Volby, krajanská komunita ve Spojených státech a maďarský krajanský zákon
Vítám Vás v naší krajanské rubrice. Budeme se v ní věnovat nadcházejícím volbám do Poslanecké sněmovny, kterých se konečně mohou zúčastnit i naši krajané žijící v zahraničí, etnografka Jiřina Langhammerová bude hovořit o výstavě českých krojů v americké Iowě a zmíníme se i o problémech, které našim sousedům na Slovensku přinesl maďarský krajanský zákon. Připravila Milena Štráfeldová.
Na 108 velvyslanectvích a konzulátech budou moci při letošních červnových volbách do Poslanecké sněmovny hlasovat nejen čeští občané, kteří v té době budou pobývat v zahraničí, ale i naši krajané. Podmínkou je, že se nejpozději 40 dnů před konáním voleb zaregistrují na českém zastupitelském úřadě v zemi, kde mají trvalé bydliště. Poslední termín jejich registrace je tak 5. května. O bližší informace o chystaných volbách jsem požádala mluvčí ministerstva vnitra Gabrielu Bartíkovou:
"Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční ve dnech 14. a 15. června roku 2002 a poprvé se jich mohou účastnit také občané České republiky, kteří nemají trvalý pobyt na území ČR, neboť voličem je státní občan České republiky, který v den voleb dosáhl věku nejméně 18 let."
Všichni čeští občané, kteří budou volit v zahraničí, budou svými hlasy rozhodovat o kandidátech v Jihomoravském kraji.
"Státní volební komise 5. února 2002 vylosovala Jihomoravský kraj krajem, kterému budou podřazeny všechny zvláštní volební okrsky, a to znamená, že výsledky voleb ze všech zvláštních volebních okrsků v zahraničí budou připočteny k výsledkům voleb v Jihomoravském kraji."
Počet krajanů, kteří by se mohli voleb zúčastnit, zatím nikdo nezná. Ministerstvo zahraničí nevede žádnou evidenci, která by takové odhady umožnila. Podle údajů z Československého ústavu zahraničního se však k českému původu ve světě hlásí přes dva miliony lidí. Jen ve Spojených státech je zhruba půl druhého milionu krajanů. Asi padesátitisícová komunita žije v Kanadě a téměř 60 000 našich krajanů je na Slovensku. Samozřejmě těch, kteří mají české občanství, je mnohem méně. Řadu krajanů od voleb zřejmě také odradí fakt, že se musejí osobně dostavit na zastupitelský úřad. V zemích, jako jsou Spojené státy, to může znamenat cestu dlouhou i několik tisíc kilometrů. Do volebního zákona se totiž nepodařilo prosadit korespondenční způsob voleb. Politické strany v Česku však již ohlásily, že se ve své předvolební kampani chtějí tentokrát zaměřit i na krajanské komunity. Občanští demokraté chtějí například rozesílat krajanům své volební programy mailem, hlasy krajanů se bude snažit získat Koalice Unie svobody a lidovců a boje o voličské hlasy ze zahraničí se překvapivě nevzdávají ani komunisté. Ti spoléhají například na krajany žijící na Slovensku.
Zmínila jsem se o krajanské komunitě ve Spojených státech. Počet lidí, kteří se tam hlásí k českému původu, upřesňuje Ivan Dubovický z ministerstva zahraničních věcí, který řadu let působil na našem zastupitelském úřadě ve Washingtonu:
"Podle posledního sčítání z roku 1990 se k českému původu hlásí přes 1,7 milionu amerických obyvatel, z nichž více než dvě třetiny tvoří lidé, kteří se již narodili na půdě USA. Jsou to potomci druhé, nebo i třetí a čtvrté generace Čechů, z nichž většina přišla do Spojených států v 2. polovině 19. století nebo počátkem 20. století. A menší část potom tvoří příslušníci exilových vln po únoru 1948, po srpnu 68 a uprchlíci z let 70. a 80. Ta současná situace vypadá tak, že máme několik velice významných center krajanských, mezi nimiž je například New York, Chicago, Minnesota, v Texasu máme několik velice aktivních skupin, ale objevují se velice aktivní skupiny například na Floridě i v Kalifornii a na mnoha dalších místech."
