Přehled tisku
Sobotní tisk mimo jiné komentuje průběh předvolební kampaně a první den voleb do Poslanecké sněmovny. Listy si také všímají dění v televizi Nova, kde se v pátek část majitelů společnosti CET 21, držitele licence k vysílání této televize, pokusila sesadit jejího generálního ředitele Vladimíra Železného.
Nad tím, zda letos mohou Češi naplnit své volební Právo, se zamýšlejí Lidové noviny. Připomínají, že podle znění Ústavy se volby konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého Práva, jež má každý občan České republiky starší 18 let. "Letošní volby toto znění Ústavy opět naplní jen zčásti," míní list. "Češi žijící v zahraničí totiž měli toto Právo tak ztížené, že o něj de facto přišli. Mnozí z nich totiž mohli volit jen za cenu dlouhých několikadenních cest. Kolik obyvatel Brna by asi volilo, kdyby museli jet hlasovat do Chebu, a kolik Pražanů by hodilo svůj lístek do urny, která by na ně čekala třeba na Ukrajině?" ptá se deník. "Výkon volebního Práva jim neumožnil stát. Nedokázal totiž zařídit hlasování poštou, a to nejen v cizině, ale i v Česku," uzavírá list.
Deník Právo se v komentáři vrací k předvolební kampani. Klade si otázku, zda je vůbec nutná. "Mělo by být přece přirozené, že už na prahu dospělosti je občan vyznavačem či aspoň vzdáleným příznivcem nějakého světonázoru a svůj vztah k němu nemusí zcela racionálně zvládat; stačí k němu aspoň mentálně přináležet. Osvojil si ho vzděláním, výchovou, zkušenostmi," míní deník a dodává: "Pak by nemělo být těžké vybrat si z nabídky politickou stranu podle jejího programu."
Volby v zahraničí měly usnadnit hlasování asi 70 000 krajanů s českým občanstvím. Ale přihlásilo se jich necelých 3000. Například v Brazílii, Uruguayi a Argentině jen 66, uvádí Mladá fronta Dnes a pokračuje: Do volebních seznamů se na zastupitelských úřadech v New Yorku, Washingtonu a Los Angeles zapsalo jen několik set lidí. Malý zájem o volby vysvětlují krajané rozlehlostí USA a jen těmito třemi místy, kde lze volit. A jak volí čeští vojáci, kteří se účastní protiteroristické operace Trvalá svoboda, afghánské mise ISAF nebo střeží mír v Kosovu? - ptá se list. Stručně: mají důležitější starosti. Například ze sto padesáti zdravotníků, servismanů a výsadkářů české polní nemocnice v Afghánistánu nevolil nikdo. Ne že by nechtěl, ale proto, že nejbližší české zastupitelství je v až sousedním Pákistánu. Naopak ze čtyř set vojáků česko-slovenského praporu KFOR odjelo do Čech 70 lidí, dodává list.
Volby mají své první poražené: Čechy v zahraničí - konstatuje deník Právo. Nezájem - tak lze podle listu popsat vztah českých občanů v zahraničí k volbám. Možnosti volit využil totiž jen zlomek z nich. Ačkoliv ministerstvo zahraničí na propagaci voleb věnovalo asi pět miliónů korun, velkou většinu krajanů k účasti u voleb nepřesvědčilo. Jak list uvádí, např. ze 67 Čechů registrovaných v Austrálii, podle prvních průběžných výsledků, volilo je čtrnáct. Neregistrovaní australští Češi, kterých je podle odhadů asi osm tisíc, si stěžují, že kvůli volbám musejí cestovat na zastupitelské úřady a nemohou volit korespodenčně.
Jak volili volyňští Češi, kteří žijí v katastru obce Ralsko, informuje deník Právo. Podstatná část volyňských Čechů, kteří už deset let žijí v Ralsku-Kuřivodech na Českolipsku, měla v pátek odpoledne většinou jasno o tom, komu vhodí svůj hlas do volební urny, píše list. Valná část z nich se do volebních místností chystala ale až v sobotu. Podle starosty Ralska Jindřicha Šolce žijí na katastru obce necelé dvě stovky volyňských Čechů."Kolik jich má v současné době už české občanství, nevím. Ale dostali ho všichni, kteří o ně zažádali," shrnul pro list starosta.
