podezření, že pracuje na objednávku politiků, měla jedinou možnost -- zvolit šéfem televize uznávanou osobnost, která se vyzná v televizní praxi a bude schopna odolávat jakýmkoliv tlakům. Urychlenou sázkou na Jiřího Hodače však radní podle komentáře prokázali svou slepotu a závislost. Vše nasvědčuje tomu, že radním ani jejich politickým šéfům z ČSSD a ODS o kvalitu veřejnoprávního vysílání vůbec nejde. Strany už myslí na jediné - ovládnout před volbami zpravodajství, dodává Mladá fronta Dnes.
Deník Právo uvádí, že Poslanecká sněmovna neúmyslně zrušila k 1. lednu příštího roku státní příspěvek k hypotékám, který významně snižuje běžný komerční úrok - o čtyři procentní body. Státní příspěvek pobírá asi deset tisíc lidí. Pokud by se rychle nenašlo řešení, stouply by jim měsíční splátky až o třetinu. Ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo financí se přiklánějí k tomu, že státní příspěvek k hypotékám by mohl lidem místo státního rozpočtu nově poskytovat Státní fond rozvoje bydlení. Vláda by však musela v lednu vydat nové nařízení, které by tuto změnu upravilo, dodává deník Právo.
Zemské noviny zjišťovaly, co se děje s bývalou předsedkyní Senátu Libuší Benešovou po prohraném volebním souboji o senátorské křeslo. Konstatují, že hledá chyby u jiných, ne u sebe. Útočí na kdekoho a nešetří jedovatými poznámkami na adresu ženy, která její křeslo v druhé parlamentní komoře obsadila - Heleny Rögnerové. Přes toto zklamání nechce Benešová z politiky odejít. V ODS má ještě nejméně rok jisté křeslo místopředsedkyně. Strana se asi bude muset rozhodnout, zda se o Benešovou postará i finančně. V minulosti pravidelný příjem několika svých členů zajistila, když dostali například placené funkce poradců, dodávají Zemské noviny.
Ekonomické komentáře se věnují mj. protestům proti mléčným kvótám. Jak píše České slovo, nedávná demonstrace několika set soukromých zemědělců byla prvním ostrým výpadem proti pravidlům regulace trhu v Evropské unii. "Tak tuto akci chápala část veřejnosti a někteří politici," vysvětluje list, podle něhož to byl zároveň první větší rozkol mezi soukromými zemědělci. "Manifestující se ocitli v menšině, a jak vychází najevo, jejich lídři vedli protest více kvůli svému osobnímu profitu, protože jako velkoproducenti a zpracovatelé mléka nechtějí regulaci," soudí deník. Upozorňuje, že i v Evropské unii jsou určité výhrady ke kvótám na mléko. Tamním farmářům se nelíbí například cena za kvótu, jinak berou toto opatření jako nutnost. I mnozí čeští zemědělci si od mléčných kvót slibují určité jistoty. Největší producenti mléka jsou v současných akciových společnostech a zemědělských družstvech, které proti kvótám nevystoupily, a přitom právě jim budou nuceně snižovat produkci. Naopak malí farmáři mohou od kvót očekávat určitou pomoc při odstranění potíží s odbytem mléka a jeho zaplacením. Takových jsou v Česku stovky, což lídři demonstrace zamlžili, protože oni tyto problémy nemají, uzavírá České slovo.
Vedení Českých drah plánuje na příští rok zdražení jízdného ve dvou etapách celkem o 14 a půl až 16 procent. Podle deníku Právo to vyplývá z ekonomického záměru, který generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený předložil v minulém týdnu správní radě. Dráhy chtějí jízdné zvýšit už 28. ledna a to až o devět procent. Od 10. června má pak následovat další zdražení. List v této souvislosti připomíná, že Ministerstvo financí začátkem prosince stanovilo Českým drahám maximální hranici zdražení pouze na deset procent, a dodává, že vedení drah se pravděpodobně snaží dvouetapovým zdražení toto rozhodnutí obejít.
Zhruba dvě stě tisíc drobných živnostníků má nečekaný problém: jejich firmy se špatně jmenují. Jak píše Mladá fronta Dnes, nový obchodní zákoník, který začne platit už od 1. ledna, jim totiž nařizuje nechat v názvu podniku jen jméno a příjmení a všech zpřesňujících dovětků se zbavit. Dá se tomu sice vyhnout, ale jen za cenu, že se živnostník zapíše do obchodního rejstříku a zavede složité podvojné účetnictví. Kdo by chtěl dál používat své rozšířené obchodní jméno a nezapsal se do obchodního rejstříku, vystavuje se několika nebezpečím. Například jeho smlouvy mohou být prohlášeny za neplatné, může dostat pokutu a finanční úřad by po něm také mohl chtít daňový doplatek, míní právník Svazu podnikatelů Miloslav Oliva. Podle zkušeností živnostenských center mnozí podnikatelé o změně zákona ani neví, píše Mladá fronta Dnes.
