Od atomové havárie v Černobylu uplynulo právě patnáct let
Připravila Milena Štráfeldová.
26. dubna před patnácti lety došlo k dosud největší poválečné jaderné katastrofě - v ukrajinském Černobylu vybuchl jeden ze čtyř bloků atomové elektrárny. Radioaktivita, která z reaktoru unikla, zamořila rozsáhlé oblasti nejen na Ukrajině, ale především v sousedním Bělorusku. Radioaktivní spad v dalších dnech ohrozil i země severní a střední Evropy včetně bývalého Československa. První oficiální informace o Černobylu však poskytla československá vláda až tři dny po výbuchu, a ohrozila tak životy a zdraví občanů. Úřad pro vyšetřování zločinů komunismu začal v roce 1995 tento postup šetřit jako trestný čin obecného ohrožení. Vláda totiž ve svém prvním prohlášení uvedla, že na území republiky byla monitorována radioaktivita a že k žádnému jejímu zvýšení nedošlo. Jan Srb z Úřadu pro vyšetřování však uvádí:
"Prokazatelně se zjistilo, že vláda v té době, kdy toto prohlášení vydala, tyto informace neměla. Monitorování začalo dopoledne 29. dubna a zvýšené hodnoty zjištěny byly, a vláda přesto veřejnost informovala mylně."
Právě toto prohlášení bylo základem pro trestní stíhání. Úřad pro dokumentaci zločinů komunismu nakonec stíhal tři vysoké funkcionáře bývalého Československa, a to předsedu federální vlády, dále čs. konzula v ukrajinském Kyjevě, a konečně předsedu Československého svazu tělesné výchovy a sportu. Ke kvalifikaci jejich trestných činů Jan Srb řekl:
"Proti předsedovi vlády to bylo jednoznačně z důvodu informace, kterou přes ČTK poskytl obyvatelstvu v době, kdy věděl, že není pravdivá. Proti tehdejšímu konzulovi to bylo z důvodu, že on měl na starost studenty a obyvatele Československa, kteří se v té době v oblasti pohybovali. Nejdříve zamlčel tu informaci, později ti studenti byli odesláni na prázdniny, ale vzápětí vlastně byli nuceni se vrátit. A konečně třetí osoba, proti které bylo vedeno šetření, byl předseda ČSTV. Ten, ač byl informován o stavu nejen u nás, ale i na Ukrajině, tak tam tehdy vyslal tým cyklistů na zahajovací etapu Závodu míru, která se přímo v té lokalitě jela. I když věděl, že je vystavuje přímému ohrožení života."
Šetření trestného činu obecného ohrožení však bylo nakonec odloženo, protože na trestné činy se sazbou do tří let vězení se od konce r. 1994 vztahovala jednak promlčecí doba, jednak je již dříve amnestoval prezident Havel. Navíc se nepodařilo prokázat přímou příčinnou souvislost mezi nárůstem rakovinných onemocnění nebo statisticky vyšším počtem dětí, které se po výbuchu narodily s vývojovými vadami, a únikem radioaktivity z černobylské jaderné elektrárny. Postup oficiálních míst při zamlčení výbuchu proto s největší pravděpodobností zůstane nepotrestán.