Zprávy pondělí, 13. ledna 1997

Vazeni posluchaci, u vysilani Radia Praha vas vita Renata Pratova. Na uvod jsou pripraveny zpravy.

Tolik hlavni body, a nyni podrobneji:

Charta 77 byla podle prezidenta Vaclava Havla fenomenem v ceskych modernich dejinach

Charta 77 byla ojedinelym a vyznamnym fenomenem v ceskych modernich dejinach. Uvedl to prezident republiky Vaclav Havel v nedelnim poradu Ceskeho rozhlasu Hovory v Lanech s tim, ze to bylo prvni a nejdele pracujici opozicni ci disidentske hnuti v zemich sovetskeho bloku, ktere inspirovalo podobna hnuti pozdeji v jinych zemich. Vaclav Havel, jeden z nejznamejsich signataru Charty, dale rekl, ze letosni dvacetilete vyroci Charty ji trochu pripomene a je rad, ze se o ni mluvi. Z cele historie podle jeho slov vyplyva, ze jsou urcite hodnoty, za ktere by mel clovek bojovat bez ohledu na to, jake sance ma na vitezstvi. Kalkulovat predem s sanci na uspech znamena svazat si ruce, pripadne se predem toho boje vzdat, domniva se Vaclav Havel. V pripade Charty se to podle nej zhodnotilo velmi vyznamne.

Prezident Vaclav Havel se v poradu Hovory v Lanech vyjadril take k soucasnemu deni v Srbsku. "Citim mnoho paralel s tim, co jsme prozivali my, a kde stojim, kde je me srdce je asi jasne, je na strane svobody, na strane demokracie, " rekl Vaclav Havel. Vyjadril se pro to, aby i nova Jugoslavie, respektive Srbsko, bylo normalni demokratickou integrujici se soucasti rodiny evropskych narodu, ktera sdili spolecne hodnoty, vcetne principu obcanskeho statu, obcanske spolecnosti. Podporil vse, co timto smerem miri v Srbsku. Prezident Havel rovnez podekoval cetnym pratelum v Srbsku, kteri o nej projevili zajem v dobe, kdy byl nemocen.

Jozef Wagner byl v Teplicich zvolen delegatem na sjezd CSSD

Staronovy clen socialni demokracie Jozef Wagner byl v sobotu na okresni konferenci Ceske strany socialne demokraticke v Teplicich zvolen delegatem breznoveho sjezdu strany. Uvedl to predseda teplicke okresni organizace CSSD Jan Vacek s tim, ze tamni socialni demokraty bude na sjezdu zastupovat sedm delegatu vcetne Wagnera. Konference jim podle nej neulozila zadna doporuceni, ktera by se tykala napriklad volby vedoucich funkcionaru strany. Teplicti delegati budou hlasovat podle sveho svedomi, dodal Vacek. Jozef Wagner k tomu uvedl, ze volba predsedy CSSD je tajna, ale on verejne rika, ze Milos Zeman jeho hlas nedostane.

Milos Zeman k znovuprijeti Jozefa Wagnera do CSSD

Znovuprijeti Jozefa Wagnera do socialni demokracie je podle sefa strany Milose Zemana porusenim dva roky stareho usneseni ustredniho vykonneho vyboru CSSD. Jak v sobotu uvedl na okresni konferenci ve Vsetine, v usneseni se uvadi, ze poslanec, hlasici se do mistni organizace, muze byt prijat az si mistni organizace vyzada konzultaci s poslaneckym klubem CSSD. To se podle Zemana v pripade Wagnera nestalo. Predseda strany Zeman sice pripustil, ze nazor poslaneckeho klubu neni pro mistni organizaci zavazny a ta muze v oduvodnenych pripadech jednat i v rozporu s nazorem poslaneckeho klubu, to vsak nic nemeni na povinnosti si stanovisko klubu vyzadat.

Mistopredsedkyne CSSD Buzkova povazuje Wagneruv comeback za dukaz demokraticnosti

Za dukaz demokraticnosti socialni demokracie a fungovani demokratickych mechanismu povazuje mistopredsedkyne teto strany Petra Buzkova skutecnost, ze poslanec Jozef Wagner byl po svem prosincovem vylouceni z CSSD opet prijat do jejich rad a navic i nominovan na breznovy stranicky sjezd. Vyjadrila se v tomto smyslu v nedelnim diskusnim poradu televize Nova "7 cili Sedm dni". Buzkova, ktera byva zarazovana mezi oponenty nynejsiho predsedy socialni demokracie Milose Zemana, se navic v poradu prezentovala jako odpurce toho, aby byli ze strany vylucovani lide kvuli jejich nazorum a postojum. Konstatovala, ze pro politickou stranu je nejdulezitejsi, aby si nasla mechanismus, kterym bude vytvaret jednotny nazor ve svem poslaneckem klubu, nez aby to byl mechanismus zastrasovani nebo vylucovani.

