Zprávy čtvrtek, 18. března 1999

Vážení posluchači, u zpravodajské relace Radia Praha vás vítá Renata Prátová.

A nyní podrobně:

Demise Evropské komise přístupová jednání neohrožuje

Kolektivní demise členů Evropské komise by neměla ohrozit současné vstupní rozhovory mezi Prahou a Bruselem. V Praze to ve středu uvedl hlavní vyjednavač komise pro Českou republiku Michael Leigh. Podobně se po setkání s Leighem vyjádřil i jeho český protějšek náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Zároveň však společně s Leighem potvrdil, že sbližování české legislativy s unií se zpožďuje.

Podle prezidenta republiky Václava Havla není demise Evropské komise "žádnou tragédií" a poukazuje na nutnost posílit význam Evropského parlamentu. "Zdá se mi, že by měl v budoucnosti fungovat takový systém, aby komise byla odpovědná Evropskému parlamentu, tak jako jsou v normálních demokratických státech vlády odpovědné svým parlamentům," řekl ve středu prezident Havel k budoucnosti Evropské unie.

Evropská komise, která je jejím výkonným orgánem, podala demisi v úterý poté, co nezávislý "výbor moudrých" shledal, že její členové jsou kolektivně odpovědní za ztrátu kontroly nad 18.000 úředníky, za zpronevěry a nedostatky v řízení.

Zaorálek: Rakousko vidí v krizi EK výhodu pro reformy EU

Rakouská strana vidí v nynější krizi vyvolané demisí Evropské komise za určitých podmínek výhodu pro urychlení vnitřních reforem Evropské unie a tedy i pro její rozšíření o středoevropské země. Uvedl to ve Vídni předseda zahraničního výboru české Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek 'ČSSD) po jednání s rakouskými představiteli.

Při jednání v rakouském parlamentu zazněly požadavky na zrušení tzv. Benešových dekretů, není to však oficiální stanovisko Vídně. Česká delegace vysvětlila své stanovisko, podle něhož jde o tzv. vyhaslé právo, které již není v platnosti, proto není co rušit. V širších souvislostech jsme vysvětlili, že máme zájem o spolupráci s těmi sudetskými Němci, kteří jsou ochotni s českými orgány komunikovat, a těch je v současnosti v Německu dost, uvedl Zaorálek. "Naproti tomu jsme dali jasně najevo, že požadavky těch sudetoněmeckých svazů, které usilují o vytvoření jakékoli autonomie českých pohraničních oblastí, které kdysi 'sudetští Němci) obývali, jsou pro nás naprosto nepřijatelné a jednat o nich nebudeme, dodal.

ČR poprvé zastoupena ve Stálém smíšeném výboru NATO-Rusko

Česká republika se ve středu společně s Polskem a Maďarskem poprvé zúčastnila jako řádný člen Severoatlantické aliance jednání Stálého smíšeného výboru NATO-Rusko. Jak ČTK sdělil český velvyslanec při NATO Karel Kovanda, pracovní jednání, na kterém se sešli bývalí spojenci z Varšavské smlouvy, proběhlo v přátelské atmosféře. Podle Kovandy se čeští a ruští zástupci ujistili o vzájemných "dobrých vztazích".

Tato politická smlouva mezi aliancí a Moskvou, která má zajišťovat jeden z hlavních strategických úkolů NATO - sbližování s Ruskem, přinesla i vznik zmíněného výboru v květnu 1997, kde činitelé obou stran vzájemně konzultují a jednají o otázkách společného zájmu.

Šéf NBÚ považuje za hlavní výzvu bezpečnost informačních systémů

Zajištění bezpečnosti informačních systémů v České republice podle požadavků Severoatlantické aliance bude v nadcházejících měsících a letech stěžejní výzvou pro Národní bezpečnostní úřad, řekl ve středu ČTK v Bruselu jeho ředitel Tomáš Kadlec. Sdělil, že během několika měsíců přijede do Prahy zřejmě další inspekce NATO na prověrku ochrany utajovaných skutečností. Ředitelům obdobných úřadů členských zemí na zasedání Bezpečnostního výboru NATO, vůbec prvním po vstupu České republiky do Aliance, předložil Kadlec zprávu o situaci v ochraně utajovaných skutečností, která byla podle jeho slov příznivě přijata. Zabývala se vedle zmíněné bezpečnosti informačních systémů počty prověřených osob i budováním registrů utajovaných informací NATO.

