Přehled tisku
Komentáře českých deníků sledují pokračující jednání sociální demokracie a stran Koalice o společném vládním programu. Listy si všímají mimo jiné toho, jaké kompromisy budou muset potencionální koaliční partneři učinit, aby program sestavili. Mladá fronta Dnes hodnotí, jaký podíl na moci získají strany Koalice během vyjednávání o sestavení společné vlády se sociálními demokraty. Dochází k závěru, že místo moci dostanou lidovci a unionisté hrst těšínských jablíček.
Komentáře českých deníků sledují pokračující jednání sociální demokracie a stran Koalice o společném vládním programu. Listy si všímají mimo jiné toho, jaké kompromisy budou muset potencionální koaliční partneři učinit, aby program sestavili. Mladá fronta Dnes hodnotí, jaký podíl na moci získají strany Koalice během vyjednávání o sestavení společné vlády se sociálními demokraty. Dochází k závěru, že místo moci dostanou lidovci a unionisté hrst těšínských jablíček. "Socialisté mají dost marginálních témat, která mohou spojencům 'pustit'," míní deník. Připomíná, že v minulém volebním období stála Koalice na kritice opoziční smlouvy, kterou spolu uzavřeli sociální a občanští demokraté. "Na tom, že strany oposmlouvy si parcelují stát, na tom, že nedbají svých politických idejí, že moc si dělí bez ohledu na voliče jen mezi sebou. Teď si tu moc se socialisty dělí Koalice sama - s jediným rozdílem: žádnou nedostane," míní list a dodává, že být v politice někdy přináší velké ponížení.
Lidové noviny naproti tomu oceňují, že sociální demokracie je ochotna při sestavování vládní dohody slevit ze svých původních požadavků. Předseda sociální demokracie Vladimír Špidla ovládá podle listu umění kompromisu. "To je důležité, protože budoucí ministři z řad lidovců a unionistů by neměli do Strakovy akademie vstupovat s pocitem, že je jejich silnější partner ve všem přehlasuje a že budou ve vládě jen do počtu," konstatují Lidové noviny. Podle deníku to vypadá, že by Česko mohlo konečně zažít opravdu koaliční vládu, v níž partneři o jednotlivých krocích skutečně diskutují. Míní, že pokud se to podaří, mohlo by to přispět ke změně celkové atmosféry v zemi. "Člověk potřebuje k příjemnému životu i přívětivé prostředí, potřebuje, aby mu jeho okolí vycházelo vstříc, jinak se cítí přehlížený a má sklon přehlížet ostatní. A poměry, jaké vládnou v politické vrstvě, se přenášejí do celé společnosti," upozorňují Lidové noviny.
Hospodářské noviny si zase kladou otázku, zda má smysl, aby do vlády vstupovala pravicová Unie svobody-DEU, když je předložený návrh koaliční smlouvy takřka programovým prohlášením jednobarevné vlády levicové sociální demokracie. Účast unionistů ve vládě ale podle deníku smysl má. "Pokud totiž jednání o vládě s ČSSD opustí, uškodí si stejnou měrou," míní. List připomíná, že slabou vyjednávací pozici Koalice a zejména unie vytyčili voliči, nikoli šéfové sociální demokracie. "A spolupráce s levicí není nečekanou z nouze ctností. Hovořilo se o ní dávno před volbami jako o té nejpravděpodobnější z možných vládních koalic." Navíc, jak uvádějí Hospodářské noviny, ji preferuje nejvíce občanů.
Sociální demokracie stále počítá s variantou, že by se předsedou Poslanecké sněmovny stal opět šéf ODS Václav Klaus. Mladé frontě Dnes to řekl nejmenovaný člen nejužšího vedení vítězné strany. Odůvodňuje to tím, že jde přece jen o předseda nejsilnější opoziční strany. Navíc by ho nová vláda ještě mohla potřebovat kvůli vstupu do EU nebo třeba kvůli zákonu o referendu. "A rozhodně by s ním byla jednodušší domluva, než kdyby byl 'zabetonovaným' řadovým poslancem," podotkl v Mladé frontě Dnes nejmenovaný zdroj. Mezi kandidáty na funkci předsedy sněmovny jsou podle tisku předseda poslanců KDU-ČSL Jan Kasal a šéfka Unie svobody-DEU Hana Marvanová. Počet místopředsedů sněmovny zatím nebyl přesně stanoven. Poslanci hovoří jak o variantě pěti až šesti lidí, kteří by zastupovali všechny strany, tak o menším počtu. Obecně se shodují jen v tom, že - byť s tím někteří nesouhlasí - jedním z nich by mohl být po více než deseti letech i člen KSČM.
Ekonomické stránky středečních deníků si všímají především nových rekordů, které v úterý pokořila česká měna. Koruna zdolala rekordní úrovně vůči euru i dolaru. Historicky nejsilnější hodnota koruny k euru už činí 29,77 korun. Nové maximum k dolaru se pohybuje na 30 korunách 62 haléřích. Stejný kurs české měny vůči euru donutil v dubnu centrální banku intervenovat, připomínají v komentáři Hospodářské noviny. Jarnímu zásahu však předcházela dlouhá diskuse na téma, zda je koruna umělé nadhodnocená. Podle listu praxe ukázala, že nadhodnocená zřejmě nebyla. Národní banka tentokrát mlčí. To, že měna kráčí mílovými kroky a svou silou předhání dvě nejsilnější světové měny, podle listu naznačuje, že se ekonomika dokáže i se silnou korunou vyrovnat. Některé listy také připomínají, že korunu neoslabil ani úspěch komunistů ve volbách.
Staronový předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý v rozhovoru pro Hospodářské noviny konstatuje, že ČSSD a přiPravovaná vláda dávají najevo, že hodlají nadcházející čtyři roky žít na dluh, který bude obrovský. Na provozní rozpočtové výdaje spotřebují všechny výnosy privatizace, upozorňuje Tlustý. Podle něj je zjevné, že sociální demokracie chce míru socialismu podstatně zvýšit a role opozice je za této situace jasná. "Budeme poukazovat na nehospodárnost a samozřejmě nabídneme alternativy," uvedl Tlustý.
Všechny deníky věnují velkou pozornost rozhodnutí hokejové legendy brankáře Dominika Haška definitivně ukončit svou aktivní kariéru. Hrdina zlaté české olympiády z Nagana sliboval konec kariéry už před dvěma lety, jenže touha pozvednout nad hlavu ještě slavný Stanley Cup byla silnější, a tak si loučení tehdy rozmyslel. Přání se Haškovi vyplnilo vítězstvím Detroitu v letošním finále Stanley Cupu. Davy příznivců svým nadšením a prosbami Haška od úmyslu ukončit kariéru neodradily. Nevyslyšel prosby spoluhráčů ani vedení Detroitu, nenechal se zlákat ani slibovanými milióny dolarů. Po dvanácti letech strávených v kanadsko-americké NHL se její nejlepší brankář vrací domů, do Česka. Jak napsal deník Právo, Hašek "dobyl Ameriku, podobně jako třeba režisér Forman, a přestože mu teď ležela u nohou, řekl sbohem. Tuší, že nejlepší je odejít jako vítěz a hlavně kvůli rodině chce zpátky. Jeho děti se už cítí být víc doma za oceánem, ale on by rád, aby v Česku chodily do školy. Sám je připraven věnovat se svým podnikatelským aktivitám a hlavně chce žít v zemi, kde se narodil. Hašek není jen skvělý brankář, je i vlastenec, na kterého mohou být Češi hrdi," uzavírá deník Právo.
České vojáky trápí tropická vedra, kobry a štíři, informuje z Kuvajtu zvláštní zpravodaj Lidových novin. "43 stupňů ve stínu ve dne, 38 v noci. I na místní personál americké základny Camp Doha v Kuvajtu je letošní léto hodně horké. Natož pak pro české vojáky, příslušníky 9. zesílené roty radiační, chemické a biologické ochrany. Z Čechů zatím ˝odpadli˝ jen dva. Ne proto, že by jim vadila vedra, ale ze zdravotních důvodů. Ostatních 249 vojáků včetně osmi žen chce zůstat až do konce - s platem od 1200 do 3000 dolarů měsíčně. Střídání přijde v září. Zatím se snaží překonat vedra a zárověň se udržet ve formě. Přes den se ale nedá dělat skoro nic. Ráno a večer to není o moc lepší, přesto se většina úkolů přesouvá před osmou hodinu ranní a za čtvrtou odpolední. V Kuvajtu vládne prohibice a tak si musí nechat zajít chuť na chlazené pivo. Vody vypije každý až osm litrů denně. Musí si také dávat pozor na hady a štíry. Hlavně v poušti si musíme dávat pozor na Kobru černou, nejjedovatějšího hada v Kuvajtu, říká jeden ze zdravotníků. Češi cvičí s Němci, Američany a Kuvajťany. Kuvajtská protichemická jednotka cvičí nejenom s námi, ale i na naší technice," uvádí mluvčí jednotky major Radek Hampl. "Uvažujeme totiž o tom, že zde při odjezdu většinu techniky necháme, že ji Kuvajťané od nás odkoupí, dodává. Možná, že Kuwait Army dostane i unikátní chemické průzkumné vozidlo pro odhalování nejen chemického a biologického, ale i jaderného zamoření... Čeští vojáci jsou podle náměstka ministra obrany Štefana Fülleho připraveni i na případnou válečnou akci. Do útoku by šli jako první. Jejich úkolem je totiž ochránit ostatní nastupující "prvosledové" vojáky před chemickým, biologickým a radiačním ohrožením. Hodně nebezpečný a nepříjemný úkol. Irák Saddáma Husajna je přitom nebezpečně blízko, vzdušnou čarou nějakých 60 kilometrů. Na české vojáky to zas takový dojem nedělá. Vojáci už se rozkoukali a zklidnili, říká velitel plukovník Josef Prokš. České vojáky zatím naštěstí zajímá spíše to, aby jim příště z Česka přivezli český chleba a salám.
