Pět ukradených housek v nouzovém stavu, rok a půl vězení. Nejvyšší soud rozsudek zrušil

Dva a půl roku vězení za krádež čokoládových bonbónů. Dva roky za krádež náhradních žiletek. I takové tresty padaly v době nouzového stavu, kdy se trestní sazby zvyšují.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) dostala přes 20 podnětů, kde si lidé stěžují na přísné tresty pro některé odsouzené.

Zastala se muže, který loni v dubnu ukradl pět housek a soud ho za to poslal na rok a půl do vězení. Zvláště tento případ byl mediálně velmi sledovanou záležitost. Stížnost podala i v případě dvouletého trestu vězení za krádež páru bot a voňavky z loňského května.

Nejvyšší soud rozsudky zrušil

A Nejvyšší soud jí dal za pravdu. Senáty v obou případech konstatovaly, že v předchozích řízeních došlo k porušení zákona. Nejvyšší soud rozsudky zrušil. Soudy teď musí věc znovu projednat a jsou vázány názorem Nejvyššího soudu.

Jakub Drápal | Foto: Jana Přinosilová,  Český rozhlas

Resort spravedlnosti zvažuje systémovou změnu. To doporučují i výzkumníci z projektu Legal Data Hub při Právnické fakultě Univerzity Karlovy, připomíná právník Jakub Drápal.

"Odhaduje se, že jeden rok ve vězení stojí přibližně 400 tisíc korun. V důsledku těchto příliš přísných trestů by Česká republika vynaložila přibližně 250 milionů korun."

Nepřiměřené tresty se mohou týkat až 1500 pachatelů.

Většina soudů vyšší tresty využívala

Nejvyšší státní zastupitelství na začátku nouzového stavu uvedlo, že samotné vyhlášení nouzového stavu stačí k automatickému udělování přísnějších trestů u některých prohřešků, například u krádeže. A většina soudů pak vyšší tresty využívala.

Ilustrační foto: MasterTux,  Pixabay,  CC0 1.0 DEED

"Bezpečnostní složky se musí věnovat řadě jiných povinností. Nemůžeme si v řadě případů stejným způsobem zabezpečit svůj majetek, týká se to i obchodů," uvedl dříve předseda městského soudu v Praze Libor Vávra.

Proto hrozilo třeba za krádež pár konzerv i několik let vězení. Nejvyšší soud se však už v březnu vyjádřil, že pro automatické udělování tvrdých trestů není důvod.

Na místě jsou pouze v případě, pokud spáchání prohřešku pandemie opravdu usnadnila nebo se krádež týkala například respirátorů. Za uplynulý rok ale soudy pravomocně odsoudily stovky lidí, kteří už se proti přísnějším trestům nemohou odvolat.

Právníci: Problém je třeba vyřešit plošně

Pomoci jim může jen podání stížnosti ministryně pro porušení zákona. Právník Jakub Drápal z Univerzity Karlovy je přesvědčený, že vzniklou nespravedlnost je potřeba vyřešit plošně.

"Nemělo by to být tak, že spravedlnosti bude učiněno zadost u těch, kteří se ozvou, ale společnost by se měla zajímat právě o ty, kteří třeba nemají přístupy k tomu, aby se sami ozvali. Nejsou schopni ministryni napsat detailní rozbor své situace, aby tu stížnost pro porušení zákona podali."

Podle mluvčího Petra Tomíčka je Nejvyšší soud na případné větší množství stížností připravený a má kapacity je řádně projednat.