Vzdušné síly ČR jsou podle Johna Jumpera připraveny být platným členem NATO

Vzdušné síly České republiky jsou podle velitele Spojeneckého letectva ve střední Evropě 'AIRCENT) generála Johna Jumpera připraveny stát se platným členem Severoatlantické alinace. Jumper to ve středu řekl novinářům po příletu na vojenskou základnu v Čáslavi na Kutnohorsku. Demonstrační let velitele spojeneckého letectva měl prověřit připravenost vzdušných sil nových členských zemí aliance plnit její úkoly. Dva letouny MiG-21 českých vzdušných sil na pokyn prozatimního střediska společných leteckých operací zaměřily letoun DC-9, kterým Jumper letěl přes Polsko z Německa, a "přinutily" ho k přistání v Čáslavi. John Jumper si potom v doprovodu velitele vzdušných sil české armády Ladislava Klímy prohlédl tamní pracoviště pohotovostních sil.

Jiří Dienstbier vidí situaci Kosova značně skepticky

Značně skepticky se k vývoji situace kolem Kosova vyjádřil bývalý ministr zahraničí a zvláštní zpravodaj Komise OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii Jiří Dienstbier. Poznamenal, že všichni se chovají stejně, z hlediska lidských práv musí odsuzovat všechny strany. Na jakékoli diplomatické řešení je dnes již pozdě a zbývají vlastně jen dvě možnosti. První je odejít a nechat bojující strany, aby "si to vyřídily samy". "To je ale na konci 20.století sotva možné, takže zbývá jen druhá možnost - mezinárodní společenství musí projevit rozhodnou vůli konflikt řešit a s jasným politickým cílem vojensky Kosovo obsadit," řekl Dienstbier.

Prezident Chile zahájil návštěvu České republiky

Položením věnce v chilských národních barvách - červené, modré a bílé - k soše sv. Václava na Václavském náměstí v Praze zahájil ve středu chilský prezident Eduardo Frei svou první oficiální návštěvu České republiky. Poté ho na Pražském hradě přijal prezident Václav Havel, na jehož pozvání se návštěva koná. Po schůzce s Václavem Havlem chilský prezident uvedl, že představitelé Chile jsou přesvědčeni, že zahraniční justice nemají právo zasahovat do soudu s bývalým chilským diktátorem Augustem Pinochetem. Ten čeká v Londýně na to, zda bude vydán do Španělska a souzen za zločiny spáchané v době své diktatury. Český prezident se k Pinochetově případu nevyjádřil, zřejmě pod vlivem Freiových slov, že ani Chile se nemíní vyjadřovat k dosud nepotrestaným zločinům spáchaným za komunismu v Československu.

Po přijetí na Pražském hradě odjel chilský prezident na Staroměstskou radnici, kde mu primátor Jan Kasl předal symbolický klíč od bran Prahy. "Slyšel jsem, že Praha je nejkrásnější středoevropské město, ale domnívám se, že je to nejkrásnější město Evropy," řekl Frei, který se po slavnostním přivítání podepsal do Zlaté knihy města.

V prostorách Senátu ve Valdštejnském paláci v Praze přijala Eduarda Freie předsedkyně Senátu Libuše Benešová. S chilským prezidentem se shodli na tom, že při přechodu od totalitních či vojenských režimů k demokratickému systému je nutné vždy hledat klidné politické řešení.

Chilského prezidenta přijal rovněž předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Tématem jejich jednání se stal především rozvoj ekonomických vztahů mezi Českou republikou a Chile. Klaus ocenil vývoj česko-chilských vztahů za posledních pět let. Intenzivnější ekonomické výměně by ale podle šéfa sněmovny napomohla například chybějící dvoustranná dohoda o zamezení dvojího zdanění.

Činnost a projekty Nadace Vize 97 představila manželce chilského prezidenta Martě Freiové choť české hlavy státu Dagmar Havlová. Freiová, která se v Chile věnuje čtyřem nadacím, se seznámila s jedním z hlavních projektů - rekonstrukcí a dostavbou Domova sv.Rodiny v Liboci v Praze 6.

