Zprávy pondělí, 22. května 2000
Vážení posluchači, u vysílání Radia Praha vás vítá Ivo Prokop. Na úvod přehled zpráv.
A nyní podrobněji:
Terezínské tryzny se zúčastnilo více než tisíc lidí Více než tisícovka lidí se v neděli zúčastnila pietní vzpomínky Terezínské tryzny 2000 za oběti německého fašismu z bývalého terezínského ghetta Malé pevnosti a z litoměřického koncentračního tábora. Byli mezi nimi i prezident Václav Havel, místopředsedové Parlamentu Ivan Havlíček a Petra Buzková, vicepremiér Pavel Rychetský a ministři Pavel Dostál, Miroslav Grégr, Jaromír Schling a Petr Lachnit.
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jakub Čermín v úvodu shromáždění mimo jiné řekl, že dvacáté století se navzdory novým poznatkům vědy a především rozvoji svobody a sociální spravedlnosti stalo obdobím masového vyvražďování lidí ve dvou světových válkách, stoletím hladu, nemocí a bídy.
Prezident Havel ve svém projevu mimo jiné uvedl, že památka všech popravených, deportovaných a mučených musí být mementem pro pokolení nastupujícího tisíciletí. Podle prezidenta zanechal holocaust v období druhé světové války "nezacelitelnou ránu v ... řetězu národnostní vzájemnosti. A nejenom u nás, celý evropský kontinent byl takto strašlivě poznamenán". Havel dále řekl, že se i v současné době "nacházíme uprostřed rasových, nacionálních a náboženských rozporů, s nimiž nejhlubší sedimenty potlačovaných komplexů a tužeb vyplývají na povrch v podobě nenávisti a zloby". Dodal, že přelom věků v sobě nese naději na spravedlivé uspořádání lidského společenství. V letech 1940 až 1945 zavlekli nacisté do policejní věznice pražského gestapa v terezínské Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 vězňů. Každý pátý zemřel přímo zde, na 100.000 jich zahynulo po deportaci v koncentračních vyhlazovacích táborech. Položením věnců uctili jejich památku velvyslanci a další reprezentanti více než dvaceti zemí. Většina návštěvníků po skončení tryzny odešla na návštěvu objektů terezínského památníku, Malé pevnosti, Muzea ghetta a bývalých Magdeburských kasáren.
Antonu Mallothovi hrozí, že ho znovu obžaluje český státní zástupce
Za otřesný paradox pokládá Federace židovských obcí skutečnost, že zatímco si více než tisícovka lidí připomněla nesčetné oběti nacistů v Terezíně na Litoměřicku, jen o pár set kilometrů dál jeden z jejich vrahů Anton Malloth odpočívá v komfortním penzionu pro zasloužilé seniory. Jan Jakovec ze státního zastupitelství v Ústí nad Labem novinářům řekl, že během měsíce prozkoumá podklady k Mallothovu případu, které dostal od dortmundského státního zastupitelství. Pokud se neztotožní s názorem německé strany, která trestní stíhání Mallotha už třikrát odložila, bude Malloth znovu obžalován českým státním zastupitelstvím. Jakovec připomněl, že bývalý člen SS a terezínský dozorce Malloth byl v roce 1946 odsouzen v Československu v nepřítomnosti k trestu smrti. Koncem 60. let Nejvyšší soud ČSSR rozsudek zrušil, aby Malloth mohl být stíhán německými orgány. Trestní stíhání Mallotha bylo v Německu zahájeno v roce 1970; opakovaně bylo odloženo kvůli tomu, že předložené důkazy byly podle německých orgánů nekonkrétní a rozporuplné. Podle Jakovce je však na německé straně patrný zájem o dořešení tohoto případu. Za přítomnosti mnichovského státního zástupce byl počátkem května na obvodním státním zastupitelství pro Prahu 6 vyslechnut nový svědek, který údajně viděl, jak Malloth ve věznici v Terezíně usmrtil jednoho z vězňů.
Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda zatleskal Hamletovi
Původnímu českému muzikálu Hamlet Janka Ledeckého zatleskal v neděli odpoledne v pražském Divadle Kalich slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Spolu s ním mezi diváky usedli i jeho český protějšek Miloš Zeman a ministr kultury Pavel Dostál. Dzurinda, který přijel do Prahy na oficiální návštěvu, absolvoval dopoledne trať Městského běhu zřejmě omylem dvakrát. Místo devíti tak uběhl 18 kilometrů, protože "zabloudil", jak sám přiznal. Poté se v poledne jako předseda Slovenské křesťanské a demokratické unie neformálně sešel s šéfem Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové Janem Kasalem. Dzurinda ocenil přístup KDU-ČSL při schvalování smlouvy o majetkovém vyrovnání mezi Českou republikou a Slovenskem.
