Zprávy neděle, 16. srpna 1998

V západočeských lázních Karlovy Vary dnes začíná 26. ročník festivalu mladých hudebníků s názvem Mladé pódium'98. Tuto kulturní akci, která potrvá do 23. srpna, zahájí koncert Talichova komorního orchestru pod řízením dirigenta Norberta Baxy. V dramaturgii letošní přehlídky převažují díla dvacátého století. Velkou část z nich budou tvořit skladby Bohuslava Martinů.

Vážení posluchači, u vysílání Radia Praha vás vítá Kateřina Brezovská. Na úvod jsou připraveny zprávy:

Nyní podrobněji

Limberk: Zdravotní stav prezidenta je příznivý

Vývoj léčby prezidenta Václava Havla je stále příznivý, prezident má dobrou náladu a pokračuje v dýchání proti odporu. Lékaři však nadále odmítají spekulace o přesném termínu odstranění tracheostomie. "Nedá se přesně určit, kdy tracheostomii odstraníme," řekl člen prezidentova lékařského konzilia Bohumil Limberk. "Roli hraje přetlak, který prezidentovi postupně každý den snižujeme," dodal.

LN: Sílí obavy o to, zda Havel bude moci vykonávat úřad

Pochybnosti o tom, zda bude moci prezident Václav Havel v souvislosti s onemocněním plic a po třech těžkých operacích plnohodnotně vykonávat svůj úřad, vyslovují podle Lidových novin někteří lékaři. Tvrdí, že každá další případná operace by ohrožovala jeho život. Další působení v prezidentské funkci nedoporučuje Havlovi bývalý místopředseda Poslanecké sněmovny Jaroslav Zvěřina (ODS), který v dubnu vyvolal bouřlivé reakce výzvou k Havlově odstoupení. "Myslím, že by to odstoupení bylo rozumné," tvrdí i nyní Zvěřina. Dodává však, že k tomu Havla rozhodně nevyzývá. Šéf lékařského konzilia Miroslav Čerbák podle LN připomněl, že jeho tým nikdy nevydal zprávu o tom, že Havel je schopen plně vykonávat funkci. Odstoupení mu však nikdy nedoporučil.

AFP: Kinkel poděkoval Havlovi za jeho "vyvážená prohlášení"

Německý ministr zahraničí Klaus Kinkel poděkoval českému prezidentovi Václavu Havlovi za jeho "vyvážená prohlášení" po několikatýdenním napětí mezi oběma zeměmi, které následovalo po některých prohlášeních českého premiéra Miloše Zemana k sudetským Němcům. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na rozhovor Kinkela pro nedělní číslo německého deníku Die Welt. Kinkel vyjádřil přesvědčení, že duch česko-německé deklarace musí být "zachován, i když vítr - jako ve volebním období - sílí," uvedla agentura. Upřesnila, že deklarace podepsaná v lednu 1997 tehdejším českým premiérem Václavem Klausem a Kohlem měla ukončit vzájemné spory od druhé světové války, z nichž otázka sudetských Němců byla jedním z nejvážnějších.

Klausova vláda podle NKÚ porušila zákon poskytnutím záruky ČNB

Klausova vláda porušila v roce 1997 podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu zákon, když poskytla České národní bance státní záruku ve výši 22,5 miliardy korun na dobu 10 let. Napsal to deník Právo s tím, že záruka měla pokrýt její pohledávky a aktiva, převzatá v souvislosti s konsolidací a stabilizací bankovního sektoru. Fakt, že záruka za ČNB skutečně není zcela v souladu se zákonem, přiznal listu i ředitel odboru státního rozpočtu ministerstva financí Eduard Janota. Dodal však, že ČNB po celou dobu jednání dávala najevo, že garance vlády je v tomto případě čistě formální, protože banka si postupně požadované finanční rezervy vytvoří.

