Zprávy úterý, 28. března 2000

Při sledování zpravodajské relace Radia Praha vás vítá Renata Prátová. Na úvod přehled zpráv:

A nyní podrobněji:

Premiér Miloš Zeman jednal v Norsku o NATO, Evropské unii, vzájemném obchodu a bezpečnosti

Premiér Miloš Zeman se v pondělí v rámci návštěvy Norského království setkal v Oslu se svým norským protějškem Jensem Stoltenbergem. Hovořili o rozšiřování Evropské unie, o spolupráci v Severoatlantické alianci a o vzájemném obchodu a investicích. Premiér Zeman po jednání mimo jiné uvedl, že by si přál, aby se Česká republika stala plnoprávným členem Evropské unie v roce 2003. Šéf norské vlády ocenil postup České republiky proti tranzitu drog a její spolupráci v tomto boji. V diskusi o vzájemné obchodní bilanci obou zemí Zeman Stoltenbergovi připomněl zajímavé podmínky pro strategické investice v Česku. Hovořil o výhodách, které vláda loni zavedla a k nimž patří například daňové prázdniny nebo nulové clo pro dovoz moderních technologií. Podotkl, že Norsko se nyní nalézá až na třiadvacátém místě mezi zeměmi, které v České republice investují.

O atraktivitě České republiky pro norské investory hovořil premiér Zeman rovněž na investičním semináři. V krátkém vystoupení popsal účastníkům ekonomický vývoj České republiky po listopadu 1989, uvedl tři priority současné levicové vlády, jimiž jsou budování infrastruktury, výstavba bytů pro mladé rodiny a investice do vzdělávání.

Miloše Zemana v pondělí přijal rovněž norský král Harald V. a jednal i s norskými zákonodárci. Politikové obou zemí hovořili o postoji k situaci v Rusku po prezidentských volbách, při nichž byl zvolen do čela země Vladimir Putin, ale i k Albánii a také k Rakousku, kde v nedávných parlamentních volbách dosáhla výrazného úspěchu ultrapravicová strana Svobodní Jörga Haidera a její představitelé zasedli s rakouskými lidovci ve vládě. Čeští a norští politikové hovořili o perspektivách dalšího rozšiřování Evropské unie po přijetí takzvaného "principu regaty". Zeman označil za velmi zajímavou diskusi o evropské obranné iniciativě, která by měla být náhradou za Západoevropskou unii a stát se obranným pilířem Evropské unie jako celku.

Na programu závěrečného dne Zemanovy návštěvy Norska bude v úterý prohlídka sídla společnosti Statoil v přístavním městě Stavanger a návštěva severního regionálního velitelství NATO. Na norskou misi naváží návštěvy Finska a Litvy. Zpět do České republiky se premiér Miloš Zeman vrací v sobotu 1. dubna.

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach se omluvil prezidentu Václavu Havlovi za výroky, které dávaly hlavu státu do souvislosti s akcí "čisté ruce"

Omluvu místopředsedy České strany sociálně demokratické Zdeňka Škromacha prezidentu Václavu Havlovi za své výroky kvitoval Hrad s uspokojením. Zdeněk Škromach vyvolal v neděli rozruch tvrzením, že prezidentův zvýšený zájem o boj s ekonomickou kriminalitou pramení z toho, že výsledky akce "Čisté ruce" se začínají dotýkat prezidentova okolí. Za svůj výrok se tentýž den večer Škromach prezidentu Havlovi omluvil. V dopise uvedl, že šlo o jeho úvahu a že v žádném případě neměl na mysli spojitost s osobou prezidenta nebo jeho nejbližšího okolí.

"Je v pořádku, že pan poslanec Škromach se velmi rychle a úplně panu prezidentovi omluvil, protože není v souladu se zásadami politické kultury, aby se ústavní činitelé bezdůvodně obviňovali a napadali," řekl v pondělí ČTK prezidentův mluvčí Ladislav Špaček a odmítl věc dále komentovat.

Otakar Motejl zůstává ve funkci ministra spravedlnosti

Ministr spravedlnosti Otakar Motejl zůstane i nadále členem vlády. Přestože o svém odchodu uvažoval, nakonec se rozhodl, že z vlády neodejde, protože chce dokončit reformu justice. Ministr to v pondělí oznámil na mimořádné tiskové konferenci. Uvedl, že rezignaci zvažoval kvůli jednáním o dodatcích opoziční smlouvy mezi Občanskou demokratickou stranou a Českou stranou sociálně demokratickou, v nichž si ODS vymohla personální obměnu vlády. Právě to, že musejí odejít čtyři ministři, Motejla nejvíce rozladilo.

