Česká republika půl roku po útocích
Před šesti měsíci narazila dvě unesená dopravní letadla do Světového obchodního centra v New Yorku a do budovy Pentagonu ve Washingtonu. Akcelerovala tím světové politické dění a vedla k revizi hodnotového žebříčku obyvatel Evropy i Ameriky. Jak na tragédii reagovala naše nevelká středoevropská země? A jaká je současná situace v České republice? O tom blíže příspěvek Viléma Faltýnka.
"My jsme samozřejmě přijali bezpečnostní opatření pro území České republiky již před několika hodinami, prakticky bezprostředně po těch hrozných událostech. Týkají se klíčových objektů v České republice, mobilizace našich zpravodajských zdrojů, abychom měli přehled, kdo se v tuto chvíli pohybuje nad územím republiky."
Tak reagoval ministr vnitra Stanislav Gross 11. září v podvečer. Průběh dalších opatření shrnula dnes v aktuálním telefonátu mluvčí policejního prezídia Ivana Zelenáková.
"Ta bezpečnostní opatření, která byla tehdy přijata, se týkala objektů USA v České republice, to znamená v prvé řadě objektu ambasády a Rádia Svobodná Evropa."
"Za padesát let jsme nikdy vysílání nepřerušili a nebudeme ho přerušovat ani teď kvůli terorismu."
...prohlásila mluvčí stanice Sonia Winter jedenáctého září loňského roku. Policejní mluvčí dnes dodává:
"Ta opatření u Rádia Svobodná Evropa se potom v průběhu zbytku roku 2001 ještě o něco rozšířila a zintenzivnila do té podoby, jaká je dnes, to znamená, že tam byl omezen provoz pro nákladní automobily, ta průjezdová komunikace kolem objektu Svobodné Evropy byla zúžena a jsou tam také bezpečnostní opatření prováděná policisty ale také příslušníky Armády České republiky."
Bezpečnostní opatření se ale samozřejmě týkala také dalších strategických objektů.
"Dalším krokem bylo zajištění zvýšeného dohledu nad důležitými dopravními uzly, vodními zdroji, energetické a telekomunikační objekty, administrativní centra, a dá se říct, že těmto objektům věnuje policie zvýšenou pozornost i dnes půl roku po útocích."
...doplnila dále Zelenáková. Ústřední krizový štáb poprvé zasedal bezprostředně po útocích na Spojené státy. Jak potvrdila mluvčí ministerstva vnitra Gabriela Bártíková, krizový štáb se schází i nadále.
"V současné době se Ústřední krizový štáb schází jednou měsíčně a jedním z úkolů je i příprava národního akčního plánu boje proti terorismu. Krizový štáb i nadále vyhodnocuje situaci na území České republiky a z jeho posledních poznatků vyplývá, že riziko vztahující se k budově Svobodné Evropy přetrvává. Proto budou bezpečnostní opatření zachována na stejné úrovni."
Od loňského prosince bezpečnostní rada vyjednává o možném stěhování stanice mimo centrum. Ministerstvo obrany tipuje vhodné objekty, kam by se stanice mohla přestěhovat.
Česká republika se mimo zajišťování vlastní bezbečnosti přímo zapojila do mezinárodních válečných operací proti terorismu. Český kontingent v počtu přibližně 250 vojáků odcestoval před několika dny na misi do Kuvajtu, kde se bude podílet na operaci Trvalá svoboda. Intenzívně se jedná také o vyslání české polní nemocnice do mírových sil ISAF v Afghánistánu.