Sněmovna příští týden projedná žádost vlády o vyslovení důvěry

Příští týden by mělo skončit téměř dvouměsíční povolební konstituování nových základních orgánů ČR. Hlavním bodem schůze Poslanecké sněmovny, která má začít v úterý, bude totiž projednání žádosti sociálnědemokratické vlády premiéra Miloše Zemana o vyslovení parlamentní důvěry. Předpokládá se přitom, že vláda se svou žádostí uspěje. Základním předpokladem pro vyslovení důvěry bude smlouva mezi ČSSD a ODS, podle níž bude ODS vládu ČSSD tolerovat. Při hlasování o důvěře se čeká, že poslanci ODS, jichž je 63, opustí jednací sál a umožní 74 zákonodárcům ČSSD přehlasovat zbytek dvousetčlenné sněmovny. To k vyslovení důvěry postačí a nic na tom nezmění ani úmysl jedinců z ODS hlasovat proti vládě. Špičky ODS opakovaně potvrdily připravenost tolerovat vládu levice i přesto, že její programové prohlášení vytrvale a důrazně kritizují a spatřují v něm řadu socializujících prvků a "návratů zpět". Toleranci vládě ale představitelé ODS vysvětlují odkazem na výsledky voleb a situaci po nich.

Unie vyzývá poslance ODS, aby při hlasování o důvěře neodešli

Unie svobody vyzývá poslance ODS, aby při hlasování o důvěře sociálnědemokratické vládě neopouštěli sněmovnu. Podle republikového výboru unie vede totiž vládní program ČSSD k nastolení socialistického centralisticky řízeného státu a je velmi nebezpečný zejména z hlediska zadlužení pro příští generace. Podle výboru vznik této vlády umožnila ODS svým schizofrenním postojem. "Unie svobody odmítá tento nezodpovědný experiment, který předpokládá neúspěch vlády ČSSD, z něhož chce ODS profitovat na úkor rozvoje naší země," stojí v prohlášení.

Klaus: Bylo by nešťastné, kdyby někdo z ODS netoleroval vládu

Předseda ODS a Poslanecké sněmovny Václav Klaus by považoval za nešťastné, kdyby některý poslanec jeho strany při nadcházejícím hlasování o důvěře neopustil spolu se zbytkem klubu sál a hlasoval v rozporu s tzv.opoziční smlouvou mezi ČSSD a ODS proti vládě sociální demokracie. Řekl to v rozhovoru pro Zemské noviny. Takového poslance Klaus označuje za "disidenta ve vlastní straně". "To je věc, kterou nemohu nikomu na světě zakázat, ale považoval bych to za nesmírně nešťastné a nekolegiální," prohlásil o možnosti, že by někdo z ODS hlasoval proti vládě.

Nejpopulárnější slovenský politik o Benešových dekretech

Rudolf Schuster, který v poslední době vede žebříčky oblíbenosti slovenských politiků, sice váhá, zda již nastal čas znovu otevřít otázku Benešových dekretů, nicméně se pozastavuje nad výroky českého premiéra Miloše Zemana na adresu sudetských Němců. "Samozřejmě nemám právo se vyjadřovat, protože je to česká věc, ale není dobré v této době takto hovořit," míní politik. Zemanovo prohlášení je podle Schustera "ku škodě věci" a dobrým česko-německým vztahům, v nichž se začaly po omluvě prezidenta Václava Havla problémy řešit. "V dnešní době už přišel čas i tyto věci (Benešovy dekrety, platné i na Slovensku - pozn. ČTK) řešit i z jiných hledisek, máme-li v Evropě spolupracovat," řekl ČTK košický primátor a předseda Strany občanského porozumění. "Byl jsem jako malý chlapec svědkem Benešových dekretů v praxi, v Medzevu. Žili zde původní přistěhovalci, Němci, kteří nejvíce bojovali proti fašismu. 27 lidí z obce padlo či zahynulo v koncentračních táborech. I můj bratr byl partyzán. Pak nastoupily dekrety a rodiny, z nichž byli i partyzáni, sebrali," připomněl a odsoudil uplatňování kolektivní viny. Proto je i proti lustračnímu zákonu jako "plošnému trestu", v němž není "nic spravedlivého".