Komentář Mladé fronty Dnes sleduje volby na mosteckém sídlišti Chanov, kde dostali někteří lidé obálky jen s hlasovacími lístky ČSSD. Kompletní sady dostali až v sobotu ráno. Komunisté navíc tamní sociální demokraty obvinili, že chanovské Romy uplácejí. "Kdosi se ve volební svátek demokracie pokusil chladnokrevně zneužít komplikovanou menšinu žijící ve světě většiny, pro ni začasté nepochopitelném. Ukázalo se však, že ten "černý Cikán" není tak hloupý, jak si "bílí gadžové" myslí, konstatuje deník.
Podle deníku Právo zaznamenali prakticky ve všech věznicích v ČR značný zájem o volby do Sněmovny. Např. na Mírově bylo k volbám zapsáno celkem 360 oprávněných voličů. Jak řekla deníku mluvčí věznice Magda Petříková, odsouzení většinou chtějí volit, ale mnozí nemají platný doklad o českém občanství. To byl případ na doživotí odsouzených vrahů Jiřího Kajínka a Jana Roubala ve věznici ve Valdicích, kde se nachází 22 vězňů. Odsouzený Roubal se podle sdělení vedení věznice nechal slyšet, že zažaluje volební komisi.
Deník Mladá fronta Dnes se zaměřil na "palácový převrat" v soukromé televizi Nova. Část majitelů společnosti CET 21, držitele licence k vysílání této televize, využila svého nadpolovičního ve společnosti a pokusila se sesadit generálního ředitele televize Vladimíra Železného. Z komplikovaného prohlášení CET 21 vyplývá podle listu tato skutečnost: část majitelů Novy obává, že v televizi probíhají podezřelé finanční operace a že z ní peníze plynou neznámo kam, uvádí deník.
Podle Lidových novin souboj o televizi, která jako slepička snáší zlatá vajíčka, ale nikdo netuší, komu ta slepička, a tedy i ta vajíčka patří, probíhá na pozadí parlamentních voleb. Jak list dodává, je to důkaz, že Česká republika není tak docela normální zemí, jak jsme si donedávna mysleli. Ještě než vysmáté léto na Nově skončí, tak se zřejmě smíchy neudrží řada aktérů, především ve svých funkcích. Jedním z důsledků, které tato televizní krize může bezpochyby mít, je odvolání rady pro televizní a rozhlasové vysílání. To ona přece dohlíží na regulérní podmínky předávání a konzumace televizních licencí! A zjevně tak nečiní s takovou důsledností, jak by měla, konstatují Lidové noviny.
Proces s bývalým ministrem kultury Jindřichem Kabátem může podle Lidových novin pokračovat, a to koncem července. Kabát bude souzen za víc než sedm let starou záležitost související s Českou lotynkou. Bývalý lidovecký ministr totiž kvůli úvěru na Českou lotynku údajně zastavil Komerční bance dvě vzácné budovy v centru Prahy, které patří státu. Loterie však později zkrachovala, a hrozilo tak, že stát o empírový dům U Hybernů a kubistický dům U Černé Matky Boží přijde. Dluhy ve výši 350 miliónů korun musela nakonec uhradit vláda, dodává deník.
Dětí ze zkumavky se rodí stále víc. Uvádí to deník Právo s tím, že totiž stoupá počet neplodných párů a umělé oplodnění bude stále častěji jedinou cestou, jak mohou mít vlastní děti. Jak deníku řekl v průběhu mezinárodního sympozia o umělém oplodnění na zámku Štiřín Tonko Mardešič, v ČR to jsou už dvě procenta všech dětí narozených v roce 2000. Za posledních 50 let také klesl průměrný počet spermií u mužů na polovinu. K hlavním příčinám patří znečištění prostředí toxickými látkami, kouření, alkohol, stres, nezdravý styl života, sedavé zaměstnání a těsné spodní prádlo, informuje list.
S krizovým scénářem přísně tajného spisu o případném jaderném útoku na vltavskou kaskádu seznamují Lidové noviny. Dokument z 60-tých let 20-tého století byl nedávno objeven ve Státním ústředním archívu. Podle obav autorů by obří vlna vyvolaná jaderným výbuchem na přehradách Slapy a Orlík byla vysoká až 17 metrů a do Prahy by dorazila během několika desítek minut. Historický katastrofický scénář z doby studené války však má i dnešní podtext, zvláště po teroristickém útoku na americké mrakodrapy. Ke zničení hrází českých přehrad by však bylo zapotřebí celého vlaku trhaviny. A to by jistě neuniklo pozornosti, poznamenává deník.