O svém odchodu hovořil ministr Motejl před časem i s prezidentem Václavem Havlem. V tisku se spekulovalo, že Motejl svou nabídku rezignace odůvodnil mimo jiné neprůchodností svých zákonů, týkajících se reformy soudnictví, v Poslanecké sněmovně. Motejl, který je ve vládě jediným nestraníkem, tyto spekulace popřel.

Pondělní rozhodnutí ministra spravedlnosti Otakara Motejla setrvat ve funkci potěšilo premiéra Miloše Zemana. Zeman rovněž potvrdil, že za této situace předseda poslanců ČSSD Stanislav Gross takřka jistě nahradí ve funkci ministra vnitra Václava Grulicha. Premiér to řekl novinářům v Oslu, kam přijel v rámci své návštěvy Norska. "Já se domnívám, že je vysoká pravděpodobnost hraničící s jistotou, že se tak stane," odpověděl premiér na přímý dotaz, zda bude Gross ministrem vnitra. Stanislav Gross už v pátek potvrdil, že je ochoten převzít po Grulichovi vedení resortu. Václav Grulich přislíbil oznámit koncem března, zda setrvá v čele ministerstva.

Otázka bývalého židovského hřbitova v pražské Vladislavově ulici zůstává i po schůzce na Úřadu vlády otevřena

Variantu zpevnit prostor, ve kterém jsou ostatky z bývalého židovského hřbitova ve Vladislavově ulici v Praze, a zabudovat jej do stavby nové budovy České pojišťovny, budou ve středu na jednání vlády prosazovat místopředseda vlády Pavel Rychetský a ministři zahraničí Jan Kavan a kultury Pavel Dostál. Tato nejnovější varianta řešení vlekoucího se sporu se po jejich pondělní schůzce s představiteli České pojišťovny a předsedou pražské židovské obce zdá podle vicepremiéra Rychetského nejschůdnější. Jak Rychetský dále uvedl, cílem tohoto jednání nebylo uzavírání dohod mezi vládou a zúčastněnými subjekty, nýbrž zjišťování stanovisek k různým variantám. Vláda bude tuto středu vybírat ze čtyř variant řešení situace, ministři chtějí prosazovat nejnovější z nich. Další tři varianty řešení, které budou mít ministři k dispozici, zahrnují také původně pojišťovnou a židovskou obcí dohodnuté spuštění pozůstatků pod základy budovy. Proti tomuto řešení se však postavily židovské náboženské kruhy.

Čeští politici spojují zvolení Vladimira Putina ruským prezidentem s ukončením bojů v Čečensku

S nadějí na mírové urovnání konfliktu v Čečensku přijali zvolení Vladimira Putina ruským prezidentem představitelé českého státu. Čeští zákonodárci jsou v hodnocení opatrní, protože příliš málo znají Putinův politický program a nevědí tudíž, jakým směrem se bude osud nejrozlehlejší země ubírat. Pro mnohé z nich je Putin "velkou neznámou".

Za důležitý předpoklad rozvoje dobrých vztahů Ruska se zahraničím označil ukončení čečenského konfliktu prezident Václav Havel. Podle něho by prohlubování demokracie, občanská společnost, dodržování lidských práv i vláda zákona a ekonomický rozvoj měly být tím, co upevní zahraniční vztahy Ruska. "V této souvislosti považuji za důležité, aby prvním krokem na této cestě bylo ukončení tragické války v Čečensku," uvedl v blahopřejném telegramu Putinovi český prezident.

Šéf české diplomacie Jan Kavan nemá informace o změnách ruské zahraniční politiky, o nichž se v pondělí bez bližších podrobností zmínil jeho ruský protějšek Igor Ivanov. Česká strana má podle Kavana nadále zájem udržovat s Ruskem dobré a korektní vztahy. Ministerstvo zahraničí očekává, že nově formovaná ruská zahraniční politika bude odpovědnou součástí systému mezinárodní stability a bezpečnosti. Věří, že výsledky voleb oživí demokratizaci Ruska a že Moskva brzy nalezne mírové politické řešení konfliktu v Čečensku.