Podle spolupředsedkyně správní rady fondu překračuje sudetská žádost poslání Fondu budoucnosti
Žádost o finanční příspěvek "sudetoněmeckým obětem českého násilí", s níž se Sudetoněmecké krajanské sdružení obrátilo na česko-německý Fond budoucnosti, jde podle spolupředsedkyně správní rady fondu Dagmar Burešové nad rámec poslání tohoto fondu, které mu zadaly při jeho vzniku na základě česko-německé deklarace vlády obou zemí. Připomněla, že fond dostal při svém vzniku od obou vlád dvě hlavní zadání. Jedním z nich je sociální projekt, který se uskutečňuje a je stanoven na deset let. V jeho rámci dostávají sociální dávky lidé, kteří byli nacionálně sociálním násilím z důvodů politických a rasových vězněni v koncentračních táborech. "Do tohoto projektu jsou zařazeni i sudetští Němci - antifašisté," uvedla Burešová. Zdůraznila, že po přijetí sociálního projektu, na jehož plnění byla vyčleněna částka 90 miliónů marek (zhruba 1,9 miliard korun), bylo zejména z německé strany požadováno, aby tím "byla uzavřena minulost" a fond se soustředil na druhé zadání, jímž jsou projekty, směřující k prohlubování česko-německého porozumění.
Vedení sudetoněmeckého sdružení podle sobotního vydání mnichovského deníku Süddeutsche Zeitung žádá, aby "humanitární pomoc" v podobě finančního příspěvku dostali "všichni příslušníci sudetoněmecké národní skupiny a čeští občané německé národnosti, kteří byli od května 1945 do dubna 1953 v bývalém Československu na základě své etnické příslušnosti vystaveni obzvlášť tvrdému pronásledování nebo byli déle než tři měsíce z politických důvodů internováni či vězněni". Dále ti sudetští Němci, kteří "vyhnáním, internováním nebo nucenými pracemi utrpěli trvalé škody na zdraví" nebo kteří na základě německých zákonů dosud nebyli odškodněni vůbec nebo jen nedostatečně. Dagmar Burešová sdělila, že se bude touto záležitostí správní rada na svém zasedání 5. a 6. června jistě zabývat, ale nikoli jako projektem. "Je to politicky velmi závažná a citlivá otázka, a je velmi pravděpodobné, že se budu muset obrátit na českou vládu, a německý předseda fondu Helmut Billstein na vládu německou. "Fond budoucnosti ji sám vyřešit nemůže," dodala.
Česká vláda rozhodne o novém hraničním přechodu a zahraničních cestách
Vláda bude v pondělí rozhodovat o osudu dvou poslaneckých návrhů zákonů - zákona o kárné odpovědnosti soudců a novele zákona o soudech a soudcích. Ministři také projednají návrh na posílení koordinace zahraničních cest ministrů a změnu financování vrcholných návštěv, která by měla ušetřit rozpočtové prostředky. Návrh měl kabinet na programu už v dubnu, jeho osud zatím není jasný. Vicepremiér Pavel Rychetský předloží svým kolegům zprávu o sbližování českého a evropského práva za letošní první čtvrtletí. Usnadnit postavení etnických menšin v České republice by mělo přijetí Evropské charty regionálních či menšinových jazyků; kabinet rozhodne o návrhu na podpis této charty. Vláda má posoudit také zřízení nového česko-německého přechodu Kraslice na Sokolovsku - Klingenthal pro železniční osobní dopravu. Zřízení přechodu iniciovalo město Kraslice, otevření přechodu se předpokládá 30. května. Vypovědět by měl kabinet dohodu o vzájemných cestách občanů z roku 1982 ve vztahu ke Gruzii, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Moldávii, Tádžikistánu a Turkmenistánu. Kabinet má na programu i návrh dohody o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci s Řeckem. Tuto zemi navštíví ve dnech 25. a 26. května premiér Miloš Zeman. Kabinet projedná i čtyřdenní návštěvu estonského prezidenta Lennarta Meriho v Praze na přelomu května a června. Ministři rozhodnou také o vyslání oficiální delegace vedené premiérem na český národní den na světovou výstavu Expo 2000 do Hannoveru ve dnech 6. a 7. června.
