Přehled tisku
Rezignace Jana Kasla na funkci pražského primátora je hlavním tématem českých deníků. Listy zároveň hodnotí Kaslovo rozhodnutí opustit Občanskou demokratickou stranu, které ale nepovažují za příliš šťastné. Například podle Lidových novin se Kasl odchodem ze strany dopustil obrovské chyby. Jeho spolustraníci totiž nyní mají silný argument pro tvrzení, že Kasl zradil.
Rezignace Jana Kasla na funkci pražského primátora je hlavním tématem českých deníků. Listy zároveň hodnotí Kaslovo rozhodnutí opustit Občanskou demokratickou stranu, které ale nepovažují za příliš šťastné. Například podle Lidových novin se Kasl odchodem ze strany dopustil obrovské chyby. Jeho spolustraníci totiž nyní mají silný argument pro tvrzení, že Kasl zradil. Připomíná zmateného účastníka televizní soutěže Nejslabší! Máte padáka!, který nepochopil pravidla hry. Podle logiky, kterou se řídil při rozhodování o odchodu ze strany, by totiž Kasl musel po každém kole navrhovat vyloučení sama sebe, hodnotí situaci Lidové noviny a doplňují, že naopak dobrý hráč Kasl by se členství v ODS nevzdal, maximálně by se nechal vyloučit. Pokud by podle listu Kasl věřil hodnotám prosazovaným ODS tak, jak tvrdí, nenechal by se současným vedením otrávit a bojoval by. K tomu je však třeba odvaha a trpělivost. Kvality, jimiž Kasl zřejmě nedisponuje, tvrdí Lidové noviny. Kaslovu rezignaci na post primátora list proto chápe jako logický tah politika, který ztratil podporu ve vlastní straně.
Mladá fronta Dnes u Kasla ale například oceňuje, jak se pustil do veřejné kritiky korupce. Na druhou stranu ale jako primátor měl najít alespoň nějaké řešení. Ačkoli deník připomíná i další Kaslovo selhání: "taxíkářské mafie", neupírá mu mnoho dobrých a vydařených projektů. Přesto ho deník hodnotí jako velkého politického naivistu. Pokud neměl za sebou i silné politické zázemí, je to jeho velká chyba, píše deník. Podivuje se zároveň nad načasováním Kaslova odchodu. Kasl totiž není Robin Hood, i když se to může po jeho rezignaci zdát. Hood se vždy neomylně trefil. Kasl nikoli. A jeho větu na rozloučenou "Odcházím, abych se vrátil!", můžeme doplnit rčením z televizního pořadu o pejscích: "Chcete mě?" končí Mladá fronta Dnes.
Hospodářské noviny poukazují na to, že po Kaslově rezignaci se prolomila hráz, za níž se dosud dařilo ukrývat, jaké hluboké rozpory a osobní averze uvnitř pražské ODS panují. V Praze navíc podle listu ožil slovník obdobný tomu, který používalo Rudé právo v době, kdy se českoslovenští stalinisté nejdříve slovně poté i fyzicky poprali. Tím sice již politici nepřekvapí, naopak pozornost si zaslouží bezostyšnost, s níž přiznávají, jak se vybírá primátor. Potvrzuje tak oprávněnost požadavku, aby si starosty a primátory volili občané sami, píší Hospodářské noviny.
Pokud si někdo v tyto dny zapne uprostřed odpoledne Českou televizi, usne nudou, píše Mladá fronta Dnes a pokračuje: Ve středu totiž začala tradiční volební agitace ve veřejnoprávních médiích. Letošní přehlídka podle mediálních odborníků dosáhla rekordu v absolutní nudě a neprofesionalitě. Lidé, kteří se živí reklamou, hned také dodávají, že snažení tohoto druhu nemůže soudného voliče přesvědčit. Mezi perličky vymykající se jinak oblíbeným anketám mezi voliči (ODA), statickým projevům volebních lídrů (ČSSD) či záběrům z volebních mítinků (ODS) patří například spot Strany zdravého rozumu. V něm si Petr Hannig, který za totality pomohl ke slávě některým populárním hvězdám včetně Lucie Bílé, stýská, že z rádií už zmizela pravá česká písnička. A sám si hned ve spotu několikrát zanotuje. Humanistická aliance zase promlouvá ústy postavy v modré paruce k dětem o tom, že pohádek o království červené růže či o rytíři modrého ptáka bylo dost, a proto by jejich rodiče měli do sněmovny volit někoho jiného. "To je opravdu trapné, apelovat na děti," poznamenala v Mladé frontě Dnes Jitka Vysekalová, která se zabývá psychologií reklamy.
Předseda České strany národně sociální (ČSNS) Jan Šula podle deníku Právo tvrdí, že premiér Miloš Zeman chtěl v rámci protikorupční akce Čisté ruce dostat do vězení bývalé místopředsedy Občanské demokratické strany Miroslava Macka a Petra Čermáka a lidoveckého poslance Miroslava Kalouska. Miloš Zeman to ale popřel. "Pan Šula z tohoto hlediska není normální," řekl pouze. Zeman pověřil Šulu vedením vládního týmu pro akci Čisté ruce v září 1998. O měsíc později Šula ale na funkci rezignoval. Předseda ČSNS ve středu podle deníku prohlásil, že premiér mu v září 1998 v soukromém rozhovoru "navrhoval, aby do komunálních voleb v roce 1998 byli zatčeni nebo obviněni nebo jiným způsobem perzekvováni v trestněprávní rovině lidé, jako byl pan Macek, Čermák a Kalousek". "Tato tři konkrétní jména padla," uvedl. Kalousek deníku řekl, že ho Šulova slova moc nepřekvapila. "Je to pro mě nová zpráva," řekl ale Čermák. Šulu údajně přiměly k rezignaci na funkci šéfa analytické komise vládního Výboru na ochranu ekonomických zájmů zejména rozpory mezi veřejnými vystoupeními Zemana a tehdejšího ministra bez portfeje Jaroslava Bašty o náplni práce komise. Šula, který měl být hlavním koordinátorem akce Čisté ruce, tehdy prohlásil, že jejich vyjádření se lišila od plánované a předem dohodnuté činnosti komise, uvádí deník Právo.
