Týden v ČR
Přehled událostí za uplynulý týden v České republice připravil Josef Kubeczka.
Zpřístupnění téměř všech svazků bývalé komunistické Státní bezpečnosti je na dosah. Poslanecká sněmovna schválila senátní návrh zákona, který má otevřít dosud utajované archivy komunistických tajných služeb. Materiály, které by pak mohli lidé požadovat, upřesnil poslanec Marek Benda:
"Záznamy ze sledování, záznamy z odposlechů a řada dalších věcí. Ke všemu tomu by mně měli pustit. Každý občan by měl mít přístup k materiálům příslušníků Státní bezpečnosti a jejich spolupracovníků, k jejich svazkům. Samozřejmě s tím, že tam budou začerněny osobní údaje, ale každý si může zjistit, jak ten který se v té době choval a jakým způsobem vystupoval."
Podle ministra vnitra Stanislava Grosse zákon neumožní zveřejnit ty tajné dokumenty, které by mohly ohrozit bezpečnost státu. Proti návrhu byla jen část zákonodárců vládní sociální demokracie a komunisté. Ti prosadili, že do svazků nemohou nahlížet lidé s cizí státní příslušností. Důvod upřesnil šéf klubu komunistických poslanců Vojtěch Filip:
"Protože by to byla jinak věc pouze zájmu zahraničních zpravodajských služeb. To, si myslím, vůbec nebyl smysl toho zákona."
Odborníci však neočekávají, že otevření svazků přinese překvapivá odhalení a ani nepočítají s lavinami žadatelů o přístup do komunistických archivů.
Obvodní soud pro Prahu 6 vynesl rozsudek za akci Asanace. Třem vysokým funkcionářům předlistopadového ministerstva vnitra a Státní bezpečnosti, kteří byli obžalováni za to, že StB násilím nutila chartisty k vystěhování z Československa, vyměřil soud podmíněný trest. Dalšího obžalovaného osvobodil. Poslední z pětice obviněných, předlistopadový ministr vnitra Jaromír Obzina, je přesvědčen, že nemůže být za akci souzen, protože se na něj vztahuje poslanecká imunita. Vynesení rozsudku se zúčastnil i bývalý disident - malíř a básník Zbyněk Benýšek. Výše trestu pro něj není tak důležitá, jako fakt, že byla poprvé uznána vina tak vysokých činitelů. Mrzí ho ale, že takový soud se nekonal už před deseti lety:
"Skutečně bylo důležitější, že by byl dřív. To bylo podstatné. Teď je to dvanáct let od revoluce, je to dvacet a něco let od toho, kdy ty skutky byly spáchány, tak že samozřejmě dopad na společenské vědomí se jaksi oslabuje tou délkou od té doby, co to bylo."
"Já jsem v sedmdesátých letech žádal na Obvodním podniku bytového hospodářství o nové splachovadlo na záchod. Po měsících urgencí jsem dostal kýbl. Takový pocit mám i dneska."
V Přerově začal soud s bývalým důstojníkem Bezpečnostní informační služby Vladimírem Hučínem. Předlistopadový disident je již téměř rok ve vazební věznici. Vyšetřovatel jej obvinil ze sedmi trestných činů. Podle obžaloby měl mezi lidmi uměle vyvolávat pocit ohrožení levicovým extremismem a zneužil k tomu tajnou službu a své agenty. Soudní přelíčení provázely velmi přísné bezpečnostní podmínky i velký zájem veřejnosti. Podle přerovského soudce Michala Jelínka se soud s Hučínem jistě protáhne:
Což se také nakonec stalo. Soud vyloučil z jednání veřejnost s odůvodněním, že se budou projednávat utajované skutečnosti. Poté se ozval pískot a nadávky. Vladimír Hučín na postup soudu reagoval tím, že se odmítl účastnit dalšího soudního jednání. S vysvětlením, že svůj názor změní až poté, co krajský soud rozhodne o námitce podjatosti soudce Jelínka i celého senátu. Uvedl, že písemné materiály, které u něj policie našla, jsou doklady o komunistických zločinech, které zachránil před skartací. Prohlásil, že komunističtí zločinci stále pronikají do státních struktur a vyslovil se pro veřejný proces.
