Rovensko pod Troskami
Na řadě je pravidelná rubrika, ve které se podíváme do Českého ráje, konkrétně do městečka Rovensko pod Troskami. Slovo má Zdeňka Kuchyňová.
Městečko Rovensko pod Troskami najdete v Českém ráji, mezi Turnovem a Jičínem. První zmínka o něm je z roku 1371. Tehdy panoval český král a císař římský Karel IV. a dominantu zdejší krajiny - hrad Trosky - usilovně budoval pan Čeněk z Vartemberka. V Rovensku v té době zanikala výroba železa. Do městečka prý tehdy přišel samotný Karel IV., který byl upozorněn na zdejší naležiště drahých kamenů na vrchu Kozákově. Povolal proto mistry, kteří zaučovali místní obyvatele v brusičském umění. Broušené kameny z této oblasti byly použity k výzdobě Karlštejna a brousí se v Rovensku dodnes. Najdeme tu i jednu ze dvou českých brusíren diamantů. Roku 1934 ji založil pan Patočka a v roce 1991 rodinnou tradici opět vzkřísil jeho syn Josef Patočka. Jak jsem se dozvěděla, oním zákazníkem byl český podnikatel. I já jsem měla malou chvíli na ruce prsten s diamantem, i když jenom za sto tisíc. Raději jsem se od těchto lákadel vydala Rovenskem dále a došla k unikátní roubené barokní zvonici z roku 1636. Jsou v ní tři zvony, kterým se říká rebelantské, jsou obrácené vzhůru nohama a vyzvánějí jakoby do nebe. Jak uvedl zvoník Pavel Matys, zdejší zvonice má vztah k pobělohorské době, kdy katolíci pronásledovali protestanty a na Rovensku se v té době uskutečnila dvě povstání, která byla potlačena. Rovenská dřevěná zvonice s obrácenými zvony je naprostým unikátem - jediná svého druhu na světě. Její tři zvony jsou pěkně těžké. Svatý Václav váží 24 metráků, svatý Jan 15 a svatý Jiří je proti nim kolibřík. Ten váží jen 6 metráků. Rozpohybovat takové obry musí být nesmírně těžké. Starožitný dřevěný nábytek je často napadán červotoči, ale tato zvonice, ačkoli tu stojí čtvrté století, má svoji konstrukci téměř netknutou. Pavel Matys pak prozradil zaručený recept proti červotočům. Dvouapůltunový zvon Václav nezvonil od roku 1948 a nynější zvoníci se ho rozhodli vyzkoušet v roce 1991. Problém byl, že již nežil poslední zvoník, který to uměl. Na radnici však našli protektorátní film o rovenských zvonech, který se jim stal užitečným vodítkem. A tak Pavel Matys rozezněl nejmenší zvon svatého Jiří, i když jenom krátce, aby se místní nepolekali, proč zvoní před půl pátou odpoledne.
Návštěvu zvonice spojují turisté vždy s prohlídkou nově upraveného kostela sv. Václava s gotickým presbytářem ze 14. století. Pod kazatelnou je pochován místní rodák Václav Karel Holan Rovenský - kapelmistr vyšehradský a skladatel duchovní hudby. Jeho dílem jsou "Pašije" a především kancionál z konce 17. století. Některé jeho duchovní skladby se hrají dodnes. A když už jsme u hudby, musím se zmínit o jedné kuriozitě. Už v té době existoval monopol. Zdejší rovenští hudebníci získali dekret, že když budou celý rok bezplatně hrát ve zdejším kostele, nesmí si nikdo v blízkém ani vzdálenějším okolí na svatby, posvícení a poutě zvát jinou hudbu, pokud by se dříve se zdejšími muzikanty nedohodl. Porušení dekretu se trestalo pokutou 10 zlatých. Tento zvyk, byť už bez pokuty, se držel do začátku 20. století.