Mnoho krajanů, zejména na Středozápadě, se podle Ivana Dubovického snaží udržovat české tradice. Obnovený zájem o kulturu svých předků se v USA traduje už od 70. let, kdy prezident Nixon vyzval jednotlivé národnosti k hledání svých etnických a kulturních kořenů. V Americe tak vzniklo i několik nových krajanských center, kde se představuje český a moravský folklor. Ředitelka Národopisného muzea v Praze Jiřina Langhammerová se ve Spojených státech v posledních let podílela hned na několika etnografických výstavách:
"My jsme asi před třemi lety dělali ve Spojených státech výstavu, která se jmenovala Tisíc let české kultury, a protože jsem etnografka a specialistka na lidový oděv a kroje, tak jsem tam instalovala kroje a ono to tam mělo velký ohlas. Ta první výstava byla v Severní Karolíně, tam je spousta lidí, kteří přišli kdysi v 18. nebo v 19. století do Spojených států. Říkali si Moravané podle víry, protestanti. A oni se tam stále cítí nějakým způsobem spjati s tou původní zemí, i když vlastně česky ani nemluvili. Potom se ta výstava přenesla do Iowy, do města Cedar Rapids, kde byla veliká česká kolonie. Tam měli i svou školu a ta škola má pořád svou váhu. Je tam řada českých jmen a velice výrazně se zaměřují na sledování genealogie. Takže tam v roce 96 vzniklo české a slovenské muzeum a knihovna. Velice slavné muzeum, které otvíral náš pan prezident Havel a tehdejší prezident Bill Clinton. A je tam spousta českých materiálů, protože řada krajanů tam přicházela třeba se svými kroji. A oni je tam do toho muzea dostali. Já jsem tam asi týden pracovala, a protože jsem odborník na kroje, tak jsem je třídila a pomáhala jsem jim připravovat expozici, která tam teď je. Tam každý kroj a každá drobnost, která je přivezena přes moře, je chápána za relikt a velice důležitou věc a je tam k tomu velice krásný vztah."
V Iowě se Jiřina Langhammerová zúčastnila i zdejší krajanské slavnosti.
"Jednou za čas tam mají slavnost, které říkají "Houby Day", jakoby "Den hub", a ten den hraje česká muzika z Chicaga, tančí se venku a někdo tam přijde ve stylizovaném kroji. Takže to jsou takové momenty, které si vyhledávají, ale myslím, že se to k tradičním slavnostem, jako je třeba masopust nebo poutě, neváže. To jsou jejich slavnosti. Také tam pracuje řada folklorních skupin, my máme i kontakty na různých festivalech, třeba v Rožnově pod Radhoštěm."
O folklorním festivalu v rožnovském valašském skanzenu, kde každoročně vystupují krajanské soubory, jsme v našem vysílání hovořili už několikrát. Nový ročník krajanských slavností se znovu chystá na začátek letošního července. Rozhovor s jejich dlouholetým organizátorem dr. Štikou Vám přineseme v některé z nejbližších krajanských rubrik.
Čeští krajané už řadu let volají po krajanském zákonu. Zatím marně - jak se zdá, takový zákon v Česku hned tak nevznikne. Podobné zákony přitom již přijali v Polsku, na Slovensku i v Maďarsku. A právě maďarský krajanský zákon, který přiznává etnickým Maďarům na území cizích států mimořádné výhody včetně finančních příspěvků, našim slovenským sousedům teď působí vnitropolitické potíže. Kontroverzní zákon, který vstoupil v Maďarsku v platnost začátkem letošního roku, vyvolal kritiku i v Rumunsku. Bukurešť i Bratislava tvrdí, že tato právní norma zasahuje do jejich svrchovanosti. Státní tajemník slovenského ministerstva zahraničních věcí Jaroslav Chlebo, který je v této sporné otázce hlavním vyjednavačem s maďarskou stranou, vysvětlil podstatu sporu:
"Samozrejme nás predovšetkým vyrušila celková filozófia uvedenej právnej normy a to poňatie starostlivosti o príbuzenskú menšinu na území druhého štátu, ktorá pripomíná snahu o akési vytváranie inštitucionálnych väzieb s občanmi cudzích štátov, ktorí žijú na území, ktoré kedysi patrilo do Velkého Uhorska. To je skutočne neakceptovatelný postup, rovnako ako nemožme súhlasiť s tým, že občania Slovenskej republiky by sa mali stať súčasťou predvolebných kalkulácií pred maďarskými parlamentnými voľbami. V podstate to vede k situácii, že občania Slovenskej republiky maďarskej národnosti sa stali akýmisi rukojemníkmi dohody medzi Budapešťou a Bratislavou o tom, ako výjsť z určitej slepej uličky, do ktorej naše vzájomné vzťahy zaviedol jednostranný postup Maďarskej republiky."
O jak závažný problém problém ve vztahu obou států se jedná, dokazuje reakce maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten sice v rozhovoru pro maďarský rozhlas prohlásil, že se Slovenskem se i nadále vyplatí jednat o krajanském zákonu. Obě země podle něj spojuje mnoho dalších zájmů včetně rozšíření NATO. Zároveň ale připomněl, že chce-li se Slovensko dostat do aliance, musí to schválit i maďarský parlament. Diplomaticky tak naznačil, že pokud slovenská strana nebude maďarský krajanský zákon akceptovat, mohou Maďaři slovenský vstup do NATO zablokovat.