Předseda sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek (ČSSD) je přesvědčen, že volbou Putina se stane ruská politika předvídatelnější. "Je tu určitá naděje, že Putin vytvoří pravidla komunikace a že se Rusko stane čitelnější," řekl ČTK.

Zatímco čeští poslanci a senátoři vyčítají Putinovi to, že má nejasný politický program, premiér Miloš Zeman v tom shledává i určité výhody. "Všichni říkají, že zatím neznáme program nového ruského prezidenta. Je paradoxem, že se mu podařilo vyhrát volby bez konkrétního programu. Zdá se, že v některých případech je to výhoda," uvedl předseda české vlády, který Putinovi ke zvolení ruským prezidentem rovněž poblahopřál.

Správní rada česko-německého Fondu budoucnosti jedná o odškodnění

Odškodnění českých obětí otrockých prací a nuceně nasazených v době nacistické vlády je jedním z hlavním témat zasedání správní rady česko-německého Fondu budoucnosti, které začalo v Praze. Rada má mimo to projednat dalších asi 100 projektů. Členy výkonného orgánu fondu, který přijímá většinu zásadních rozhodnutí, přijal v pondělí v Černínském paláci ministr zahraničí Jan Kavan. Po setkání s nimi uvedl, že doufá v urychlení a dokončení registrace občanů České republiky, kteří mají na odškodnění nárok. "Ujistil jsem členy správní rady, že ministerstvo zahraničí udělá vše pro to, aby jejich práci urychlilo a usnadnilo," řekl ministr ČTK.

Po dlouhém vyjednávání má českým obětem nucených prací připadnout z německého fondu na odškodnění 423 miliónů marek (zhruba 7,7 miliardy korun). Prvních peněz by se čeští občané měli dočkat na konci letošního roku. Partnerskou organizací německého fondu by se měl v České republice pro vyplácení peněz stát právě česko-německý Fond budoucnosti.

Odboráři bohumínských drátoven a železáren vyhlásili stávkovou pohotovost

Stávkovou pohotovost v pondělí vyhlásili odboráři soukromé akciové společnosti Železárny a drátovny Bohumín (ŽDB). "Vyhlášení stávkové pohotovosti je prvním z plánovaných kroků, jejichž cílem je odstoupení stávajícího představenstva už před mimořádnou valnou hromadou ŽDB, která se bude konat 25. dubna," řekl ČTK odborový předák bohumínského podniku Jiří Jaškovský. V představenstvu podniku jsou totiž dosud pouze zástupci firem sdružených kolem akciové společnosti Exportní Průmyslová. Tato společnost byla rozhodujícím vlastníkem ŽDB do konce letošního února, kdy převedla přes 40 procent akcií na nizozemskou firmu Navigata Holding. Od ní v březnu akcie získala firma Moravia Trade Systems (MTS), která už nyní disponuje téměř 50 procenty akcií a je tak rozhodujícím akcionářem ŽDB. Své zástupce do orgánů podniku ale bude mít MTS možnost dosadit až na mimořádné valné hromadě 25. dubna. Do tohoto data by zatím měla také trvat stávková pohotovost.

Mluvčí ŽDB Jaroslava Weiserová ČTK v reakci na vyhlášení stávkové pohotovosti uvedla, že vedení podniku odborářům právo stávkovat neupírá. Dodala, že protesty by ale měly být v souladu se zákony.

Saúdská Arábie uvažuje o otevření svého velvyslanectví v Praze

Saúdská Arábie chce v Praze otevřít své velvyslanectví. Po setkání s náměstkem ministra zahraničí Hynkem Kmoníčkem to v pondělí v Praze novinářům řekl náměstek ministra zahraničních věcí Saúdské Arábie Nizar Madání. Saúdská Arábie dosud nemá zastupitelský úřad ve východní Evropě, Madání ale neupřesnil, kdy by mohlo být velvyslanectví otevřeno.

"Ocenili jsme, že Česká republika už otevřela zastupitelství v Rijádu," řekl Madání po setkání s Kmoníčkem. Česká republika má v Saúdské Arábii velvyslance od roku 1996. Náměstci jednali hlavně o rozvoji ekonomických a obchodních vztahů mezi oběma státy. Hovořili především o podmínkách, které by podpořily podnikatelskou výměnu v obou zemích.