Ministr Motejl svou rezignaci spojuje s osudem svých předloh ve sněmovně
Ministr spravedlnosti Otakar Motejl spojuje své rozhodnutí o rezignaci s osudem některých vládních návrhů zákonů, které má ještě na květnové schůzi projednat Poslanecká sněmovna. Uvedl to v nedělním pořadu České televize V pravé poledne. Poté řekl, mezi tyto předlohy patří návrhy novel obchodního zákoníku a zákona o probační službě a zákona o výkonu vazby. Motejl uvažuje o své rezignaci od okamžiku, kdy Poslanecká sněmovna v úterý a ve středu zamítla jím předloženou novelu Ústavy a návrh nového trestního řádu. Od těchto zákonů se především měla odvíjet plánovaná reforma soudnictví. Ministr uvedl, že postrádal věcnou diskusi o neschválených zákonech, neboť se opoziční poslanci se prý soustřeďovali jen na kritiku ministerské koncepce, aniž by předložili vlastní konstruktivní návrhy na to, jak by měly tyto normy vypadat. Motejl uvítal, že reforma justice by se měla stát předmětem politických jednání mezi ODS a ČSSD. Uvedl, že si od těchto jednání slibuje jistý pokrok.
Stínová ministryně za Občanskou demokratickou stranu Eva Dundáčková v diskusi uvedla, že počítá s tím, že ODS a sociální demokracie vytvoří společnou odbornou komisi pro reformu justice, do které budou by mohli být přizváni také nezávislí odborníci.
Britská imigrační kontrola na pražské Ruzyni bude podle předsedy Unie svobody Karla Kühnla neúčinná
Zamýšlené zřízení kontroly cestujících do Velké Británie britskými imigračními úředníky na pražském ruzyňském letišti považuje předseda Unie svobody a bývalý velvyslanec České republiky v Londýně Karel Kühnl za "málo smysluplné". Uvedl to v nedělním pořadu televize Nova 7 čili Sedm dní. Podle Kühnlova mínění jde o zoufalou snahu hledat jakýkoli způsob, jímž by se zmírnilo zvyšování počtu českých Romů, kteří žádají v Británii o azyl. Předseda Unie svobody se domnívá, že tento systém ani zaveden nebude a sám by jej nepodpořil. Vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl řekl, že by se taková britskými orgány zamýšlená kontrola mohla stát rasovou diskriminací. Kühnl však zdůraznil, že Velká Británie ani trochu nenahlíží na tento problém etnicky či rasisticky. Důkazem toho podle něj je, že všichni Romové byli do Británie vpuštěni a přijati do azylového řízení a zůstávají tam až do jeho ukončení. O britském návrhu jednal nedávno britský velvyslanec v České republice David Broucher s ministrem vnitra Stanislavem Grossem. Podle mluvčího britské ambasády Zbyňka Havránka jsou jednání v raném stadiu. Opatření plynoucí z britského návrhu zahrnují i předběžnou kontrolu návštěvníků Británie na pražském letišti, dodal mluvčí s tím, že kontrolu by v takovém případě prováděli britští konzulární úředníci.
Poslanci Kühnl a Brožík apelují na premiéra, aby se zabýval kauzou Buzkové
Premiér Miloš Zeman by se měl důkladně zabývat vznikem dokumentu, údajně zpracovaným některým z jeho poradců na Úřadě vlády, vedených Miroslavem Šloufem, jehož obsahem je návod k diskreditaci místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Petry Buzkové. Shodli se na tom poslanec a předseda Unie svobody Karel Kühnl a místopředseda Poslanecké sněmovny za ČSSD František Brožík v pořadu televize Nova 7 čili Sedm dní. O existenci dokumentu s pracovním názvem Olovo informovala v úterý Mladá fronta Dnes. V celé záležitosti podle Kühnla nejde jen o diskreditaci obecně vážené političky, ale i o to, jakým způsobem důvěřujeme sobě jako státu. Podle Brožíka je logické, že Buzková podala kvůli materiálu trestní oznámení pro trestný čin pomluvy, ale překvapilo ho, proč trestní oznámení nepodali premiérovi poradci na redaktora Mladé fronty Dnes, který veřejně oznámil, že tvůrce materiálu i ten, kdo materiál tisku dal, pocházejí z jejich řad.
