Prezident Václav Havel vetoval kontroverzní novelu volebního zákona
Prezident Václav Havel se podle očekávání rozhodl nepodepsat kontroverzní novelu volebního zákona, kterou v Parlamentu prosadily Občanská demokratická strana a její smluvně-opoziční partner, vládní sociální demokracie. Prezident tak vrátil novelu Poslanecké sněmovně k opětovnému projednání. Podrobnější informace přináší Josef Kubeczka.
Prezidentovo veto bylo víc než pravděpodobné. Jeho pondělní přímo bleskové vyhovění námitkám parlamentní opozice, zejména poslanců Unie svobody, lidovců a několika rebelů z řad vládní strany, proto příliš nepřekvapilo. I důvody prezidentova odmítavého stanoviska byly zřejmé. Jeho mluvčí Ladislav Špaček shrnul jejich podstatu:
"Prezident vrátil volební zákon Parlamentu především proto, protože se domnívá, že měnit tak zásadním způsobem volební systém je možné pouze formou změny Ústavy, a to za účasti širší politické reprezentace. Těch důvodů je calá řada. Pan prezident je podrobně vypočítává ve svém zdůvodnění, které zaslal Parlamentu."
Václavu Havlovi konkrétně vadí části, které mění volební systém do Poslanecké sněmovny stanovený článkem 18 odstavcem dvě Ústavy, podle něhož se nyní volby do sněmovny konají podle zásad poměrného zastoupení. Zvýšení počtu volebních krajů z osmi na 35 podle něj znamená jednoznačný odklon od proporcionality k posílení volebních zisků silnějších stran. Prezident zastává názor, že znevýhodněny budou již strany, které ve volbách získají deset procent hlasů. Jako zcela účelově vykonstruovaný a ve standardních volebních systémech neznámý pak prezident vnímá zvláštní způsob přepočtu získaných hlasů na mandáty, tedy tzv. D'Hondtův systém. I proto Václav Havel soudí, že novela volebního zákona by mohla vést k destabilizaci politického systému.
Prezidentovo veto může Poslanecká sněmovna přehlasovat, pokud se pro vrácený zákon vysloví nadpoloviční většina všech poslanců. I pak ale mají odpůrci nového volebního systému možnost podat proti novému volebnímu zákonu stížnost k Ústavnímu soudu.
