Registr přestupků má zpřísnit boj proti drobné kriminalitě

r_2100x1400_radio_praha.png

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil chce přísnější tresty za opakované přestupky. Navrhuje proto zřídit centrální registr přestupků, který by pomohl v boji proti drobné kriminalitě. Vládní politici se možností evidence přestupků začali zabývat již před několika měsíci, hovořili o ní zejména v reakci na eskalaci napětí mezi starousedlíky a Romy v severních Čechách na konci prázdnin.

Jiří Pospíšil
V současné době neexistují centrální ani místní registry všech přestupků. Úřady tedy nevědí, zda se pachatel, jehož přestupek projednávají, neprohřešil někde jinde. Evidenci přestupků podporuje i předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek, primátor Kladna:

"Dnes v podstatě jedním přestěhováním nebo změnou příjmení se člověk dostane z toho, že se o něm ví, kolik přestupků spáchal. To má vliv, že nemůžeme ty přestupky správně hodnotit. Je rozdíl, jestli člověk spáchá výtržnost nebo krádež jednou v životě a nebo jestli to dělá každých čtrnáct dní."

Obce registr přestupků prosazují jako účinnou zbraň proti nenapravitelným výtržníkům a vandalům. Podmínkou je ale vytvoření centrálního registru přestupků. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil potvrdil, že jeho cílem je zpřísnit boj proti drobné kriminalitě. Současné evidence mají totiž víceméně statistický charakter.

"Je třeba si uvědomit, že na území ČR je ročně spácháno několik set tisíc přestupků. Je to opravdu vysoké číslo."

Drobná kriminalita se v některých lokalitách stává velkým problémem. Ministr proto chce zpřísnit postih občana, který přestupek páchá opakovaně. Nejčastěji se uvažuje o peněžitém trestu, i možnosti sáhnout na sociální dávky.

"Naším cílem je najít řešení, které nezpůsobí sociální katastrofu takových občanů. Na druhou stranu je třeba, aby lidé, kteří spáchají přestupek a berou sociální dávky, si byli vědomi možnosti, že jim ty sociální dávky budou částečně sráženy na zaplacení pokuty za daný přestupek."

Podle ministra Pospíšila by byly registrovány všechny přestupky, ale pouze určitá část těch nejzávažnějších by se překlápěla do trestných činů. U těch zbylých by jejich opakování mělo vliv na výši sankce. Aby mohl registr vzniknout, je třeba dořešit řadu věcí. Novelizovat zákony, rozhodnout, jak dlouho budou informace o spáchání přestupku registrovány, stanovit lhůtu pro přestupkovou recidivu. Tedy jasně říct, za jak dlouho je možné spáchat přestupek, aby nebyl posuzován jako recidiva, protože během ní by se například škody na majetku sčítaly. Nyní je trestným činem krádež od 5 tisíc korun.

"Pokud někdo ukradne věc za 2 tisíce korun, je to pouze přestupek. Ukradne znovu za 2000 korun, je to znovu přestupek a takhle může krást dvacet krát a nic se mu dneska tvrdšího nestane. Pořád to bude přestupek. My bychom chtěli, aby do budoucna, když někdo ukradne něco za 2000 a za rok za 3500 korun, tak se mu ta škoda sečte, bude to 5500 korun a půjde už ve druhém opakování o trestný čin."

Ministerstvo spravedlnosti navrhuje tři kategorie přestupků, u kterých by se při jejich častém opakování jednalo o trestný čin. Byly by to přestupky proti majetku, veřejnému pořádku a proti občanskému soužití. Kde není možné vyčíslit škodu, platilo by pravidlo 'třikrát a dost'. Primárně by měl být uložen alternativní trest, cílem není, jak řekl ministr Pospíšil navýšit počet vězňů v už tak přeplněných věznicích.

Nový registr měl podle původních analýz vyjít daňové poplatníky na 150 až 200 miliónů. Ministerstvo spravedlnosti je ho schopno pořídit za zhruba 30 miliónů, neboť řadu aplikací zná už trestní rejstřík, který vede. Provozní náklady by pak byly asi 8 miliónů ročně.

"Myslím si, že to je cesta správným směrem. Navíc někteří představitelé vlády se i vyjádřili na Šluknovsku, že toto budou podporovat. Já se domnívám, že toto je tak zásadní věc, že bychom na toto peníze najít měli,"

uvádí například starosta Litvínova Milan Šťovíček.