Týden v ČR

Jan Pavel II.

Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.

Česká republika výrazně pokročila v přípravě na vstup do Evropské unie. Je velmi reálné, že může ukončit vstupní jednání do konce příštího roku. V Bruselu to po úterním jednání s ministrem zahraničí Janem Kavanem ohlásil komisař pro rozšíření unie Günther Verheugen:

Česko si podle něj napravilo reputaci z minulosti a připravuje se na vstup do Evropské unie svědomitě. Ministr Kavan k tomu dodal, že Česká republika by ráda ještě letos ukončila jednání o dalších kapitolách, jako jsou daně, doprava nebo energetika. V té poslední je ale třeba dořešit spor s Rakouskem o jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín. Jan Kavan doufá, že Vídeň jednání o energetice umožní:

"Nedovedu si představit, že by kvůli jaderné elektrárně Temelín bylo možné, aby kdokoliv blokoval dlouhodobě naše přistoupení do Evropské unie."


Česká vláda ve středu dokončila všechny zákony, které souvisejí s reformou veřejné správy. Pokud je parlament přijme, nová podoba systému úřadů začne fungovat od prvního ledna roku 2003. Zákony především upravují převod pravomocí z okresních úřadů, které mají zaniknout k 31. prosinci příštího roku. Malou část kompetencí převezmou krajské úřady, většinu pak tzv. pověřené obce, kterých má být podle ministra vnitra Stanislava Grosse přibližně 195:

"Platí to, že za záležitostmi, za kterými dnes lidé jezdí na okresní úřady, budou po 1. lednu 2003 jezdit na své pověřené obecní úřady. To znamená, že se ve většině případů přiblíží výkon těchto činností blíže k uživateli, tedy k občanům České republiky."

Lidé si tak na úřadech v pověřených obcích budou vyřizovat například občanské a řidičské průkazy, pasy anebo výplatu sociálních dávek. Podle ministra Grosse reforma veřejné správy by také měla znamenat snížení počtu zaměstnanců správních úřadů.

"Je počet úředníků, který se touto reformou nesníží, ale je počet dalších zaměstnanců ze státních prostředků, kteří dnes vykonávají například obslužné činnosti na okresních úřadech, a tento počet se bude snížovat. Je logické, že například v mzdové účtárně na obecním úřadě už dnes své lidi mají a nebudou potřebovat, aby tito lidé přišli z okresních úřadů."

Kabinet také schválil návrh novely zákona o platech představitelů státní moci. Mzdy členů vlády, Parlamentu, předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu, ředitele Bezpečnostní informační služby a ústavních soudců tak porostou v budoucnosti pomaleji. Podle vicepremiéra Pavla Rychetského také nebudou mít v době zdravotní neschopnosti nárok na plný plat po dobu šesti měsíců, ale pouze tří:

"Další změna je v tom, že se odstraňují všechny duplicity. Jako příklad uvedu: dnes má poslanec, který je například předsedou výboru nebo klubu, nebo senátor současně nárok na paušální finanční náhradu cestovních nákladů a ještě má nárok na auto s platební kartou. Tyto duplicity se samozřejmě odstraňují a není možné pobírat obojí ze stejného titulu."


Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu ve středu schválila vytvoření rozhlasové stanice Rádio svobodný Afghánistán, která by mohla působit pod záštitou stanice Svobodná Evropa/Rádio Svoboda se sídlem v Praze. Vysílala by 12 hodin denně v jazycích paštu a dari.

Vytvoření Rádia Svobodný Afghánistán by zřejmě rozšířilo bezpečnostní opatření v České republice, což nám potvrdil ministr vnitra Stanislav Gross:

"Budeme jednat o tom, aby zjištěni bezpečnosti jak vysílání, tak samozřejmě i občanů České republiky bylo co možná na nejvyšší úrovni. Myslím si, že i nadále bude aktuální diskuse na téma případného přestěhování Svobodné Evropy z centra Prahy, aby Česká republika se své úlohy zhostila na jiném místě nežli na Václavském náměstí."

O názor na případné vysílání do Afghanistánu jsme požádali mluvčí Svobodné Evropy/Radia Svoboda Soniu Winterovou:

"My bychom vysílali především zpravodajství o tom, co se děje uvnitř Afghánistánu, aby tyto informace byly objektivní, politicky neutrální, pravdivé a co nejkompletnější. A potom, aby se dozvěděli, co se děje ve světě, co se jich týká, co je zajímá. Náš princip je, že když občané mají úplné informace, jsou schopni se sami rozhodovat o svém politickém systému a o tom, jak chtějí žít ve své vlastní zemi."


V lednu 2000 vyšel nákladem 106 tisíc výtisků český překlad Hitlerovy knihy Mein Kampf. V pondělí byl v odvolacím řízení potvrzen trest pro vydavatele této knihy Michala Zítka. Byl potrestán odnětím svobody na tři roky podmíněně a pokutou dva milióny korun. Soud ho uznal vinným z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod občanů. Zítko se proti verdiktu na místě odvolal:

"Poté, co ta kniha vyšla, v novinách a v rádiích a televizích se rozpoutala diskuse na toto téma, tak se ukázalo, že ti právníci, se kterými jsem to konzultoval, se nemýlili, protože na jejich stranu se okamžitě postavila elita české advokacia a jednoznačně prohlásila, že vydání Mein Kampfu samozřejmě nemohlo být a nemůže být trestný čin."

Předseda senátu Rudolf Šídlo řekl, že obsah knihy jednoznačně hlásá národnostní a rasovou zášť. Z hlediska zákona podle něj není rozhodné, zda kniha v tomto směru určitou skupinu lidí ovlivnila, ale že ji ovlivnit mohla. Jde o takzvaný ohrožovací delikt.

Zítkův advokát Tomáš Sokol staví obhajobu na tom, že v Česku neexistuje hnutí, které by kniha mohla reálně podporovat:

"Ta kniha už není vůbec nebezpečná. Obsahuje myšlenky, které jsou samy o sobě urážející, jsou odsouzeníhodné, ale sama ta kniha už není schopná být něčím, co by podporovalo nějaké hnutí směřující k potlačování lidských práv."


Jan Pavel II.
Asi dvacet tisíc věřících se v neděli v Římě účastnilo blahořečení dvou řeckokatolických kněží z bývalého Československa. Slovenského biskupa Pavola Gojdiče a českého kněze a misionáře Metoda Dominika Trčku blahořečil papež Jan Pavel II. pro jejich věrnost církvi. Oba řeckokatoličtí kněží byli v 50. letech žalářováni a oba také na následky dlouholetého věznění zemřeli. Dominik Trčka byl v roce 1952 odsouzen pro údajnou vlastizradu a špionáž na dvanáct let. Církev považuje jeho smrt za mučednickou. Řeckokatolický biskup Ivan Ljavinec k nedělnímu obřadu blahořečení obou kněží uvedl:

"To ocenění je oceněním všech snah a věrnosti řeckokatolíků církvi katolické, zvlášť v padesátých letech, kdy byly nejsilnější útoky na likvidaci řeckokatolické církve."

Jak řekl biskup Ljavinec, církev bude nyní usilovat i o budoucí kanonizaci obou kněží.