Týden v ČR
Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.
Nákup 24 stíhaček pro českou armádu bude stát hradit úvěrem ve výši do 58,5 miliardy korun. Příslušenství pro letadla bude hrazeno dalším úvěrem až do výše 18,4 miliardy korun. Na způsobu financování nákupu stíhaček Jas-39 Gripen britsko-švédského konsorcia BAe-Systems/SAAB se ve středu shodla česká vláda. O jejím rozhodnutí informoval na tiskové konferenci v Ústí nad Labem, kde vláda jednala, ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Podle něj návrh bude ještě doplňován dalšími dokumenty během projednávání v Poslanecké sněmovně:
"Předpokládáme, že mezi jednotlivými čteními parlamentu předložíme i konkrétní podrobnosti, to znamená vlastní smlouvu s dodavatelem, smlouvu o ofsetových programech, auditovanou nezávislou společností, smlouvu o úvěrech v případě, že se rozhodneme úverů využít. Tady se jedná o tři úvěry a není nikde řečeno, že jich vláda využije. Dále tam bude samozřejmě smlouva o případném odprodeji bitevníků L-159, o vstupu strategického partnera do Aera Vodochody či další součásti tohoto rozsáhlého programu."
Pokud parlament příslušný zákon schválí, může si stát půjčit 58 a půl miliardy korun na pořízení letadel a ze zbytku bude financovat jejich výzbroj.
Česká firma Falcon Capital, které vláda prodala ruský dluh za 555 milionů dolarů, je prý přímo spojena s teroristou Usámou bin Ládinem. Napsal to ruský týdeník Novaja gazeta v článku nazvaném Rusko dluží bin Ládinovi. Firma Falkon Capital, kterou česká vláda vybrala jako zprostředkovatele při umoření ruského dluhu, je údajně dceřinnou společností Saudi Binladin Group. Také bývalý ministr financí Ivan Pilip Falkonu nevěří. V čele resortu firmu na základě informací tajných služeb nedoporučil pro vymáhání dluhu v Lybii:
"Informace o firmě minimálně nabádají k vysoké opatrnosti a není mi jasné, co se tam stalo tak zásadního, že to tu firmu učinilo během tech několika málo let pro českou vládu zcela důvěryhodnou."
Česká rozvědka informace o firmě Falcon Capital prověřila. Podle ministra vnitra Stanislava Grosse článek ruského novináře Olega Lurjeho postrádá konkrétní fakta a navíc ani jeho osoba není příliš důvěryhodná:
"V materiálu, který k tomu poskytl velvyslanec České republiky v Rusku pan Bašta, je konstatováno, že příslušný novinář byl vedoucím tiskové služby Vladimíra Žirinovského. Ze zprávy civilní rozvědky dodávám, že je to osoba, která byla nedávno odsouzena k pokutě dvaceti tisíc amerických dolarů za nepravdy uveřejněné v článku - cituji název článku: Co se naučila švýcarská prokuratura u ruské."
Zdá se tedy, že další bublina, která zaváněla obrovskou aférou mezinárodního formátu, definitivně splaskla.
V sousedním Rakousku bylo v pondělí zahájeno podpisové referendum "Veto proti Temelínu", namířené proti jihočeské jaderné elektrárně. Podle iniciátorů podpisové akce, rakouské krajně pravicové strany Svobodných, je referendum poslední možností, jak zabránit uvedení Temelína do provozu. Cílem referenda je vetovat vstup České republiky do Evropské unie, pokud Praha natrvalo tuto elektrárnu neodstaví z provozu. Podle průzkumů veřejného mínění s Temelínem zásadně nesouhlasí až 40 procent Rakušanů. Jak ale uvedl český velvyslanec ve Vídni Jiří Gruša, podpisová akce zatím nemá právní závaznost:
Čeští představitelé nátlak vyvolaný rakouským referendem odmítají. Ministr zahraničí Jan Kavan uvedl, že uzavření Temelína nepřichází pro Prahu v úvahu. Česká republika má jako jakákoli jiná země právo volit si formu získávání elektrické energie sama. Připustil ovšem, že referendum by mohlo negativně ovlivnit vztahy mezi Českem a Rakouskem.
V souvislosti s referendem vznikl i spor mezi premiérem Milošem Zemanem a bývalým předsedou rakouských Svobodných Jörgem Haiderem. Český premiér totiž prohlásil, že by se Rakušané měli postfašisty Haidra co nejdříve zbavit. Nemyslí si však, že by jeho výroky měly zhoršit česko-rakouské vztahy. Řekl to poté, co rakouská diplomacie dala najevo nelibost nad jeho kritikou. Miloš Zeman ale připustil, že patří mezi neopatrné politiky:
Jörg Haider kontroval, že od Zemana omluvu nechce, cítil by se jí uražen. O schůzku s premiérem Zemanem nicméně požádal rakouský velvyslanec Klas Daublebsky.
Někdejší komunistický prokurátor Karel Vaš, stíhaný kvůli podílu na vraždě generála Heliodora Píky, odešel od soudu bez trestu. Vrchní soud zrušil rozsudek nižší instance, jež pětaosmdesátiletého Vaše původně poslala na sedm let do vězení. Vašovo stíhání odvolací soud zastavil, neboť, podle jeho verdiktu, byl trestný čin promlčen už v roce 1994. Karel Vaš se podle původního rozsudku podstatným způsobem zasadil o vynesení trestu smrti nad generálem Píkou, který byl popraven v roce 1949. Žalobci Vaše vinili mimo jiné z toho, že při vyšetřování vědomě vložil do spisu falzifikáty, jež měly Píku usvědčit ze spolupráce s britskou zpravodajskou službou. Žalobce se hodlá obrátit na nejvyšší státní zástupkyni a podat tzv. dovolání - mimořádný opravný prostředek. Tento krok podpořil předseda Konfederace politických věžňů Stanislav Drobný:
Sám Karel Vaš považuje rozsudek za své první absolutní vítězství v kauze. Přesto zcela spokojen není:
"Místo toho, aby mě osvobodila pro nedostatek skutkové podstaty, tak sáhla justice k tomu, že našla únikovou cestu."
Od úterý pracuje digitální optický archiv České správy sociálního zabezpečení. Právě v něm jsou archivovány takzvané "nárokové podklady", které jsou klíčem k výši důchodového pojištění každého občana České republiky. Přechod z papírových podkladů na digitalizaci stál 170 miliónů korun a trval rekordních 75 dnů. Ministr financí Jiří Rusnok vysvětlil, co tato změna do budoucna přinese:
"Do budoucna to vytváří možnost utvořit elektronické individuální účty všech pojištěnců a zavést vlastně systém pružného věku odchodů do důchodů podle odpracovaných let, zaplaceného pojistného a podle kritérií, které pro to nastavíme. To je první krok k zásadní důchodové reformě."