Ve čtvrtek, než se v podvečer vypraví na cestu zpět do vlasti, bude mít chilský prezident přednášku o globalizaci a schůzku s představiteli KDU-ČSL. Globalizaci se Frei věnoval už ve svém středečním projevu při slavnostní večeři na Pražském hradě.

Premiéři Ivan Kostov a Miloš Zeman podepsali dohodu o boji se zločinem

Bulharský premiér Ivan Kostov a jeho český protějšek Miloš Zeman, který ve středu zahájil dvoudenní návštěvu Bulharska, podepsali v Sofii dohodu o spolupráci v boji proti organizovanému zločinu. Ministři financí obou zemí Muravej Radev a Ivo Svoboda poté podepsali dohodu o vzájemné podpoře a ochraně investic. Podpis dohody o boji s organizovaným zločinem podle Miloše Zemana však ještě neznamená pro Bulharsko konec nebezpečí zavedení vízového režimu. "Budeme respektovat doporučení Evropské komise, i když toto doporučení pro nás platí teprve okamžikem, kdy se členy Evropské unie sami staneme," dodal český premiér.

Vytváření malých státečků v Evropě, jakým by bylo například nezávislé Kosovo, odmítly při středečním jednání v Sofii delegace Bulharska a České republiky vedené premiéry obou zemí Ivanem Kostovem a Milošem Zemanem. Mezinárodní společenství nemá zájem na nezávislosti Kosova, protože absurdní systém malých státečků by vedl spíše k politické nestabilitě, než k čemukoli jinému, řekl po jednání Zeman. Zdůraznil rovněž, že Bulharsko i ČR mají zájem na mírovém řešení problému, který však nelze odkládat.

Na zasedání vlády chybělo devět jejích členů z 19

Sociálnědemokratický kabinet byl při středeční pravidelné schůzi usnášeníschopný až od 14:00, protože do té doby bylo z 19 členů vlády ve Strakově akademii pouze devět. Vláda přitom může přijímat usnesení pouze v případě, že je zasedání přítomna více než polovina jejích členů. "Od dvou hodin vláda jednala, byla plně usnášeníschopná a byla kompetentní, aby se zabývala agendou, která byla určena," přiznal novinářům vicepremiér Vladimír Špidla. Zasedání vlády nebylo vůbec přítomno devět jejích členů včetně premiéra Miloše Zemana. Podle Špidly však byl program na tuto situaci připraven a projednávané body měly převážně "rutinně-technický charakter".

České dráhy opakovaně v letech 1995 až 1998 porušovaly zákon při výběru obchodních partnerů. V souladu s předpisy nebyly ani aktivity kolem pronájmů majetku státu, ke kterému mají právo hospodaření. Vyplývá to ze závěru kontrolní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu 'NKÚ), který projednala vláda. Podle NKÚ se postupy drah negativně promítly do hospodaření podniku, jehož náklady stát ročně dotuje přibližně ze 14 procent. Jak uvedl ministr dopravy a spojů Antonín Peltrám, vláda proto požádá o vydání protokolů z kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu, aby získala více podkladů.

Ministři odmítli poslanecký návrh novel pracovně-právní legislativy, které by vedly ke zkrácení horní hranice týdenní pracovní doby z nynějších 42,5 hodiny na 35 hodin při zachování výše mzdy. Ministr spravedlnosti Otakar Motejl zdůvodnil odmítnutí materiálu komunistických poslanců nekomplexností předlohy.

Vláda kvůli malému počtu ministrů nejednala o expertní zprávě o posouzení dostavby jaderné elektrárny Temelín. "Rozhodnutí o Temelínské zprávě je rozhodnutí velké váhy," uvedl vicepremiér Špidla.

Kabinet odložil i projednávání nedořešených případů využití majetku a majetkových práv bývalé Komunistické strany Československa 'KSČ). Nevypořádána tak zůstává pohledávka ve výši 150 až 350 miliónů korun, což je asi 1,2 až 2,7 procenta majetku bývalé KSČ.

Ministři schválili dohodu o bezvízovém styku s Argentinou a jejím uzavřením pověřili ministra zahraničí Jana Kavana. Kabinet dále schválil znovuotevření českého velvyslanectví v Mongolsku.

