Zásah proti ruské mafii
V neděli krátce před půlnocí byla zahájena v součinnosti Policie České republiky a Vězeňské služby zatím největší akce v historii České republiky, jejímž cílem bylo zabránit připravované vzpouře vězňů ze zemí bývalého Sovětského svazu v 11 českých věznicích. Akce, která se obešla bez zranění, trvala až do pondělního rána. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.
Podle ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše měla vzpoura ruskojazyčných vězňů vypuknout tento týden a umožnit útěk několika vysoce postavených mafiánů.
"Ten zákrok přišel několik dnů před plánovanou akcí, čili mělo k tomu dojít podle našich poznatků v polovině tohoto týdne. Cílem byla vzpoura vězňů a vytvoření prostředí a podmínek pro útěk několika zájmových osob."
Na straně policie se akce zúčastnilo přes 400 příslušníků elitních jednotek a policejní vrtulníky. Po razii, při níž bylo zabaveno několik mobilních telefonů, nožů, konspiračních motáků a detailních náčtrků vězeňských objektů, bylo 19 vězněných mafinánských bossů eskortováno ještě v noci do jiných utajených vězeňských zařízení. Ministr vnitra Stanislav Gross uvedl, že policie byla připravena také na jinou alternativu.
"V pohotovosti byly síly zásahových jednotek a útvaru rychlého nasazení pro případ, kdyby se akce vězňů uskutečnila o určitý okamžik dříve, nežli jsme měli poznatky, že je plánována."
Nakonec ale policie nemusela sáhnout k silovému řešení situace. Moment překvapení byl podle ministra Grosse plně dostačující. To ostatně potvrdila i ředitelka Vězeňské služby Kamila Meclová, když na tiskové konferenci konstatovala, že někteří z ruských mafiánů nestačili při zásahu ani zvládnout základní fyziologické funkce.
"No tak někteří měli v kalhotech - to byla ta nezvládnutá fyziologická funkce."
Prvním signálem k tomu, že se něco chystá, byla série okázalých hladovek ruskojazyčných vězňů, k nimž nedávno došlo v několika věznicích. Specialisté z útvaru pro odhalování organizovaného zločinu dospěli k závěru, že by mohlo jít o jakousi zkoušku funkčnosti organizační struktury vytvořené ruskojazyčnými vězni, čili o zkoušku komunikačních kanálů mezi těmito vězni ve všech věznicích na území České republiky. Ze zhruba 20 tisíc vězňů je v současné době v českých věznicích asi tisíc dvě stě občanů bývalého Sovětského svazu, odsouzených vesměs za násilnou trestnou činnost. Podle policejního ředitele Jiřího Koláře jde často o příslušníky vzájemně si konkurujících a nepřátelských mafiánských uskupení. Ve vězení ale vytvářejí jednotnou hierarchicky uspořádanou organizaci.
"Jakmile se dostanou za zdi věznic, oni jsou schopni se okamžitě hierarchicky poskládat, mají jednoho společného jmenovatele a jednu společnou platformu. Tudíž to je nový prvek, s kterým jsme se setkali."
Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš hovoří v této souvislosti o hrozbě pro bezpečnost země.
"Ukazuje se, že pobyt některých zahraničních vězňů v našich věznicích, především z oblasti bývalého Sovětského svazu, je významným bezpečnostním rizikem."
Bureš potvrdil, že se bude zasazovat o změnu legislativy. Především by chtěl dosáhnout toho, aby tito lidé v případě vyhoštění z Česka vykonávali trest ve svých mateřských zemích. Mimochodem, někteří policejní specialisté soudí, že by to pro ně byl trest dvojnásobný, protože ve srovnání s podmínkami, v jakých většinou žijí vězni na území bývalého Sovětského svazu, je české vězení přímo rekreačním zařízením. Ministři spravedlnosti a vnitra, stejně jako ředitelka Vězeňské služby připustili, že vězni měli zřejmě komplice mezi českým vězeňským personálem. To je nyní ve stádiu vyšetřování.