Členové české výpravy k řece Amazonce jsou rozhořčeni poté, co se dozvěděli, že polská výprava si přivlastnila jejich objev. První jsme my a budeme o prvenství bojovat, vzkazuje redakci časopisu National Geographic vedoucí české expedice Bohumír Jánský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jeho rozhořčenou reakci vyvolalo tvrzení americké organizace National Geographic Society, že pramen nejdelší řeky světa Amazonky, objevila letos v červenci výprava vedená Polákem Andrewem Pietkowským. Přitom česká expedice objevila tři rovnocenné prameny Amazonky už loni v červnu. Při letošní výpravě pak za použití moderních přístrojů určila polohu pramenů a změřila délku toků. Jánský o výsledcích referoval na Světovém geografickém kongresu v jihokorejském Soulu, na univerzitách i v odborném tisku.
Smíšené pocity před odletem na vánoční koncert v Bosně přiznávala většina českých umělců. Jak píše deník Právo, koncert v severobosenském Priedoru se setkal s nadšenou odezvou publika. Jeho většinu tvořili čeští vojáci z jednotky SFOR, ale také příslušníci jednotek Kanady, Velké Británie i civilní obyvatelé Prijedoru. Zpěváci a další hosté prožili s vojáky v předvánočním čase i několik hodin na jejich základně. Zpestřením jinak pro vojáky málo veselých dnů byl i pohled na zpěvačku Báru Basikovou zkoušející si neprůstřelnou vesti či Annu K. v helmě za volantem obrněného vozu. Na přípravě celé akce se podílel Generální štáb České armády a umělci přijali pozvání k vystoupení bez nároku na honorář.
Dokdy věří děti na Ježíška, ptá se Mladá fronta Dnes. Uvádí, že pár dní před začátkem třetího tisíciletí stojí řada rodičů, ale také učitelů před zásadní otázkou. Je už čas říci dítěti pravdu? Podle psychologů děti potřebují kouzelnou atmosféru Vánoc, spojenou s vírou, že dárky nosí Ježíšek. Právě škola patří od nepaměti mezi místa, kde děti tuto iluzi nejčastěji ztratí. Ministr školství Eduard Zeman v této souvislosti říká, že školní děti už věří v Ježíška zřídka. Pokud však věří, pak by učitelům doporučoval, aby nespěchali s vymítáním neškodné a příjemné představy z jejich hlaviček. Právě učitelé potvrzují, jak moc si děti tuto víru chtějí uchovat. Například učitelka z vesničky Bulovka na Frýdlantsku píše s dětmi dopisy Ježíškovi a líbí se jí jak zapojují fantazii, když nadepisují obálku. Ulici, kde Ježíšek bydlí, pojmenovávají nejčastěji Nebeská nebo Oblačná. Město se samozřejmě jmenuje Ježíškov, dodává Mladá fronta Dnes.
O vánocích jde stranou i politika, píší Lidové noviny. Svátky klidu a míru dělají z politiků obyčejné lidi - zpívají koledy, jedí kapry a rozdávají dárky. Svátky prožijí čeští politici většinou v domácím kruhu. Prezident Václav Havel stráví letošní Vánoce s manželkou Dagmar na zámku v Lánech. Tento rok s nimi ke štědrovečernímu stolu zasedne více lidí - příbuzní i přátelé. Menu bude tradiční - smažený kapr a bramborový salát s jogurtem, který připraví sám prezident. První dáma už má prý přichystáno 78 dárků pro své nejbližší a přátele. O tom, kde bude trávit Vánoce premiér Miloš Zeman, rozhodne až sníh - prý bude tam, kde nějaký napadne. Pravidelně tráví svátky na chalupě na Vysočině. Nenapadne-li zde ale více sněhu, pojede prý na běžky do Krkonoš. Ve Fracii chce přelom tisíciletí strávit místopředseda vlády Pavel Rychetský. Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus prožije Štědrý den doma. Jak prozradil, o Vánocích moc nepomáhá, ale nalouskal alespoň trochu ořechů. Navíc bude hrát pro celou rodinu koledy na foukací harmoniku.