Václav Klaus se tvrdě pustil do ministra Kužvarta kvůli Temelínu

Za výroky proti dostavbě Jaderné elektrárny Temelín ve středu ostře kritizoval ministra životního prostředí Miloše Kužvarta 'ČSSD) předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus v prohlášení, které poskytl ČTK. Klause pobouřilo Kužvartovo vyjádření, podle nějž "Temelín už nikdy nemůže být ničím jiným než monstrem, národní ostudou, strašákem". "Pan ministr absolutizuje jediný, a to radikálně ochranářský pohled na tuto věc a zcela pomíjí otázky ekonomické a sociální," uvedl Klaus. Podle něj jsou Kužvartova slova v přímém rozporu s jeho postavením člena vlády, který má kvalifikovaně hájit zájmy občanů.

Ministr Kužvart, který jako odpůrce dostavby elektrárny mimo jiné argumentuje tím, že elektřinu z Temelína české hospodářství vůbec nepotřebuje, ve středu ČTK řekl, že právě ekonomické a sociální dopady měl na mysli. Dostavba Temelína bude mít podle něj špatné důsledky pro strukturu celého českého hospodářství. O osudu Temelína by vláda měla rozhodnout do konce března.

Vicepremiér Lánský hovořil s americkými rabíny o židovské komunitě v ČR

O židovské komunitě v České republice hovořil místopředseda vlády Egon Lánský s deseti americkými rabíny, kteří v úterý přijeli na třídenní návštěvu naší země. ČTK to řekl vicepremiérův poradce Martin Dolanský. Podotkl, že šlo o čistě zdvořilostní setkání, při němž se vůbec nehovořilo o restituci bývalého majetku Židů v České republice. Rabíni se zajímali také o náš vstup do NATO a ptali se Lánského na pocity, s jakými přijímal rozdělení bývalého Československa, dodal poradce. Vicepremiér Lánský je členem Židovské obce v Praze, ale i v Děčíně, kde je jeho senátorský obvod. Setkání s americkými rabíny není ojedinělou akcí. Také za své oficiální návštěvy Švédska, kde trávil léta v emigraci, se krátce setkal s tamní židovskou komunitou, poznamenal Martin Dolanský.

Delegace amerických rabínů hodnotila ČR jako zemi, kde oproti jiným státům nepanují výrazné antisemitské nálady. ČTK to řekl poslanec Jiří Payne 'ODS), který s deseti rabíny jednal v Poslanecké sněmovně. "Delegaci potěšilo, že se pražská židovská komunita probouzí k životu a stát se k ní chová vstřícněji," řekl Payne po setkání. S rabíny hovořil šířeji o situaci v ČR, českém parlamentarismu, ekonomické situaci a zahraniční politice. Poslanec, jenž v minulém volebním období předsedal česko-izraelské parlamentní skupině, se zmínil i o své myšlence na zřízení pražského institutu židovských studií. "V Praze jsou jedinečné sbírky, které se nikde jinde nedochovaly v takové šíři, a kolem nich by mohl vzniknout alespoň jakýsi institut židovských studií. A já stále doufám, že se jej podaří spojenými silami založit," uvedl. Institut by byl financován z více zdrojů, jeden z hlavních by pocházel právě z USA, dodal Payne.

Začalo střídání hlavních sil českého praporu SFOR v Bosně

První skupina osmdesáti vojáků 3. mechanizovaného praporu české armády, která ve středu dopoledne odletěla z letiště Planá u Českých Budějovic, zahájila střídání hlavních sil české jednotky SFOR v Bosně. Další skupiny odletí do 25. března. Vystřídají vojáky 7. mechanizovaného praporu, který dosud v Bosně působí. Nový prapor SFOR bude v Bosně působit v britském sektoru odpovědnosti v sousedství jednotek Kanady a Velké Británie.

"Prapor je na úkoly v misi SFOR dobře připraven, což při jeho pondělním slavnostním nástupu v Mariánských Lázních konstatoval i náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý," řekl ČTK před odletem mluvčí praporu Jiří Jurášek. Připomněl, že v Bosně se vojáci ocitnou ve složitější situaci, která mezi tamním obyvatelstvem a silami SFOR nastala po nedávném odvolání prezidenta bosenské Republiky srbské Nikoly Poplašena a po rozhodnutí o neutralitě severobosenského města Brčko. Platí proto zvýšená bezpečnostní opatření, vojáci neustále nosí neprůstřelné vesty a helmy a vozidla vždy mají doprovod.

