Týden v ČR
Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.
Česká republika přijala výzvu vedení Severoatlatnické aliance, aby v boji proti mezinárodnímu terorismu byl - poprvé za 52 let existence aliance - použit článek 5 Washingtonské smouvy. Ozbrojený útok na jednoho spojence je podle tohoto článku útokem na všechny členy aliance. Připravenost české vlády zapojit se do boje proti terorismu vyjádřil v úterý v mimořádném televizním a rozhlasovém projevu premiér Miloš Zeman. Česká republika se podle něj musí rozhodnout, na které straně konfliktu bude stát. Měla by přitom vycházet ze své historické zkušenosti s hitlerovským nacismem. Ustupovat teroristickému agresorovi se podle premiéra Zemana nevyplácí:
"Proto je vláda České republiky připravena poskytnout, nikoliv pouze slovy, ale činy, účinnou pomoc svým spojencům, a to ve svém vlastním zájmu a v rámci svých vlastních sil a možností. Konkrétně se jedná o nabídku vyslání polních nemocnic, protichemických jednotek a šesté brigády speciálních jednotek, které mimochodem zvítězily v soutěži NATO o nejvyšší výkonnost těchto speciálních jednotek."
Také 6. polní nemocnice, kterou Česko Severoatlantické alianci nabízí, má z válečných konfliktů dostatek zkušeností. Náčelník vojenské zdravotnické služby Jan Petráš připomněl, že tento chirurgický tým působil například ve válce v Perském zálivu nebo při katastrofálním zemětřesení v Turecku.
"Nemocnice má celkem 120 osob, umí poskytovat dost velký rozsah pomoci po dobu tří dnů bez doplnění materiálu, samozřejmě s logistickým zabezpečením na místě."
Rychlou reakci České republiky na teroristický útok na Spojené státy ocenil v telefonickém rozhovoru s Václavem Havlem americký prezident George Bush. Šéf americké diplomacie Colin Powell po úterním setkání s českým ministrem zahraničí Janem Kavanem ve Washingtonu uvedl, že Amerika českou pomoc vítá.
Od minulého týdne platí na území České republiky další zpřísněná bezpečnostní opatření, zejména v blízkosti amerických objektů. Přímo v centru Prahy střeží budovu Rádia Svobodná Evropa obrněné transportéry a příslušníci elitní brigády rychlého nasazení se samopaly. Tato opatření byla podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka zavedena na základě určitých informací ze zahraničí a především na žádost oficiálních představitelů Spojených států. Policisté se samopaly hlídají také americké velvyslanectví.
Důvodem pro zavedení bezpečnostních opatření byla konkrétní rizika. Mluvčí ministerstva vnitra Gabriela Bártíková potvrdila, že policie byla varována:
"Ta opatření, která byla přijata, vyplývají z jediného reálného rizika, které není v rovině teoretických úvah, ale v rovině konkrétních poznatků, se kterými jsme byli relevantními službami varováni. Jiný poznatek o konkrétním ohrožení v tuto chlíli nemáme."
Lidové noviny s odovláním na náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého napsaly, že před pumovým útokem na pražskou budovu Rádia Svobodná Evropa varovaly Česko minulou středu zahraniční tajné služby. Teroristé se údajně měli pokusit k rozhlasové stanice dopravit výbušniny v menším nákladním automobilu. To, že Praze hrozilo konkrétní nebezpečí, potvrdil podle Lidových novin také ministr vnitra Stanislav Gross.
O nasazení těžké bojové techniky před Rádio Svobodná Evropa rozhodl krizový štáb, ale ministr obrany Jaroslav Tvrdík si není jist účelností tohoto kroku:
"Já si obrněné transportéry v centru Prahy nedovedu z dlouhodobého pohledu představit. Je to otázka na zamyšlení o bezpečnostních režimech kolem amerických objektů i pro budoucnost."
Čtyři obrněné transportéry přímo v centru Prahy, jen několik desítek metrů od Václavského náměstí, vzbudily velkou pozornost kolemjdoucích. Vozidla OT-64 se ale v současnosti z armády vyřazují a používají se pouze k výcviku řidičů. Proč byly použity zrovna tyto transportéry?
