Počet vězňů roste, Česko má čtvrtou nejvyšší míru uvěznění v Evropské unii
V Česku roste počet lidí za mřížemi. Aktuálně je ve věznicích téměř 20 tisíc trestanců. Na sto tisíc obyvatel tak připadá 180 vězňů, což je čtvrtý nejhorší výsledek mezi zeměmi Evropské unie. Na jednoho vězně přitom stát v průměru vynaloží 1900 korun denně, na výkon trestu je to pak ročně 13,5 miliardy. Vězeňské službě navíc stále chybí zaměstnanci.
Počty vězňů začaly stoupat po roce 2021 a trend pokračuje. Zatímco v roce 2022 přibylo za celý rok přibližně čtyři stovky vězňů, v roce 2023 už se za mřížemi ocitlo 640 lidí. Generální ředitel vězeňské služby Simon Michailidis proto upozorňuje, že do roka kapacita věznic už nemusí stačit. „Čekáme, že za rok touto dobou budeme opět v situaci, kdy kapacita pro ubytování vězněných osob nebude stačit,“ upozornil na nedávném setkání s novináři.
Od ledna příštího roku navíc začnou platit nové normy, podle kterých musí Vězeňská služba zajistit každému prvnímu vězněnému v cele šest metrů čtverečních prostoru a dalším vězňům minimálně čtyři metry čtvereční.
„To znamená, že v cele pro dva budeme muset mít minimálně deset metrů čtverečních k dispozici bez započítání sociálního zařízení. Takže jenom touhle administrativní změnou se sníží kapacita českých věznic o 10 procent,“ naznačil generální ředitel.
V příštím roce se změní normy nároků vězňů na prostor. Na cele pro dva budeme muset mít minimálně deset metrů čtverečních, čímž se kapacita českých věznic sníží o 10 %.
Simon Michailidis
Vysoký počet vězňů na počet obyvatel není podle něj v Česku normální. Pro srovnání - vyšší počet vězňů na sto tisíc obyvatel než v Česku má jen Slovensko 186, Maďarsko 194 a Polsko 203. Například Rakousko jich má 97, Německo 67 a Finsko dokonce jen 51.
„Není normální, aby v bezpečné, vyspělé zemi bylo 180 vězňů na 100 tisíc obyvatel. Rakousko a Německo je bezpečné přibližně stejně jako Česká republika a počet vězněných je tam pod polovinou našich počtů,“ upozornil Michailidis. Připomněl také, že například v Německu podstatnou část vězněných tvoří cizinci z jiného kulturního prostředí, oproti tomu v Česku je mezi vězni cizinců zhruba jen osm procent a převládají mezi nimi kulturně blízcí Slováci.
Podle Michalidise by šlo na mnoho vězňů účinně působit mimo věznice, a to například domácím vězením. Tento alternativní trest podle něj Česko zatím nedokázalo ve větší míře využít.
Příliš dlouhé tresty
Odborníci na trestní právo a vězeňství připravili legislativní změny, které podle nich pomohou snížit počet vězňů v Česku do dvou let. Jakub Drápal z Právnické fakulty Univerzity Karlovy je představil na semináři ve Sněmovně. Jde mimo jiné o zrušení vyšších trestních sazeb pro recidivisty, které postupně stát zavedl po roce 1989, částečnou dekriminalizaci neplacení výživného či snížení dolních hranic sazeb u některých trestných činů.
„Vysoký počet vězňů nemá Česko primárně proto, že by do vězení přicházelo mnoho pachatelů, ale protože čeští vězni tráví ve vězení dlouhou dobu. Jednou z příčin jsou vysoké trestní sazby a zejména jejich dolní hranice,“ upozorňuje Drápal.
Konstatuje, že například Nizozemsko, Švédsko, Slovinsko či Norsko sice posílají do vězení více lidí než Česko, ale na mnohem kratší dobu. Nepřiměřeně vysoké jsou podle něj zejména speciální trestní sazby pro recidivisty.
„Principem moderního trestního práva je trestat primárně za trestný čin a nikoli za to, jaký život pachatel vedl. Byť je na místě recidivisty trestat o něco přísněji, stanovovat speciální trestní sazby pro recidivisty není ani spravedlivé, ani efektivní,“ uvedl Drápal.
Zrušením speciálních trestních sazeb za opakování trestných činů by podle něj stát snížil počet trestanců přibližně o desetinu a ročně by tím ušetřil zhruba miliardu korun. Soudci návrhy neodmítají, Podle nich je ale důležité pamatovat především na ochranu společnosti před pachateli trestné činnosti.
Například prezident Soudcovské unie Libor Vávra si myslí, že pro politiky bude třeba zušení vyšších trestných sazeb obtížné prosadit, protože Česko je dlouhodobě jednou z nejbezpečnějších zemí světa právě i díky délce ukládaných trestů.
