Přehled tisku
Rozdělení funkcí v Poslanecké sněmovně, která má po čtvrtečním jednání kompletní sedmičlenné vedení a 14 plně funkčních výborů, sledují komentáře většiny českých deníků. Poukazují zejména na růst byrokracie a výdajů sněmovny. Tisk se také věnuje výsledkům sčítání lidu a rozhodnutí lidovců a unionistů jít do podzimních senátních voleb samostatně, nikoli společně jako Koalice.
Mladá fronta Dnes konstatuje, že funkcí ve sněmovně je opravdu dostatek. Dolní komora parlamentu se podle listu změnila pod záminkou poměrného zastoupení stran v množivý reaktor na funkce. "Sněmovna disponuje celkem třiasedmdesáti předsedy a místopředsedy výborů a že vedení má vedle předsedy šest místopředsedů. Obsazeny jsou i funkce ve vedení stranických klubů. Komu je to málo, má v nabídce parlamentní delegace nebo komise, které budou k různým příležitostem vznikat. Poslanec bez funkce bude vzácné zboží," konstatuje list. Varuje, že pokud bude tento trend pokračovat, hrozí ČR kupení komisí, výborů, narůstání židlí a kanceláří, vzmach neplodného úřednictva a vzmach jeho moci. "Cestou tohoto množení se vydal parlament. Protože je nejvýš, bude také vzorem. Explozi úřadů můžeme očekávat všude pod ním. Takto moderně rozplozuje se dvacáté první století," dodává Mladá fronta Dnes.
Také úvodník Lidových novin upozorňuje, že se zásada poměrného zastoupení stran ve vedení sněmovny přetvořila v byrokratický prut. