Zprávy Radia Praha

ČSSD dokončuje nástin vládního prohlášení, Koalice je napjatá

Sociální demokraté, kteří vyhráli volby do Poslanecké sněmovny, dokončují návrh vládního prohlášení. Konečná redakce po připomínkách členů politického grémia má být k dispozici stranám Koalice: KDU-ČSL a Unii svobody-DEU po sobotním zasedání politického grémia ČSSD. Unionisté a lidovci řekli, že návrh sociálních demokratů s napětím očekávají. Asi osmistránkový návrh, který na přání předsedy ČSSD Vladimíra Špidly vypracoval vicepremiér a šéf vládních legislativců Pavel Rychetský, připadal stranickým špičkám příliš právnický. Rozhodli se, že mu dají politickou formu a doplní ho o některé body programu ČSSD, které neobsahoval. Podle Špidly v něm autor mimo jiné málo rozpracoval ochranu životního prostředí a politiku zaměstnanosti. V předloze je podle místopředsedy Zdeňka Škromacha třeba zdůraznit, že důchodový systém musí být založen na průběžném financování. ČSSD jde o aktivní politiku zaměstnanosti. Místopředseda bude prosazovat růst minimální mzdy jako pobídkového prvku. Přímá volba prezidenta, na níž se ČSSD s Koalicí shoduje, je podle Škromacha "mimo hru" vzhledem k novému poměru sil ve sněmovně, kde posílily hlasy jejích odpůrců - ODS a KSČM. Je zřejmé, že 101 hlasů Koalice a ČSSD nebude k prosazení ústavního zákona stačit. Místopředsedkyně KDU-ČSL Zuzana Roithová svolala na úterní ráno programovou komisi, kterou řídí. Unionističtí odborníci se sejdou již v pondělí ráno. Nástin programu, který má Koalici během víkendu ČSSD doručit a o němž budou v pondělí večer diskutovat vyjednavači sociální demokracie a Koalice, budou posuzovat odborníci Koalice a průběžně ho spolu konzultovat. Expertní týmy budou podle Roithové hledat programovou shodu se sociálními demokraty na celé čtyřleté volební období. Nejtěžší jednání čekají znalci v ekonomických otázkách. Garanti Koalice Miroslav Kalousek a místopředseda unie Ivan Pilip chtějí hledat shodu, ale zároveň respektovat sílu mandátu, kterého se dostalo stranám i jejich programům od voličů. Koalice ještě před volbami podmínila účast ve vládě proevropskou politikou, bojem s korupcí, snížením daní, zrušením přijímacích zkoušek na vysoké školy a podporou rodin a občanské společnosti. Vzhledem k obecným formulacím nejsou její požadavky pro dohodu s ČSSD překážkou, tvrdí politologové a analytici. Pokud "námluvy" ČSSD s Koalicí nevyjdou, pokusí se vítězná strana sestavit menšinovou vládu, která by hledala podporu napříč politickým spektrem.

Poslanci ČSSD stojí za vedením strany

Poslanecký klub ČSSD stojí za vedením své strany při vyjednávání o vládní koalici s lidovci a unionisty. Někteří jeho členové nicméně dali najevo, že nesdílejí snahu předsedy strany Vladimíra Špidly uzavřít rychle a za každou cenu vyjednávání s KDU-ČSL a Unií svobody-DEU. Tito poslanci, mezi nimiž jsou i někteří stoupenci Špidlova předchůdce Miloše Zemana, chtějí Špidlu nabádat k větší opatrnosti a obezřetnosti. Někteří členové klubu v kuloárových rozhovorech dali najevo, že Špidla by měl být při vyjednávání s lidovci a zejména unionisty mnohem opatrnější. Tito poslanci, kteří nechtěli zveřejnit své jméno, sice odmítají podporu od komunistů a nechtějí ani spolupráci s ODS, ale Špidlu chtějí nabádat k tomu, aby od lidovců a unionistů požadoval záruky, že sociální demokraty nepodrazí. Výhrady ke Špidlovu postupu vyjádřil i bývalý předseda ČSSD Zeman počátkem týdne při debatě v Centru pro demokracii a svobodné podnikání. Podle tisku tam jednoznačně preferoval jednobarevnou menšinovou vládu sociální demokracie, kterou Špidla považuje až za druhou možnost. Ve čtvrtek ale Zeman své postoje zmírnil. Při návštěvě Ruska prohlásil, že sestavení nové vlády ponechává zcela na Špidlovi. V Petrohradě, kde se zúčastnil ekonomického fóra řekl, že do tohoto procesu nebude nijak zasahovat, ani jej komentovat.

Vladimír Špidla nehodlá spěchat se snižováním rozpočtových deficitů

Česká republika by neměla podnikat radikální kroky ke snižování rozpočtových deficitů, ani by se neměla předčasně svazovat do fiskální svěrací kazajky podmínek pro přijetí eura. Řekl to agentuře Reuters pravděpodobný budoucí český premiér Vladimír Špidla. Dohoda, kterou potvrdili ministři financí Evropské unie jako závazek dosáhnout do roku 2004 vyrovnaných rozpočtů 15 členských zemí, se na kandidátské země ani Českou republiku nevztahuje, potvrdil Špidla. "Očekáváme, že budeme schopni splnit maastrichtská kritéria kolem roku 2007," řekl Špidla. Podmínky Maastrichtské smlouvy pro přijetí eura stanovují pro rozpočet maximální deficit do tří procent hrubého domácího produktu. Loni měla Česká republika podle účetních pravidel EU deficit 5,5 procenta a letos by se měl schodek vyšplhat na sedm procent HDP. Češi musejí podle Špidly dokončit postkomunistické reformy, což si vyžaduje uvolněnější rozpočtovou politiku. Podobné problémy s deficity rozpočtu mají i ostatní kandidátské země. Evropská komise jim však pro nejbližší roky doporučuje jen obecně obezřetnější rozpočtové hospodaření a odrazuje je od nadměrně restriktivní politiky, jejímž cílem by bylo plnění maastrichtských kritérií. Pokud ČSSD uzavře koaliční dohodu s Koalicí, vznikne mezi nimi v otázce vyrovnání rozpočtu sporné místo. Koalice totiž slibovala snižovat státní výdaje a daně a po volbách potvrzuje, že bude usilovat o vyrovnanost rozpočtu.

Skončilo mezinárodní letecké cvičení NATO Clean Hunter

Vzdušné síly NATO ukončily cvičení Clean Hunter 2002, které se odehrávalo i nad českým územím. Cvičilo se zejména nad výcvikovým prostorem Hradiště na západě Čech, kde působily vrtulníky Mi-24 a Mi-17 společně s německými UH-1D. Z české strany cvičily i stíhačky MiG-21 a lehké bitevní letouny L-159. Nasazeny byly i jako smíšené skupiny. František Padělek, velitel českého letectva, označil cvičení za vynikající zkušenost. Při cvičení byl vyčleněn na českým územím vzdušný prostor mimo civilní letiště a další oblastí se zvláštním režimem, například jaderné elektrárny. Spojenecká letadla mohla létat ve výškách od 150 do 7500 metrů.

Ve Vídni proběhla další debata historiků o odsunu a dekretech

Ve Vídni se konala další debata, na níž si historikové z Rakouska, Česka, Německa, Maďarska i USA vyměňovali s veřejností názory na otázky poválečného odsunu sudetských Němců z Československa. Jak uvedl profesor Columbijské univerzity z New Yorku Bradley Abrams, na vysídlení se podíleli také spojenci, kteří tento návrh podpořili, přičemž prezident Edvard Beneš podlehl tlaku domácího odboje; měl totiž na odsun původně jiný názor. Historikové se ve svých příspěvcích zabývali zejména kontextem a důvody, proč se exilová Benešova vláda rozhodla pro odsun.

V Evropě se, podle předsedy Senátu Pitharta, musíme postavit nacionální demagogii

Výzva proti nacionálním tendencím ve sjednocující se Evropě, která byla v pátek zveřejněna, není jednorázovým gestem. Má vyvolat diskusi přinejmenším ve středoevropském regionu, aby se budoucí rozšířená Evropská unie nemusela potýkat s vytahováním starých křivd. Novinářům to řekl předseda Senátu Petr Pithart, který výzvu připravil spolu s bývalým maďarským prezidentem Árpádem Gönczem. Výzva podle Pitharta vychází vstříc iniciativě některých členů Evropského parlamentu, kteří chtějí využít vlny rozšíření EU a prosadit závaznou politickou deklaraci; podle ní by se mělo "rozšířením Evropy sebevědomých národů zastavit šíření nacionální demagogie". Na podzim by se kvůli této deklaraci mohla v Praze uskutečnit konference, naznačil Pithart Výzva 26 osobností není peticí. Podle Pitharta za ní stojí i prezident Václav Havel, i když není signatářem. Předseda Senátu si váží i toho, že pod výzvu se podepsal slovenský vicepremiér Béla Bugár. K výzvě se přihlásili například předseda dolní komory rakouského parlamentu Heinz Fischer, bývalý rakouský vicepremiér Erhard Busek či předseda a místopředsedkyně německého Spolkového sněmu Wolfgang Thierse a Antje Vollmerová.

Česko a Vatikán stvrdily text smlouvy, která půjde do vlády

Česká republika a Vatikán stvrdily návrh textu mezistátní smlouvy o postavení katolické církve, připravený v uplynulých dvou letech experty. Návrh nyní podle podle tiskového odboru ministerstva kultury dostane vláda, parlament a prezident republiky. Může proto ještě doznat změn. Text u ministra zahraničí Jana Kavana parafoval apoštolský nuncius Erwin Josef Ender a hlavní český vyjednavač, Kavanův náměstek Pavel Vošalík. Technická parafa stvrzuje ukončené expertní jednání.

Ministerstva budou hledat peníze na asistenty postižených školáků

Ministerstva školství a práce a sociálních věcí se budou nyní snažit nalézt ve svých rozpočtech peníze na financování osobních asistentů postižených školáků. Po schůzce zástupců obou ministerstev, neziskových organizací a vládní rady pro zdravotně postižené to řekla ředitelka odboru sociálních služeb ministerstva práce Milena Jabůrková. Asistenci dosud vykonávali obvykle mladí muži na civilní vojenské službě a stát ji nehradil. Podle Jabůrkové se úředníci nyní budou snažit "překonat meziresortní bariéry", práci asistenta popsat a nalézt pro ni peníze jak v rozpočtu ministerstva školství, tak na ministerstvu práce v příspěvcích pro neziskové organizace. Úroveň této služby by se tak neměla do přijetí konečného řešení snížit, uvedla ředitelka. Větší množství postižených dětí by podle ní mohlo se svým školním asistentem začít chodit do běžných tříd od školního roku 2003/2004. Postavení třídního asistenta upravoval nový školský zákon, který se ale nepodařilo ministru školství Eduardu Zemanovi ve sněmovně prosadit. Tuto profesi již popisuje i katalog prací ministerstva práce. Odborníci chtějí z těchto podkladů při definování postavení školního asistenta postižených dětí vycházet. Na ministerstvu práce a sociálních věcí se znovu sejdou 15. července.

Pražské zastupitelstvo včas nezvolilo 20 přísedících u soudu

Pražský městský soud se začíná potýkat s vážným problémem způsobeným tím, že zastupitelstvo hlavního města mu včas nezvolilo či nepotvrdilo ve funkcích 20 přísedících. Tato agenda náleží magistrátu od dubna; do června pokračovaly některé procesy za účasti přísedících, jimž nyní skončil jejich čtyřletý mandát. Za této situace s nimi nemůžeme v řízení pokračovat, řekl místopředseda městského soudu Bohuslav Horký. Většině ze zmíněných 20 přísedících z celkového počtu 160 uplynul mandát 2. června, zastupitelstvo je dosud nezvolilo. Horký upozornil, že pokud se konalo nějaké hlavní líčení v tomto mezidobí a jako přísedící u něj figuroval člověk, který funkci již vykonávat nemohl, je třeba líčení opakovat. Horký se snaží vyvolat jednání se zástupci magistrátu a situaci řešit. Horký konstatoval, že volba přísedících je pro magistrát nová. Přísedící volila obvodní zastupitelstva, podle zákona platného od 1. dubna tato agenda přešla na magistrát.

Poslanec Říman z ODS odstoupil z dozorčích rad Fondu národního majetku a Severomoravské energetiky

Martin Říman z Občanské demokratické strany odstoupil z funkcí člena dozorčí rady Fondu národního majetku a Severomoravské energetiky. Za důvod Říman označil zvolení do Poslanecké sněmovny. Naznačil alr, že jej k odchodu mohlo přimět i nové povolební uspořádání. Členy rady volí Poslanecká sněmovna na dobu pěti let. Úkolem rady je kontrola činnosti a hospodaření FNM, jeho prezidia a výkonného výboru.

Počet stížností na nakládání s osobními daty se zdvojnásobil

Lidé věnují stále větší pozornost svým citlivým osobním údajům. Zatímco loni podali necelých 200 stížností na nezákonné nakládání s těmito daty, za první pololetí letošního roku jich Úřad pro ochranu osobních údajů shromáždil již 500. Týkají se především oblastí bankovnictví a pojišťovnictví, reklamy a telemarketinku, řekl náměstek úřadu Josef Nejedlý. "Tato problematika je stále více vnímána jako součást soukromého života, a samozřejmě nárůst konzultací ze strany občanů, nárůst stížností, tomu odpovídá," zdůvodnil příčiny rostoucího zájmu veřejnosti předseda úřadu Karel Neuwirt. Řada námitek se podle Nejedlého opakuje, z celkové sumy stížností úřad vyhodnotil 142 druhů. "Všechny stížnosti šetříme, zdá se, že opodstatnění má třetina až polovina z nich," uzavřel Nejedlý.

Senát hostil odbojáře i lidi pečující o hroby německých vojáků

Senát navštívili členové Lidového spolku péče o německé válečné hroby i lidé, kteří pořádají vzpomínkové akce na bojovníky proti fašismu. První z nich se setkali se zástupci výborů pro zahraničí a pro lidská práva, druhým předal předseda Senátu Petr Pithart vyznamenání od odbojářských organizací. Spolek péče o hroby německých vojáků má zásluhu na zlepšování česko-německých vztahů, řekl předseda senátního výboru pro lidská práva František Mezihorák. Připomněl, že ministerstva připravují dohodu, která má napomoci činnosti spolku. Podle úředních odhadů je na území bývalého Československa pochováno zhruba 178.000 německých vojáků. Z nich je 114.000 evidováno jmenovitě. Čestná uznání a medaile Československé obce legionářské a Svazu bojovníků za svobodu převzali čtyři lidé, kteří se podíleli na organizaci vzpomínkových akcí. Vyznamenání převzali Bohuslav Šumpera a Pavel Grasgruber z Rešic na Znojemsku. V této obci se koncem května konala pietní akce na památku místních rodáků Adolfa Opálky a Františka Pospíšila, kteří se před 60. lety podíleli na atentátu na Reinharda Heydricha. Ocenění obdrželi také podplukovník Libor Plíšek a Jiří Stanislav, který pomáhá organizačně i sponzorsky zajišťovat vzpomínkové akce i v cizině.

Policii se přihlásil muž, podezřelý z maření přípravy voleb

Třicetiletý muž, po kterém policie vyhlásila 13. června pátrání pro pokus o zmanipulování voleb, se ve čtvrtek přihlásil na policejní služebně. Vyšetřovatel muže obvinil z trestného činu maření přípravy a průběhu voleb a z porušování listovního tajemství. V mostecké čtvrti Chanov údajně převzal od doručovatele obálky s hlasovacími lístky, rozlepil je a v každé obálce ponechal pouze lístek ČSSD.

Světový kongres krajanů v Plzni obohatí řada kulturních akcí

Řada kulturních akcí oživí týdenní kongres krajanské Československé společnosti pro vědy a umění, který začne v pondělí v Plzni. Koncerty i divadelní představení budou přístupná veřejnosti. Stejně tak se mohou lidé zúčastnit všech odborných diskusí, které se uskuteční ve více než desítce sálů ve městě. Novinářům to dnes řekl děkan Fakulty humanitních věd Západočeské univerzity Ivo Budil. Z kulturních akcí připomněl například pondělní vystoupení Plzeňské filharmonie v sále Měšťanské besedy, kde zazní Dvořákova symfonie Z nového světa; dále řadu klavírních i jiných koncertů v sále Západočeského muzea, úterní představení Weinbergerovy hry Kroky po krách v Divadle Čas nebo Bizetovu Carmen ve Velkém divadle. Do Plzně zamíří bezmála 500 lidí, přičemž asi polovina z nich žije v cizině - především ve Spojených státech. Kongres zorganizovala Západočeská univerzita v Plzni společně s magistrátem.

Festival Smetanova Litomyšl připomene koncertem hrůzy válek

Připomínkou válečných hrůz, ale také teroristických útoků z 11. září bude jeden z koncertů, které má v programu 44. mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl. V sobotu večer při něm zazní kompozice Bohuslava Martinů Památník Lidicím a kantáta Arnolda Schönberga Ten který přežil Varšavu. Shodou okolností zazní v předvečer pietního shromáždění v nedalekých Ležákách na Chrudimsku, které postihl stejný osud jako Lidice. V programu 44. ročníku festivalu, který potrvá do 30. června, je zřejmě nejočekávanější událostí druhé uvedení oratoria Juda Maccabeus, s nímž zaznamenala skladatelka Sylvie Bodorová při premiéře na letošním Pražském jaru velký úspěch. V oratoriu na texty Starého zákona vystoupí Gabriela Beňačková, Štefan Margita a Ivan Kusnjer. Recitovat budou Pavel Landovský, Eva Salzmanová a Otakar Brousek. Již potřetí je v programu Smetanovy Litomyšle i koncert vymykající se zaměření festivalu. Poprvé zde vystoupil Jaroslav Hutka se starými moravskými baladami, loni přivezl Vladimír Merta písně 15. století. Letos přijede Marián Varga, mistr improvizace, o jehož vystoupení je mimořádný zájem. V litomyšlském zámeckém areálu se od 20. do 30. června vystřídá na 1200 umělců z 12 zemí. Z oper jsou v programu letošního ročníku Don Giovanni, Don Carlos a v amfiteátru Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky. Pro nemoc nebude uvedena Fuxova barokní korunovační opera Constanza e Forteza, která měla mít v Litomyšli světovou obnovenou premiéru.

Festival Devět bran uvede v předpremiéře film Deník Anny Frankové

Film Deník Anny Frankové, v němž jednu z hlavních rolí ztvárnil známý herec Ben Kingsley, uvede v České republice v předpremiéře festival Devět bran. Premiéra filmu, jehož část se loni na jaře natáčela v Praze, se v USA teprve připravuje a pořadatelé festivalu zajistili výjimečně projekci v rámci festivalu česko-německo-židovské kultury. Snímek zachycující válečné svědectví židovské dívky se bude promítat 1. července v pražském kině Oko a vstup je zdarma. Mezinárodní festival česko-německo-židovské kultury "9 bran aneb Česko - země otevřených bran" se uskuteční v Praze od 27. června do 3. července. Třetí ročník akce, jejímž prezidentem je spisovatel Arnošt Lustig, má podle pořadatelů charitativní ráz. Mezi připravenými kulturními akcemi jsou koncerty a další filmová představení. Zahájení festivalu má předcházet pietní akt spojený na místě bývalého shromaždiště transportů do koncentračních táborů s uctěním památky obětí holocaustu.

Slavnostní otevření muzea v Sovových mlýnech bude v září

Slavnostní otevření muzea moderního umění v pražských Sovových mlýnech na Kampě se uskuteční v září. Do té doby nechá město odstranit několik posledních závad, které se po rekonstrukci budov objevily. Hlavní město opravilo Sovovy mlýny za zhruba 120 miliónů korun pro nadaci Jana a Medy Mládkových. Mecenáška umění Mládková zde vystaví díla ze sbírky, kterou naopak předává městu. Zahrnuje například obrazy Františka Kupky a Jiřího Koláře a sochy Otto Gutfreunda. Předávání uměleckých předmětů vysoké hodnoty začalo v prosinci a má skončit příští týden. Mládková však převezme mlýny do správy až poté, co budou vady odstraněny. Rekonstrukci mlýnů provázelo několik sporů s památkáři. Mládková prosadila například skleněnou lávku na terase jedné z budov a skleněnou krychli na věži schodiště. Také výměnu parket povolilo až v odvolacím řízení ministerstvo kultury. Zejména schvalování těchto sporných prvků opravu mlýnů zdrželo. Podle původních předpokladů mělo být muzeum slavnostně otevřeno už loni v březnu.

A ještě krátce o počasí v České republice:

Bude většinou polojasno. Při zvětšené oblačnosti ojediněle přeháňky nebo bouřky. Nejvyšší teploty 25 až 29 stupňů Celsia.