STEM: Většina českých občanů nejméně toleruje nesplácení dluhů

Většina obyvatel České republiky v rámci hospodářské kriminality nejméně toleruje nesplácení dluhů. Ostře se proti němu staví 94 procent lidí, naopak šest procent občanů ho ospravedlňuje. Vyplynulo to z výsledků březnového šetření Střediska empirických výzkumů (STEM), podle nichž je však téměř pětina lidí ochotna poskytování úplatků omluvit.

Cestovatel Zikmund se vrátil z cesty na Srí Lanku a Maledivy

Cestovatel Miroslav Zikmund se v pondělí společně se svými dvěma kolegy Petrem Horkým a Miroslavem Náplavou ze sdružení pro cestopisnou dokumentaci Camera Incognita vrátili z reportážní cesty na Srí Lanku a souostroví Maledivy v Indickém oceánu, kam odcestovali 5.března. Maledivy se staly už 112. zemí, kterou Zikmund na svých cestách navštívil.

Během desetidenního pobytu na Srí Lance se trojice českých cestovatelů setkala a natočila rozhovor s britským spisovatelem a vizionářem Arthurem C. Clarkem, který na tomto místě žije už desítky let. Plánované setkání s úřadující prezidentkou Srí Lanky Čandrikou Kumaratungovou se neuskutečnilo. Kumaratungová se omluvila, neboť se stále zotavuje ze zranění, které jí způsobil pumový atentát během loňské volební kampaně. Zikmund, Horký a Náplava navštívili rovněž jedno z nejposvátnějších míst Srí Lanky - Chrám Buddhova zubu v bývalém královském městě Kandy - a setkali se v něm s jeho představenými. Ze Srí Lanky odcestovali Češi na Maledivy. V hlavním městě Male i na několika atolech se setkali s řadou vládních představitelů tohoto státu, v němž žije jen něco přes 250.000 obyvatel. Reportáže cestovatelů natočené v obou exotických zemích odvysílá Česká televize.

Výstava fotografií v Praze přibližuje život v totalitních režimech

Fotografie přibližující život v současných totalitních režimech šesti států světa mohou zájemci zhlédnout od pondělí na pražském Václavském náměstí. Expozici ve zvláštním prostoru - drátěné kleci připomínající vězení - připravila v rámci filmového festivalu Jeden svět 2000 společnost Člověk v tísni. Cílem výstavy, která potrvá do 4. dubna, je ukázat, že i na počátku dalšího století ještě v některých zemích státní moc udržuje velmi tíživé podmínky pro život svých občanů.

Město České Budějovice má ve vesmíru "svoji" planetku

Město České Budějovice má ve vesmíru na oběžné dráze mezi Marsem a Jupiterem "svoji" planetku. Její fotografii a doklady o tom, že Mezinárodní astronomická unie (IAU) schválila pojmenování planetky "(11134) České Budějovice", předala v pondělí primátorovi Miroslavu Tetterovi ředitelka Hvězdárny a planetária České Budějovice - Kleť Jana Tichá. "Jde o jubilejní 400. planetku se spolehlivě určenou dráhou, objevenou z naší observatoře na Kleti. Přitom její jméno využívá všech možností podle pravidel IAU; má délku 16 znaků, je dvouslovné a obsahuje česká diakritická znaménka. Ve tvaru '(11134) České Budějovice' je nyní celosvětově závazné a obsahují je nejrůznější astronomické katalogy," řekla Jana Tichá ČTK.

Planetku, jejíž dráha byla spolehlivě určena loni v červenci, objevili 4. prosince 1996 z Observatoře Kleť astronomové Jana Tichá, Miloš Tichý a Zdeněk Moravec. Měří čtyři až devět kilometrů a od Země je vzdálena 300 až 400 miliónů kilometrů. Patří mezi tělesa hlavního pásu planetek mezi drahami planet Mars a Jupiter a doba jejího oběhu činí 4,97 roku. Potřebné informace o planetkách objevených z Kleti lze najít na internetových stránkách http://www.hvezcb.cz v češtině a http://www.klet.cz v angličtině.

Ze sportu:

Vítkovice zdolali i ve druhém domácím utkání baráže o účast v příštím ročníku hokejové extraligy Jihlavu 3:1. V sérii hrané na čtyři vítězství se poslední celek letošní extraligy ujal vedení 2:0. Třetí utkání se hraje ve čtvrtek v Jihlavě.

A ještě informace o úterním počasí v České republice:

Většinou zataženo s občasným deštěm, na horách se sněžením. Nejvyšší denní teploty 6 až 10 stupňů Celsia.

Tolik zprávy Radia Praha.