Příznivci považují Vladimíra Hučína za čestného a zásadového hrdinu, jiní v něm vidí fanatika a levice ho označuje rovnou za teroristu. V obžalobě vystupuje jako člověk, který využil tajnou službu k osobním cílům. Pravdu dosud nikdo spolehlivě nanašel.
Sám Vladimír Hučín řadu trestných činů zpochybňuje, což nám potvrdil jeho obhájce Stanislav Devátý:
"Od počátku tvrdí, že to je celé zkonstruované a že vlastně jde o spiknutí bývalých komunistických struktur z toho severomoravského kraje proti němu."
Vladimír Hučín zůstává ve vazbě. Soud je odložen na neurčito a o stížnostech obhájců bude rozhodovat soud.
Vysokoškoláci zatím nebudou muset platit školné. Dolní komora parlamentu podle očekávání zamítla hned v prvním čtení návrh poslance Petra Matějů, podle něhož mělo roční školné činit 6 a půl až 26 tisíc korun. Zazněly tam hlasy, že by se tak snížila dostupnost vysokoškolského studia. Petr Matějů s tím nesouhlasí:
"Ten systém chceme nastavit tak, aby ti, co na to mají, si zaplatili, ti, co sice nemají, ale nebojí si půjčit, aby si půjčili, a ti, kteří opravdu jsou na tom velmi špatně, aby dostali navíc od státu velkou podporu na studium."
Sami studenti by však zavedení školného nijak nevítali:
"Myslím si, že by to pro moji rodinu bylo náročné, protože už teď sotva vystačíme, jelikož sestra ještě navštěvuje střední školu a každý den dojíždí."
"Já s tím zásadně nesouhlasím. Jsem ve druhém ročníku, musím si platit pojištění, musím se sám živit a platit k tomu ještě školné? Já si myslím, že nejsem zdaleka jediný. V Praze je takových kolegů-studentů ve stejné situaci ještě daleko víc než tady v Liberci. Myslím, že je to docela důvod pro ukončení studia pro některé."
Podle průzkumů veřejného mínění by případné placení školného nevadilo až třem pětinám společnosti. Předpokládá se však, že do červnových parlamentních voleb se návrh na zavedení školného v Poslanecké sněmovně znovu neobjeví.
V mnoha českých městech a vesnicích se slavil masopust. Poslední úterní den před Popeleční středou například v jihočeském Táboře. A protože po masopustu následuje dlouhý předvelikonoční půst, dopřává si tento poslední den každý dobrého jídla, pití i veselí. A stejně tomu bylo i v Táboře. I když ve městě se masopust od těch vesnických dost liší. Chybí například obchůzka maškarního průvodu od domu k domu, což při počtu obyvatel ani není možné. Lidé berou průvod spíše jako zajímavou atrakci. V Táboře se masopust slavil asi před sto lety a tuto tradici se zde před osmi lety rozhodli obnovit. Zasadila se o to také Lenka Horejsková, vedoucí odboru kultury, kterou jsme zastihli v plné přípravě na masopustní průvod:
"V tom průvodu samozřejmě jsou jak tradiční masopustní masky, tak i takové ty současné, čeká nás tady třeba tým olympioniků nebo tu máme třeba takové historické hasičské auto. Pak nám sem na táborský masopust jezdí z obce Skalice, která má velkou tradici masopustu, takže ti vždycky přijedou s nějakou novinkou. Ty masky taky hodnotíme a dostávají zajímavé ceny - většinou chutné a nebo tekuté. My tady připravujeme různé zajímavosti a sice obří konvici agentury Dobrý den, ve které se vaří grog pro masky zdarma, pro ostatní samozřejmě za úplatu, no a pak tu bude ještě soutěž v pojídání koblih."
V letošním průvodu bylo asi 200 masek a po ulicích pochodovali čertíci, vodníci, velbloud i vůz s ježibabou a Jeníčkem, který každou chvíli zmizel na lopatě v peci. Na náměstí zavoněly jelítka, jitrnice, klobásky, koblihy i grog a na pódiu vyhrávala kapela.