Poslankyne Marvanova a Buzkova se shodly, ze poselstvi Charty 77 plati

Na platnosti poselstvi Charty 77, a to predevsim v oblasti moralni a ve sfere dodrzovani lidskych prav, se v nedeli v diskusnim poradu TV Nova "7 cili Sedm dni" shodly poslankyne Hana Marvanova (ODS) a Petra Buzkova (CSSD). Buzkova v teto souvislosti uvedla, ze i dnes vznikaji pripady, kdy nejsou lidska prava dodrzovana. Podle ni se tak ale deje vinou konkretnich osob v konkretnich pripadech. Marvanova se zminila napriklad o rasove motivovanych trestnych cinech. Poslankyne se vyjadrily i k nedavne svatbe prezidenta republiky Vaclava Havla s hereckou Dagmar Veskrnovou. Marvanova a Buzkova to oznacily za soukromou zalezitost novomanzelu. Pokud jde o miru, do jake by mela byt verejnost informovana o soukromem zivote politiku, obe politicky se shodly na tom, ze sdelovaci prostredky a verejnost chteji znat co nejvice ze zivota politiku, zatimco ti se snazi si sve soukromi uhajit.

Ministr Dlouhy vybidl ODA, aby zmenila svuj obraz na verejnosti

Mistopredseda Obcanske demokraticke aliance Vladimir Dlouhy v sobotu na stredomoravske oblastni konferenci aliance v Olomouci nalehave vybidl cleny strany, aby se snazili zmenit jeji obraz na verejnosti. Aliance se podle nej musi zbavit nalepky hasterive a vecne nespokojene strany. Mela by se take soustredit na pozitivni program konkretnich politickych kroku, ktere skutecne povedou k reseni tizivych problemu ve spolecnosti. Za pozitivni pak Dlouhy oznacil skutecnost, ze od lonskeho podzimu je ODA vnimana verejnosti prizniveji a zacala byt spojovana s konkretnimi kroky politiky, at uz v oblasti hospodarske, zahranicne politicke ci kulturni.

Kardinal Vlk vita shodu na zvlastnim zakonu o chramu sv. Vita

Prazsky arcibiskup kardinal Miloslav Vlk uvital dohodu o navrhu zvlastniho zakona o katedrale svateho Vita a na nej navazujici smlouve mezi statem a cirkvi o jejim uzivani. Na ni se v patek usnesli ucastnici pracovni schuzky vladnich a cirkevni cinitelu pod vedenim premiera Vaclava Klause. Podle kardinala obsahuje dohoda signaly, ze vlastnikem katedraly se stane cesky narod a uzivatelem cirkev.

Novi biskupove Vaclav Maly a Jiri Padour byli vysveceni.

V prazske katedrale svateho Vita byli v sobotu pri slavnostni bohosluzbe vysveceni na svetici biskupy prazske arcidieceze kanovnik Metropolitni kapituly u svateho Vita na Prazskem hrade Vaclav Maly a provincial radu Mensich bratri kapucinu Jiri Padour. Hlavnim svetitelem byl pri tomto aktu prazsky arcibiskup kardinal Miloslav Vlk, spolusvetiteli pak papezsky nuncius arcibiskup Giovanni Coppa a prazsky svetici biskup Jaroslav Skarvada. Vaclav Maly je signatarem Charty 77. Angazoval se pri obrane lidskych prav a osob nespravedlive stihanych komunistickym rezimem a byl vyznamnou postavou katolickeho disentu. Jiri Padour slouzil jako knez podzemni cirkve a poskytoval duchovni sluzbu komunitam reholnich sester.

Ministr Lux k novym biskupskym svecenim

Nova biskupska sveceni, pri nichz se stali pomocnymi biskupy prazske katolicke arcidieceze nekdejsi disidenti Vaclav Maly a Jiri Padour, mohou podle mistopredsedy vlady Josefa Luxe prispet k tomu, aby cirkev vzesla vice sama ze sebe a opet zacala delat misii a poukazoval na posetilost konzumismu. Lux dale pripomnel, ze bez duchovnich hodnot, bez poznani, ze svet kolem nas neni mozne vtesnat do ekonomickych kategorii, nebude plne mozno provest obnovu ceske spolecnosti. Nove biskupy pozdravil ve svatovistske katedrale jmenem prezidenta republiky Vaclava Havla take jeho kancler Ivan Medek.

V Senatu budou jednat vybory o deseti navrzich zakonu

Ve znameni jednani odbornych vyboru o navrzich zakonu, ktere prijala Poslanecka snemovna na prosincove schuzi, se ponese tento tyden v horni komore parlamentu - Senatu. Jeho vedeni pak ceka predevsim vytvoreni navrhu pravidel pro jednani Senatu. Odborne vybory se uz vecne maji zabyvat deseti navrhy zakonu z Poslanecke snemovny, k nimz ma Senat prijmout usneseni na lednove schuzi. Mezi nejsledovanejsi bude pritom zrejme patrit navrh tzv. atomoveho zakona, ktery pojednava o mirovem vyuzivani jaderne energie. Vyznamny je take zakon souvisejici se zakazem chemickych zbrani a novela zakona o zdravi lidu.

