Týden v ČR
Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.
NATO zatím nepožádalo Českou republiku o vojenskou pomoc při odvetě za teroristické útoky ve Spojených státech. Po úterním jednání Bezpečnostní rady státu to uvedl premiér Miloš Zeman. Rada se shodla, že je připravena pomoci ve válce s terorismem. Útoky jakéhokoliv rozsahu podle Zemanových informací Česku nehrozí:
"V duchu předchozího usnesení vlády jsme připraveni poskytnout našim spojencům tu pomoc, o kterou požádají. Myslím si, že je to naprosto jednoznačné stanovisko."
V případě vojenských operací na Blízkém východě musí občané počítat se zpřísněním bezpečnostních opatření v České republice. Jak řekl ministr vnitra Stanislav Gross, výrazně zvýšená opatření by se týkala nejen policie, ale i hasičů. Vojáci české armády se vedle přípravy na případnou účast v odvetných akcích Severoatlantické aliance zaměřují na ochranu některých strategických objektů.
Armádní představitelé z pochopitelných důvodů nemohou o dislokaci jednotek hovořit. Předseda sněmovního branného a bezpečnostního výboru Petr Nečas nám k tomu jen naznačil:
"Já mohu pouze říct, že došlo k rozvinutí některých jednotek Armády České republiky, které jsou součásti bezpečnostních opatření plynoucích z ochrany proti možným teroristickým útokům."
Jisté je, že například strakonická protiletecká brigáda je v pohotovosti kvůli nebezpečí případných teroristických útoků na jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín.
Vojáci protiletadlového raketového pluku ze Žatce na Lounsku se zase o víkendu přemístili k vojenskému letišti v Náměšti nad Oslavou, které leží necelých deset kilometrů od jaderné elektrárny Dukovany. Na jeho ploše je několik radarových stanovišť, z nichž vojáci monitorují vzdušných prostor nad letištěm i jadernou elektrárnou.
Najevo však vychází i řada nedostatků a problémů. Aleš Opata, velitel 43. výsadkového mechanizovaného praporu v Chrudimi, který je součástí čtvrté brigády rychlého nasazení, při pondělní návštěvě předsedy Senátu Petra Pitharta prohlásil, že současné vybavení jeho jednotky padáky považuje za kritické. "Ostatní zabezpečení není na požadované úrovni, ale je dostačující," dodal Opata.
I ministr obrany Jaroslav Tvrdík připustil jisté problémy. Vojenské sklady jsou totiž podle něj plné nedůležitých věcí:
"Tuto informaci mohu potvrdit. Je to jeden z problémů, které armádu dlouhodobě trápí. Máme movité zásoby zhruba za desítky miliard korun. Problém je v tom, že jsou to zásoby v oblastech, které bohužel nepotřebujeme."
Přes tyto problémy je česká armáda stále v základním pohotovostním stupni alfa. Týká se roty chemické ochrany a jednotky rychlého nasazení, které by byly schopny nabídnout spojencům v NATO své síly do několika hodin.
Získat azyl v České republice bude mnohem obtížnější. Poslanecká sněmovna totiž podpořila zpřísnění podmínek pro jeho poskytnutí. Novelu zákona přijala v době, kdy nelze vyloučit zvýšení příchodu afghánských uprchlíků, kteří se obávají americké vojenské operace proti Afghánistánu.
Podle statistik Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky zaujímá Česká republika v počtu žadatelů o azyl 11. místo na světě a jasně vede před ostatními postkomunistickými státy. Největší nárůst žadatelů nastal letos. Vládní novela má zrychlit azylové řízení a zabránit cizincům ve zneužívání azylu k nelegální migraci do dalších zemí. Jedním ze zpřísnění bude podle předsedy branného a bezpečnostního výboru sněmovny Petra Nečase posuzování ilegálního překročení českých hranic jako přestupku:
"Kdo chce v naší zemi žádat o azyl, musí do ní vstoupit legálně a požádat hned při nejbližší příležitosti o udělení politického azylu. Zrovna tak, kdo v průběhu azylového řízení opustí území naší republiky, ztratí nárok na udělení azylu."
Zákon obsahuje i další zpřísnění. Pokud cizinec požádá o azyl a je odmítnut, další žádost bude moci podat až za dva roky, nikoli ihned. Na druhou stranu nově vzniká instituce, která bude přezkoumávat rozhodnutí ministerstva vnitra.
Úprava vztahu státu k náboženským subjektům je hlavním cílem zákona o církvích a náboženských společnostech, který přijala Poslanecká sněmovna. Předloha zaručuje svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Podle Jany Řepové, ředitelky odboru církví ministerstva kultury, je nová podoba zákona výrazně liberálnější k cíkvím a náboženským společnostem s malým počtem věřících, protože umožňuje registraci již při počtu 300 členů. Toto uvolnění je vyvažováno zpřísněním kvalitativních podmínek registrace:
"To snížení početního censu z 10 000 na 300 osob vyvažuje zpřísnění podmínek pro vznik a registraci církví. Je jasněji řečeno, že se zde nemohou registrovat církve a náboženské společnosti, které porušují naše zákony, které omezují práva a svobody jiných a které mají znaky sekt."
A jak se dotkne nový zákon existujících církví? Pro příklad jsme zašli k církvi Pravoslavné, která v České republice patří k malým a zavedeným. Kancléř úřadu metropolní rady protojerej Václav Míšek tvrdí, že situace pravoslavné církve se v praxi nezmění. Rozlišení církví etablovaných a nově vznikajících vítá:
"Pokud zákon zavádí další kategorii, v níž je přiznána nově registrujícím se společenstvím pouze právní subjektivita bez určitých výhod, jde o fázi osvědčování se, a proto jsou vhodná určitá omezení vstupu do oblasti státní sféry, upravené dalšími zákony. Nejde o omezení výkonu práva náboženské svobody, ale o ochranu společnosti před někdy šarlatány a někdy zcela evidentně zištnými momenty."
"My jsme museli zjistit, jakými technologiemi byly ty usně zpracovávány, jakým způsobem byla vyráběna síť, co všechno na to bylo použito. Potom nastaly další problémy, například se získáním medvědí kůže, která byla použita na podešvích, pak jsme byli zaskočeni třeba tím, že v současné době už nebylo možné získat lipové lýčí, takže jsme si ho museli sami natěžit..."
