Stalo se
Na oficiální návštěvě byl v Praze generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson, aby zkontroloval, v jakém stavu jsou přípravy na podzimní alianční summit. Prezident Václav Havel ho ujistil, že Česká republika vrcholnou schůzku zvládne i přesto, že Brusel má určité obavy.
Na oficiální návštěvě byl v Praze generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson, aby zkontroloval, v jakém stavu jsou přípravy na podzimní alianční summit. Prezident Václav Havel ho ujistil, že Česká republika vrcholnou schůzku zvládne i přesto, že Brusel má určité obavy. Největším problémem příprav jsou zatím neexistující bezpečnostní prověrky. NATO žádá prověření stovek osob, které se budou na organizaci summitu podílet. Poslanci ale odmítli zvýšení pravomocí Národního bezpečnostního úřadu, který tak dosud na takové prověrky nemá právo. Vládní zmocněnec pro přípravu summitu Alexander Vondra přesto doufá, že se problém vyřeší:
"Ty bezpečnostní prověrky jsou jednou z těch největších výzev. Myslím si, že není zdaleka všem dnům konec, že se ještě o té věci diskutuje i na půdě parlamentu jak to udělat tak, aby to bylo řádně legislativně ošetřeno. Nejenom to, co už ošetřeno je, to znamená prověrky pro styk s utajovanými skutečnostmi, ale i to, čemu se říká bezpečnostní spolehlivost osob."
Ve čtvrtek ráno si George Robertson prohlédl klíčové prostory Kongresového centra, kde se listopadová schůzka uskuteční:
"Jsem potěšen tím, co jsem viděl. Všechna opatření, která zatím udělala česká vláda, jsou mimořádně dobrá. Příprava jde stoprocentně podle plánu a jsem rád, že jednotlivé kousky do sebe začínají zapadat," řekl Robertson.
Do Kongresového centra se v listopadu sjede 46 představitelů zemí NATO a států zapojených do programu Partnerství pro mír. Podle George Robertsona půjde o historický mezník ve vývoji NATO. Rozhodnutí summitu budou mít podle něj zásadní dopad na další podobu aliance.
Čeští vojáci se zapojili do operace proti terorismu - Trvalá svoboda. V pondělí odletěli liberečtí chemici do Kuvajtu, kde budou chránit velitelství mise. Té se účastní celkem 252 našich vojáků. Prezident Václav Havel jim při odletu poděkoval za to, že budou reprezentovat Českou republiku jako stát, kterému není lhostejný osud světa:
"Protože ukážete, že pociťujeme spoluodpovědnost za stav světa, že jsme ochotni činem tuto spoluodpovědnost naplňovat, že jsme na straně svobody, lidské důstojnosti, proti barbarství."
Elitní jednotka z Liberce bude mít na starosti především průzkum a monitoring v případě použití chemických nebo biologických látek. U českých protichemiků se budou školit i některé jednotky NATO. Podle náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého tím spojenci oceňují kvalitu české roty chemické ochrany:
"Podstatná část by byla tady u nás, ale zejména příprava expertů, důstojníků, kteří odpovídají za výcvik podřízených v těch daných státech, pravděpodobně i některá společná cvičení. To ale jde o malé a štábní jednotky. Vlastní příprava nižších specialistů by se odehrávala v těch vlastních státech už."
Podle odhadu bude mise jen do konce roku stát Českou republiku 780 milionů korun. Náklady na vyslání protichemické jednotky do Kuvajtu a 6. polní nemocnice do Afghánistánu chce vláda uhradit z výnosu dluhopisů. Už v úterý proto předala Poslanecké sněmovně příslušný návrh zákona. S vydáním dluhopisů ale nesouhlasí opozice, která soudí, že vláda by měla hledat peníze v rozpočtu.