Vlk vzpomíná na rok 1968 jako na okamžik svobody a naděje

Rok 1968 a s ním spojené události Pražského jara považuje kardinál Miloslav Vlk s odstupem třiceti let za pozitivní období, které pro tehdejší společnost znamenalo obrovský, i když krátký, zážitek svobody. "Byla to inspirace a naděje a i když ta naděje na delší dobu zase pohasla, bylo to důležité," řekl kardinál v rozhovoru pro ČTK. Osobně přitom na rok 1968 vzpomíná jako na dobu, kdy panovala atmosféra spolupráce. "Byl jsem tehdy studentem na teologické fakultě a zažil jsme to obrovské vření, které tam bylo, a aktivitu, ke které se studenti najednou vybičovali. Byli jsme také na setkání sedmi set studentů..., poprvé jsme se setkali jako teologická fakulta s univerzitou a vím, jaká to byla obrovská atmosféra vzájemnosti," popsal své vzpomínky na dobu před třiceti lety kardinál Vlk. Vlk nechtěl hodnotit, jaké mělo Pražské jaro, které 21.srpna 1968 ukončila invaze "bratrských" armád Varšavské smlouvy, šance na úspěch. "Víte, po bitvě je každý generál, v průběhu těch událostí se to hodnotí jinak a po těch událostech zase jinak...," uvedl nejvyšší představitel českých katolíků, kterému komunisté v roce 1978 odebrali souhlas k výkonu duchovní činnosti a přinutili ho tak dlouhá léta pracovat jako dělníka úklidové služby.

Gorbačov: "Pražské jaro" bylo předzvěstí perestrojky

I pod vlivem událostí tzv. pražského jara v roce 1968 našel pozdější generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu a exprezident SSSR Michail Gorbačov "odvahu a sílu odstartovat zásadní změny" perestrojky 80.let. V rozhovoru pro bratislavský list Národná obroda Gorbačov přiznává, že po okupaci Československa v roce 1968 měl spolupracovníky, kteří okupaci Československa odsoudili, ale on sám jako tajemník strany ve Stavropolu "musel podobné nálady odmítat". Gorbačovův názor na události "pražského jara" a na Alexandra Dubčeka se prý začaly formovat až o rok později během jeho návštěvy Československa. "V Bratislavě a Brně jsem cítil, že Slováci a Česi násilný zásah v srpnu 1968 odmítají, viděl jsem negativní důsledky," uvádí Gorbačov. Gorbačova údajně velmi mrzí, že nesplnil očekávání občanů Československa od jeho návštěvy země v roce 1988, aby se vyslovil k "pražskému jaru" a okupaci, ale politické okolnosti to prý tehdy ještě nedovolovaly. "Smělé reformy Alexandra Dubčeka byly snahou zbavit se totality a spojit socialismus s demokracií. I když skončily tragicky, za cenu ztrát lidských životů hrubým porušením práva Slováků a Čechů na svobodnou volbu, nebyly zbytečné," zdůraznil někdejší komunistický vůdce Sovětského svazu, podle něhož bylo "pražské jaro" začátkem konce totalitního systému, bez něhož by nebyla ani perestrojka.

Zájem o odkaz roku 1968 teprve přijde, míní komunista Randsdorf

Třicáté výročí událostí ze srpna 1968 sice podle místopředsedy Komunistické strany Čech a Moravy Miloslava Ransdorfa zastiňují aktuální sociální a ekonomické starosti, podle něj však ještě přijde doba, kdy čeští občané události osmašedesátého roku zhodnotí. Ransdorf v rozhovoru pro ČTK připomněl myšlenku amerického sociologa, prezidenta mezinárodní sociologické asociace Immanuela Wallersteina, podle něhož byl rok 1968 pouze předzvěstí příští změny. "Rok 1968 byl průlom do budoucnosti, který se zhodnotí až po více desetiletích," ztotožňuje se s Wallersteinovou myšlenkou Ransdorf. Snahy o reformu komunistického systému z jara 1968, které násilně přerušila 21.srpna invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa a následná normalizace, jsou podle Ransdorfa poznatky, jejichž skutečné ocenění teprve přijde. Poznamenal, že od architektů české reformní politiky šedesátých let se o 20 let později učil i poslední sovětský prezident, otec "perestrojky" Michail Gorbačov.