Drobní akcionáři Harvardského průmyslového holdingu (HPH) se obrátili na ombudsmana Otakara Motejla. V dopise upozorňují na porušování Listiny základních práv a svobod. Hrozí i žalobou na stát, uvádí Lidové noviny. Akcionáři si konkrétně stěžují na postup Komise pro cenné papíry, která loni v listopadu zakázala výplaty za akcie s tím, že není jasná struktura majetku a zda je holding v likvidaci. Podle akcionářů se ale stát tímto zákazem zavázal uhradit jim náhradu za omezení jejich práv. "Budeme požadovat náhradu škody," řekl Milan Korčák, předseda sdružení S-600, v němž jsou akcionáři holdingu. Harvardský průmyslový holding vznikl z Harvardských privatizačních fondů Viktora Koženého a má přes 240 tisíc akcionářů. Holding má soudem zablokovanou část majetku. Proti verdiktu se ale vedení společnosti odvolalo k Vrchnímu soudu. Koženého policie podezírá z toho, že v letech 1995 až 1997 převáděl spolu s bývalý předsedou představenstva HPH Borisem Vostrým majetek z Harvardských investičních fondů a Sklo Unionu Teplice v hodnotě asi 11,5 miliard korun. Poškodili tím holding, který poté skončil v likvidaci. Kožený je podezřelý i z podvodu kvůli tomu, že odváděl z Harvardských investičních fondů peníze, které získal prodejem akcií z kupónové privatizace. Peníze převáděl na kyperskou společnost Zenko Trading. Transakcemi měl způsobit investičním fondům škodu ve výši asi 250 miliónů korun, připomínají Lidové noviny.
Komentáře Hospodářských a Lidových novin se zabývají prodejem ostravské Nové huti. Vláda jej ve středu schválila jen těsně před koncem svého mandátu. Zadlužené ocelárny Nová huť přitom koupí nizozemská společnost LNM Holdings. Hospodářské noviny soudí, že další odklady v této šest let se vlekoucí kauze už nebyly na místě, protože Nové huti hrozil faktický krach ve chvíli, kdy by zahraniční věřitelé uvalili na podnik konkurs. Trpělivost s restrukturalizací českého hutnictví navíc ztrácela Evropská komise, a tato oblast tak začala v posledních měsících vypadat jako nejvážnější překážka vstupu země do Evropské unie.
Souvislostí s Evropskou unií si všímá i komentátor Lidových novin, který označuje Novou huť jako "tíživé břemeno" bránící uzavření kapitoly hospodářské soutěže při vstupních jednáních. Prodej Nové huti je ale jen první krok, připomíná list. Následovat by totiž mělo odstátnění podniku Vítkovice Steel, který řídí státní firma Osinek. Jak hospodaření státu vypadá, lze podle deníku nejlépe ukázat na státních bankách, jejichž záchrana stála desítky miliard korun. Lidové noviny se zabývají i otázkou, proč prodej Nové huti nastal až nyní, když se o potížích ostravského regionu vědělo několik let. To by však vláda nesměla pod vlivem zájmových skupin měnit strategii každý půlrok, naopak, musela by mít jasnou představu, jak potíže ocelářství vyřešit, dodávají Lidové noviny s tím, že o zřetelné vládní vizi lze s úspěchem pochybovat.
Policie minulý týden dopadla třiačtyřicetiletého muže z Orlové na Karvinsku, který nelegálními obchody připravil stát na daních o stovky miliónů korun. Policie je navíc přesvědčena, že zadržela šéfa české větve mezinárodní organizace pašeráků lihu, píše deník Právo. Jen v letech 1997 až 1998 se muž údajně podílel na téměř 80 nelegálních dovozech lihu do České republiky, stát tak přišel zhruba o 700 miliónů korun. Augustin Hrbotický z plzeňského krajského státního zastupitelství uvedl, že muž byl obviněn z krácení daně a soud na něj uvalil vazbu. Zadržený muž, původně horník, navíc čelí obvinění z trestného činu vydírání a zbavení osobní svobody. Jednoho svého spolupracovníka, který se mu vzepřel, násilím držel přes 40 dní přivázaného k posteli v opuštěném objektu, řekl listu detektiv, který se na vyšetřování podílel. Na případu začali čeští policisté pracovat před čtyřmi lety společně s italskými, německými a polskými kolegy. "Právě od Poláků jsme dostali první poznatky, protože za pašeráky s lihem v Evropě stála polská mafie. Lidé v organizaci o sobě prakticky nevěděli. Měli rozdělené úkoly a maximálně o sobě věděli lidé ze dvou na sobe navazujících článků," řekl detektiv deníku Právo. Podle něj pašeráci líh nakupovali hlavně v Itálii, odkud putoval přes Německo na severní Moravu.