Sofres-Factum: Preference ODS a ČSSD jsou téměř shodné

Popularita obou nejsilnějších stran, Občanské demokratické strany a České strany sociálně demokratické, je u občanů téměř shodná. Podle šetření agentury Sofres-Factum ODS preferuje 22,3 procenta lidí, sociální demokracii 21,6 procenta. Agentura však dodává, že volební prognóza vypadá slibněji pro ODS. Analytici Sofres-Factumu odhadují, že ODS by ve volbách získala 28,9 procenta hlasů, sociální demokracie 24 procent. Třetí místo si podle průzkumu stabilně drží komunisté s 10,6 procenta preferenčních hlasů. Za nimi následují lidovci a Unie svobody, jejichž preference nepřesahují devět procent.

Dodržování lidských práv v ČR je problém, míní polovina Čechů

Necelá polovina obyvatel České republiky pokládá za velký problém dodržování lidských práv v ČR, tři čtvrtiny lidí mají zato, že je velkým problémem pro celý svět a třetina míní, že pro země Evropské unie. Tříčtvrteční většina lidí nemá pocit, že by konkrétně jejich práva v ČR byla omezována, opačného názoru je pětina veřejnosti. Nejvíce z nich za původce omezení přitom označila zaměstnavatele, sociální oblast, legislativu a státní administrativu, vyplývá z únorového průzkumu veřejného mínění provedeného agenturou Sofres-Factum.

Jiří Gruša členem rakouského PEN-klubu

Spisovatel Jiří Gruša '60), který je nyní velvyslancem České republiky ve Vídni, byl v úterý večer přijat za člena rakouského PEN-klubu. Podle agentury APA tím bylo oceněno Grušovo trvalé úsilí o usmíření mezi evropskými státy, stejně jako jeho literární tvorba v němčině a češtině.

V únoru překročilo nelegálně hranice ČR více než 2000 lidí

Cizinecká a pohraniční policie zaznamenala v únoru celkem 2023 nelegálních přechodů české státní hranice. Nejčastěji překračovali nezákonným způsobem hranice naší země občané Jugoslávie, kterých policisté zadrželi 544, vedle nich se častěji policistům podařilo zadržet uprchlíky z Rumunska, Afgánistánu a Iráku. Pro ČTK to ve středu uvedla policejní mluvčí Ivana Moosová. Oproti lednu se počet ilegálních běženců snížil o 419 případů. Největší zájem byl už tradičně o hranici s Německem, kterou se v únoru pokusilo nelegálně přejít 1381 cizinců. Druhým nejfrekventovanějším místem byla česko-rakouská hranice '337 případů), česko-polská hranice '138 případů) a česko-slovenská hranice '121 případů).

Větší pivovary fúze neohrozí, malé připravují soudní řešení

Zástupci větších českých pivovarů nepředpokládají, že by je měla ohrozit v úterý schválená fúze Plzeňského Prazdroje a Pivovaru Radegast. Naopak Český svaz malých nezávislých pivovarů zřejmě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže napadne soudně. Měla by o tom rozhodnout mimořádná valná hromada svazu malých nezávislých pivovarů svolaná na pondělí 22. března do Humpolce. Podle prezidenta svazu a spolumajitele rodinného pivovaru v Humpolci Stanislava Bernarda je jednou z možností podání žaloby k Ústavnímu soudu.

Ze sportu:

Až po penaltovém rozstřelu si zajistili fotbalisté Sparty Praha postup do čtvrtfinále Poháru Českomoravského fotbalového svazu, když v normální hrací době hráli ve Vítkovicích nerozhodně 1:1 a na penalty zvítězili 4:3. V další dohrávce 4. kola potvrdila roli favorita Slavia Praha, která vyhrála v Mostě 2:0.

A ještě krátce o počasí:

Oblačno až polojasno, na horách ojediněle slabé sněžení. Nejvyšší denní teploty 3 až 7 stupňů Celsia.

Tolik zprávy Radia Praha.