Česká republika je tři roky členem NATO

Už tři roky je Česká republika, společně s Polskem a Maďarskem, členem Severoatlantické aliance. Co nám přineslo členství v NATO? Stalo se pro nás přínosem? Odpovědi na podobné otázky hledal Josef Kubeczka.

Když byla trojice zemí střední a východní Evropy v březnu 1999 přijímána do Severoatlantické aliance, tento krok pro ni ztělesňoval především odpoutání od nedávné minulosti. Členství v NATO zaručovalo, že se nevrátí čas, kdy z donucení tyto státy sloužily jako vazalové říši na východě.

Dnes se realisticky smýšlející odborníci shodují v názoru, že členství v alianci je největším mezinárodně politickým úspěchem v dějinách nejen Česka, ale i Československa. Česká republika už totiž není satelitem ani klientem, ale úměrně své váze a velikosti má hlas v rozhodování o budoucnosti světa. Už není státem, který v historii jen přijímal nejrůznější diktáty. Získala spojence, kteří nediktují, ale s nimiž spolurozhoduje.

Za tři roky se Česko v rámci NATO zúčastnilo akcí v Jugoslávii, zapojilo se do boje proti terorismu. A jak hodnotí uplynulé tříleté období velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci Karel Kovanda?

"Pro nás to byly nesmírně důležité tři roky. Intenzívnější tři roky bychom si ani neuměli představit. Prodělali jsme to všechno, řekl bych, se štítem, obstáli jsme v těch zkouškách, které nám osud připravil a pokračujeme dále do budoucnosti, v níž se aliance bude měnit a jejíž změny budou kodyfikovány v Praze."

Účast českých vojáků v nejrůznějších misích NATO je spojenci hodnocena vysoko. Ať už jde o jednotku protichemické ochrany, české kontingenty v rámci sil SFOR, KFOR či IFOR v zemích bývalé Jugoslávě. V těchto akcích byly nasazeny většinou elitní jednotky, avšak stav české armády jako celku vyvolává stále řadu otazníků - problémy s financováním, výzbroji či celkovou reformou ozbrojených sil. Lze v této souvislosti, podle velvyslance Karla Kovandy, považovat Česko za rovnoprávného člena NATO?

"Není vůbec pochyb o tom, že jsme plnoprávnými a platnými členy, ale podobně, jako u každého dalšího člena, je i u nás stále co zlepšovat. O tom též není sporu. Já chci vyzdvihnout důležitost reformy Armády České republiky, která se připravuje a provádí. Tato reforma je v alianci vnímána a neskrývanými nadějemi a s neskrývanými sympatiemi."

Tři roky členství Česka, ale i Polska a Maďarska v NATO přineslo nejen mnoho poznatků a zkušeností těmto zemím, ale také samotné alianci. Jak pro reformu samotné aliance, tak pro její předpokládané rozšíření na podzimním summitu v Praze. Velvyslanec Karel Kovanda potvrdil, že dobrá zkušenost s novým členy je dobrým argumentem pro přijetí dalších:

"Nejenom, že zkušenost s novými členy je dobrým argumentem, ale jako takový se i používá. Ja nyní čtu dost materiálů ze Spojených států a tam se nejednou objevuje právě upozornění na tuto dobrou zkušenost s novými členy, která se projevila zejména v akcích aliance. To je samo o sobě dobrý důvod pro to, abychom alianci rozšířovali i dále. Já osobně si myslím, že přijato bude více zemí. Tady se všeobecně říká, že budou přijaty čtyři až možná sedm zemí."