Rehabilitovaní vojáci oceňují odmítnutí invaze vojsk v roce 1968

Odmítavý postoj k invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 do Československa oceňuje Vojenské sdružení rehabilitovaných (VSR). Před 30.výročím invaze proto uděluje svým členům za tento postoj Pamětní list za zachování cti. "Pro drtivou většinu rehabilitovaných srpnová okupace představovala protiprávní, naprosto nepředstavitelný akt. Především proto jsme se s okupací našeho státu nemohli smířit a také se nikdy nesmířili," uvádí se v prohlášení ústřední rady sdružení, které obdržela ČTK. Ve sdružení se soustřeďují vojáci postižení z politických důvodů v letech 1948 až 1989. Sdružení se chce zasadit o vyvození právních důsledků vůči těm důstojníkům, kteří se podíleli na přípravě represivních akcí komunistického režimu typu Norbert, Vlna a Zásah a na potlačení demonstrací 21.srpna roku 1969.

Český novinář údajně vážně zraněn na jugoslávsko-albánské hranici

Český novinář, pracující pro německý tisk, byl podle agentury DPA v pátek večer vážně zraněn na jugoslávské-albánské hranici a podstoupil operaci v Tiraně. Německá agentura píše o zraněném jako o 24letém Ivanu D. Uvádí však, že mladý muž u sebe neměl žádné doklady. Informuje, že novinář byl zasažen srbským ostřelovačem na jugoslávském území poblíž albánských hranic a byl etnickými Albánci převezen do vojenské nemocnice v Tiraně. Tam se podrobil tříhodinové operaci a údajně je v kómatu.

Den Brna zahájil Brněnské lidové slavnosti, potrvají do 1.září

Slavnostní bohoslužbou v katedrále sv.Petra a Pavla na Petrově, kterou sloužil biskup brněnský Vojtěch Cikrle, začaly v sobotu Brněnské lidové slavnosti. Potrvají až do 1.září v pěti tematicky zaměřených blocích. Od 16.do 21.srpna se uskuteční 7.mezinárodní kytarový festival, 21.až 23.srpna Galantní slavnosti, od 24.do 27.srpna Dny polské kultury a mezi 27.a 30.srpnem bude Brno dějištěm Mezinárodního folklórního festivalu, který se od 28.srpna promění v tzv.historické dny. Společenské a kulturní akce druhé poloviny srpna zahájila v sobotu tradičně slavnost Nanebevzetí Panny Marie "Den Brna" jako připomenutí dne, kdy se město v roce 1645 ubránilo mnohonásobné přesile švédských vojsk. Biskup Cikrle připomněl, že Brno se přiřadilo k mnohým evropským městům, která mají svůj slavnostní den, v němž je spojen církevní svátek s významnou historií města.

Hrad Helfenburk na Strakonicku místem loučení s létem

Téměř dvacet hudebních skupin a o polovinu méně divadelních souborů vytvoří v pátek a v sobotu 21.a 22.srpna spolu velkým historickým trhem a ukázkami starých řemesel rámec loučení s létem a prázdninami. Jeho dějištěm již tradičně bude středověký hrad Helfenburk u Bavorova na Strakonicku. ČTK o tom informoval Martin Voplakal z pořádající společnosti Krakorec Art History. Hrad Helfenburk, jehož první část vybudovali Rožmberkové zřejmě již v roce 1369 ke správě bavorovského panství, byl od konce 16.století opuštěn. Nyní je zpřístupněna jeho východní věž, z níž je výhled na nádherné panorama Šumavy, mimo jiné na Bobík, Boubín, Sv.Máří a Písecké hory. Další dochované části hradu jsou prezentací gotické architektury poloviny 14.století.

A na závěr zpráv informace o počasí

V neděli bude na území ČR převážně polojasno, přechodně až oblačno, ojediněle s přeháňkami nebo bouřkami. Nejvyšší denní teploty vystoupí na 24 až 28 stupňů Celsia.

Tolik zprávy Radia Praha.