V pondělí začalo v Ženevě 58. zasedání Komise pro lidská práva OSN. Tři roky po sobě Česká republika na tomto zasedání navrhovala rezoluci kritizující stav lidských práv na Kubě. Ministr zahraničí Jan Kavan už minulý týden na svém latinskoamerickém turné zdůraznil, že Česká republika předloží návrh rezoluce o lidských právech na Kubě pouze tehdy, bude-li mít jednoznačnou podporu Evropské unie a většiny latinskoamerického regionu. Jeho slova potvrdil náměstek šéfa české diplomacie Pavel Vošalík:
"Naše rozhodnutí závisí na mnoha okolnostech. Primární otázkou je, zda Česká republika vnímá nějaký posun v oblasti lidských práv na Kubě a na tuto otázku musím jednoznačně odpovědět, že žádný výrazný posun nevidíme. Nicméně na druhé straně rezoluce v rámci komise není jednostrannou věcí některé z členských zemí komise. Je to záležitost, která musí být konzultována se všemi relevantními členy OSN a to je přesně to, co Česká republika provádí."
Zatím tedy není jisté zda Česko návrh rezoluce předloží. V této souvislosti je však třeba připomenout další český prvek v boji za lidská práva na Kubě. Není totiž žádným tajemstvím, že symbol českého prezidenta Václava Havla jako urputného obránce lidských práv a světově uznávané osobnosti představuje už více než deset let světélko naděje pro skupinky kubánských disidentů.
Pracovní komise, která se zabývala zmírňováním majetkových křivd způsobených obětem holocaustu, ukončila ve středu svoji činnost. Za tři a půl roků zdokumentovala na 7 tisíc uměleckých předmětů uloupených Židům a postupně je předává původním majitelům nebo jejich dědicům. Komise také zřídila nadační fond pro odškodňování obětí, pro který uvolnil parlament 300 miliónů korun. Hlavním výsledkem práce komise, ve které zasedali zástupci Federace židovských obcí, ministerstev kultury, financí a spravedlnosti a zástupci prezidentské kanceláře, však bylo přijetí zákona o zmírnění křivd způsobených holocaustem. Šéf komise, vicepremiér Pavel Rychetský, k němu řekl: "Je to významný zákon. Chci zmínit, že jsme patrně první zemí této části Evropy, která tyto otázky tak rychle a zeširoka řešila."
Zákon umožňuje restituce majetku zabaveného během nacistické okupace Československa. Týká se jak fyzických osob a jejich potomků, tak právnických osob, zejména náboženských obcí. Zástupce Světové židovské restituční organizace Avi Beker je s výsledkem práce komise spokojen:
"Práce této komise představuje přelom ve vyrovnávání se s minulostí v Evropě. Restituční proces má nejen finanční, ale i morální rozměr. Výsledek práce této komise však není definitivní a mělo by se na této věci dál pracovat."
Pravomoce současných 78 okresních úřadů by se měly od začátku příštího roku převést na 194 pověřených obcí. Poslanecká sněmovna totiž schválila vládní návrh zákona, který je klíčový pro druhou etapu reformy veřejné správy. Jeho odpůrci se obávají, že jde o finančně nákladnější variantu, která navíc povede ke zbytečnému nárůstu úředních míst. S tím ale nesouhlasí ministr vnitra Stanislav Gross. Je přesvědčen o tom, že zákon pomůže občanům, kteří bydlí dále od současných okresních úřadů:
"Ti za svými záležitostmi už nebudou muset cestovat do okresního města, ale agendy, které vyřizuje okresní úřad, bude vyřizovat jim bližší obec. Pro některé občany to tedy znamená zachování současného stavu, pro řadu občanů to bude znamenat přiblížení výkonu těchto agend."
Reforma územní správy finančně zatíží ty obce, které převezmou po zániku okresních úřadů pravomoci státní správy. Upozorňuje na to přednosta okresního úřadu v Českém Krumlově František Mikeš:
"Budou muset řadu nemalých prostředků dávat právě do výkonu státní správy, která není předmětem původní činnosti obce. Tedy místo, aby se opravily chodníky nebo dělal vodovod, bude se platit státní správa. Nebude to rok ani dva. To bude určitě delší dobu než se ustanoví."