"V této situaci ten transportér by se stal pohyblivou bariérou,"říká ministr obrany Jaroslav Tvrdík.
Faktem ale je, že právě stáří i technický stav značně zkomplikovaly přesun vojenské techniky na místo určení, kam dorazila až se sedmihodinovým zpožděním, protože tři ze čtyř vozidel se cestou porouchaly.
I přes tyto peripetie je česká armáda v pohotovosti. Připravena je jednotka rychlého nasazení a rota chemické ochrany. Byl posílen dohled nad vzdušným prostorem země. Ochranu mimořádně posílily dvě letadla MiG-21 a vzdušný prostor tak nyní monitorují celkem čtyři stroje. Zajištěny byly jaderné elektrárny a v pohotovosti je i policie.
Proti návrhu zavést školné na vysokých školách protestovali v úterý studenti. Na Václavském náměstí v Praze postavili takzvanou Berlínskou zeď, a vyvěsili na ní bankovky v hodnotě čtrnáct tisíc korun. Na banovkách byl portrét poslance Unie svobody Petra Matějů, který školné ve této výši prosazuje. Protestní akci pořádalo sdružení SOS Student. Podle jeho mluvčího Zdenka Štefka Berlínská zeď rozděluje symbolicky studenty na bohaté a chudé:
"Já si troufám jenom z toho prostředí, kde jsem, že samozřejmě těch chudých je víc."
Na protestní akci přišel i navrhovatel školného poslanec Petr Matějů. Budování symbolické Berlínské zdi označil za nešťastný symbol, protože ta kdysi oddělovala vyspělý svět od světa nevyspělého:
"Když neumožníme co největšímu počtu mladých lidí studovat, tak se spíše vrátíme do toho nevyspělého světa, protože dnes už naše konkurenceschopnost opět klesá. Je to evidentně způsobeno tím, že neinvestujeme do vědy, do vzdělání a do těchto typicky rozvojových sfér."
Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že 63 procent dotázaných nesouhlasí se zavedením školného na veřejných vysokých školách. Zastánci školného nejčastěji tvrdí, že vysokoškoláci si po jeho zavedení budou více vážit studia.
Počátkem října zahájil provoz zpravodajský internetový server s názvem Český a slovenský svět, který je určen krajanům obou zemí žijícím v zahraničí. Server vznikl z podnětu Slovensko-českého klubu v Praze ve spolupráci s Československým ústavem zahraničním. Bližší informace nám sdělil šéfredaktor měsíčníku Dotyky Vladimír Skalský, který toto internetové periodikum provozuje:
"Prvého októbra sme sa rozhodli spustiť internetový, denne aktualizovaný magazín Český a slovenský svet, ktorý je určený pre Čechov i pre Slovákov žijúcich po celom svete. Je určený práve pre oba tieto národy z toho dovodu, že mnohé krajanské spolky sa nerozdelili a ani sa nechystajú rozdeliť, a bolo by to asi i nezmyselné. Iné, ktoré fungujú samostatně napriek tomu veľmi živo spolupracujú, kooperujú. A my chceme vlastne týmto periodikom ešte naďalej prispieť ku komunikácii a to skrz hranice i medzi štátmi i medzi názorovými prúdmi. Chceme byť maximálne otvorené periodikum pre akýkoľvek názor z akejkoľvek krajiny, z akejkoľvek komunity."
Vladimír Skalský nám také přiblížil, co se objevilo v prvním vydání internetového periodika:
"To, čomu sme asi vobec najradšej, je, že sa tam objavili úvodníky od oboch pánov prezidentov, pána Václava Havla i pána Rudolfa Schustera, ktorí vlastne podporili slovensko-český klub, vydavateľa tohoto serveru, i osobnými finančnými darmi. A objavili sa tam ďalšie materiály o osobnostiach ako je napríklad Waldemar Matuška, Vladimír Remek, ktrorý dnes vlastne žije v Moskve, ale i historické osobnosti ako je T.G. Masaryk, alebo populárna osobnosť ako je Adriana Sklenaříková, svetová top-modelka."
Ještě připomenu, že server má adresu: www.svet.czsk.net.