Kritika armadniho veleni je podle ministra Vyborneho nekdy nespravedliva

Za nekdy nespravedlivou oznacil ministr obrany Miloslav Vyborny kritiku armadniho veleni, ktere jakoby se pripravovalo na minulou valku. To se ma podle informaci armadnich kritiku projevovat napriklad spatnym rozmistenim zakladen u zapadnich hranic ci nepomerne velikym tankovym vojskem. Presuny vojenskych zakladen a posadek byly obrovske, zduraznil ministr. Bezpecnostni rizika z vychodu byla podle jeho slov zohlednena napriklad umistenim jinych druhu vojsk na zakladny na Morave. Mobilita vojsk v soucasne dobe je mnohem vyssi nez tomu bylo pred 50 lety a Ceska republika neni zas tak velka, dodal ministr Vyborny. K letosnim cilum prestavby resortu obrany patri posileni bojeschopnosti a profesionalizace armady, dalsi ekonomicke uspory, diky nimz ziska armada vice penez na vycvik. Definovat by se mel tez skutecne funkcni a hospodarny system financovani.

Cesky svaz bojovniku za svobodu pozaduje individualni odskodneni obeti nacismu

Cesky svaz bojovniku za svobodu protestuje proti skutecnosti, ze cesko-nemecka deklarace nepocita s individualnim odskodnenim ceskych obeti nacismu. Ve svem prohlaseni oznacuje tato organizace za zvlaste "prekvapivou" odpoved nemeckeho spolkoveho ministra zahranici Klause Kinkela v rozhovoru pro denik Pravo, ktery poskytl pri sve nedavne navsteve Prahy. Na otazku Prava, zda budou z chystaneho fondu odskodneny vyse zminene obeti, Kinkel odpovedel, ze tito lide uz byli podle jeho nazoru odskodneni, a to na zaklade ceskeho zakona.

Senatori a poslanci CSSD o pristupu k textu deklarace

Pristup socialni demokracie k textu cesko-nemecke deklarace ma byt predmetem spolecneho diskusniho jednani predsednictva CSSD a senatoru a poslancu strany, ktere se bude konat v pondeli v budove Poslanecke snemovny. Podle pracovniku sekretariatu poslaneckeho klubu CSSD by se diskuse nemela tykat zpusobu projednavani textu deklarace na pude Parlamentu. Obsahem jednani ma byt pouze vymena nazoru tykajicich se deklarace.

Kardinal Vlk ocekava, ze papez zdurazni v dubnu solidaritu a smireni

Hlavni udalosti nadchazejiciho svatovojtesskeho roku bude pro ceske katoliky treti navsteva papeze Jana Pavla II. , planovana na duben. Kardinal Miloslav Vlk v te souvislosti ocekava, ze hlava rimskokatolicke cirkve patrne polozi pri promluvach duraz na obnovu mezilidskych vztahu a na vymenu daru, ktere maji jednotlive narody. Slavnostni zahajeni roku svatovojtesskeho milenia a soucasne posledniho roku Desetileti duchovni obnovy naroda se uskutecni v utery vecer v Brevnovskem benediktinskem klastere v Praze, ktery Vojtech pred vice nez tisici lety zalozil. Mezi ucastniky bohosluzby ma byt podle Ceske biskupske konference take premier Vaclav Klaus.

Czech Press Photo vykrocilo do sveta

Vystava z druheho rocniku souteze novinarske fotografie Czech Press Photo, kterou letos budou moci zhlednout navstevnici mimo jine v Bruselu, Bukuresti, Vilniusu, Berline nebo New Yorku, bude od 16. ledna k videni v knihovne zahranicni literatury v Ceskem centru pri Ministerstvu zahranicnich veci Ceske republiky v Moskve. Informovala o tom v nedeli sefredaktorka Fotografie-Magazinu Daniela Mrazkova. Uvedla, ze reditel Ceskeho centra v Moskve Pavel Jurak, ktery je sam aktivnim fotografem, se netaji pranim napomoci k obnoveni nekdejsich cetnych styku nejen s ruskymi fotografy, ale i maliri, grafiky a hudebniky.

Ze sportu:

V nedeli bylo sehrano 34. kolo extraligy ledniho hokeje s nasledujicimi vysledky: Jihlava - Kladno 1:2, Ceske Budejovice - Vsetin 1:4, Litvinov - Sparta Praha 8:5, Pardubice - Plzen 3:2, Slavia Praha - Opava 7:2, Zlin - Trinec 4:3 a Vitkovice - Olomouc 2:1. Tabulku vede Vsetin s 47 body pred Vitkovicemi a Pardubicemi se shodnym ziskem 41 bodu. Posledni je Opava, ktera dosud nasbirala pouhych 19 bodu.

Kratce o pocasi

Na uzemi Ceske republiky je dnes misty zatazeno nizkou oblacnosti a mlhy, ojedinele moznost mrznouciho mrholeni. Nejvyssi denni teploty minus 6 az minus 2 stupne Celsia.

Tolik zpravy Radia Praha.