V Praze a dalších městech lidé uctili památku obětí AIDS Přibližně sto mladých lidí se v neděli večer sešlo v Praze na Letenské pláni kvůli uctění památky obětí smrtelné choroby AIDS. Účastníci vzpomínkového shromáždění nazvaného Světlo pro AIDS se z Letné vydali do kostela svatého Salvátora, kde sloužil mši páter Tomáš Halík. Setkání organizovala Česká společnost AIDS pomoc spolu se Sdružením organizací homosexuálních občanů (SOHO). Jeho účastníci nesli cestou duhové nafukovací balónky a zapálené svíčky. Předseda SOHO Jiří Hromada řekl, že duhová vlajka je mezinárodním symbolem Gay hnutí, které má ve svém programu prevenci AIDS. Zároveň však duha znamená propojení všech světadílů, lidí různých národností i různých orientací. Podle Hromady je třeba vyvrátit mýtus, že šíření viru HIV se týká jen gay minority, neboť citelně zasažena je i heterosexuální většina. Památku zemřelých na AIDS si připomněli také občané dalších měst, například Brna, Olomouce, Ostravy a Ústí nad Labem. Někde se konal vzpomínkový pochod, jinde lidé zapálili na znamení solidarity svíčku v okně. Všichni dohromady se připojili k celosvětové akci Světlo pro AIDS, která se ve světě slaví řadu let a letos byla vyhlášena na 21. květen, uvedl Hromada.
Na Vyšehradě zazněl poslední potlesk pro Ljubu Hermanovou
Potlesk, který v neděli před polednem zazněl na vyšehradském hřbitově v Praze, byl posledním holdem herečce a zpěvačce Ljubě Hermanové. Stal se součástí pietního aktu, při němž byla urna s jejími ostatky uložena do hrobu Nadace Život umělce. Šéf Divadla Semafor Jiří Suchý při této příležitosti odpověděl na dopis, který mu kdysi Ljuba Hermanová napsala a na který tehdy písemně nereagoval. Připomněl ve své odpovědi, že jejich vzájemná setkání byla vždy spojena s legrací, a to i v začátcích Divadla Na zábradlí, kde se vídali denně. Zmínil neustálé vtipkování na účet "pokročilého věku" paní Ljuby, z něhož se stala jakási rutina, skoro folklór. Na tvou adresu vtipkovali komici i konferenciéři. Mohli si to dovolit, protože jsi vypadala svěže a mladě," řekl Suchý a vyzval přítomné, aby herečce, která byla celý život zvyklá na světla reflektorů, naposled zatleskali. Řada účastníků pietního aktu pak tiše a v zamyšlení, mnozí s kytičkou v ruce, postála a vzpomenula na herečku, jejíž křestní jméno Ljuba znamenalo láska. Hrob Nadace Život umělce byl odhalen loni v červnu. První v něm spočinula urna s popelem Vlasty Fabianové. Pomník má podobu žulového, více než dva metry vysokého sloupu, na jehož vrcholu je bronzový kříž a část opony s divadelními maskami. Ljuba Hermanová zemřela 21. května 1996 ve věku 83 let. Urna s jejími ostatky byla doposud v kolumbáriu chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí.
Magistrát zřídil bezplatnou informační linku o pohřebnictví Pražský magistrát zprovoznil novou bezplatnou informační linku, na které jsou od 16. května poskytovány informace o náležitostech potřebných k zařízení pohřbů, ale též právní rady týkající se pozůstalostí. Linka je určena těm, kteří si nevědí rady, jak zařídit pohřeb svého blízkého. Na lince budou doporučovány pohřební podniky, na které má magistrát dobré reference a tudíž i jistotu, že poskytnou dobré služby. Pokud nebudou operátoři schopni podat fundované rady týkající se pozůstalostí, odkáží zájemce na konkrétního právníka, který má zkušenosti v řešení těchto záležitostí.
Ze sportu:
Šestý ročník pražského maratonu ovládli Keňané. Prvenství získal Simon Chemoiywo před druhým Josphapem Kipronem a třetím Samsonem Kandiem. Nejlepší z českých vytrvalců Jan Bláha obsadil šestnáctou pozici. Mezi ženami byla nejrychlejší Ruska Alina Ivanovová, druhá skončila česká reprezentantka Alena Peterková.
A ještě informace o pondělním počasí v České republice:
Polojasno, zejména na severu až oblačno a místy přeháňky, jinde jen ojediněle. Nejvyšší denní teploty 14 až 18 stupňů Celsia.
Na závěr zpráv Radia Praha tu pro vás máme, milí posluchači, jedno důležité upozornění: V úterý 23. května proběhne na vysílači Litomyšl mimořádná údržba rozvoden vysokého napětí. Z tohoto důvodu nebudou vysílány programy české redakce Radia Praha od 10:30, 11:30 a 13 hodin středoevropského letního času. Všem posluchačům se omlouváme a děkujeme za pochopení.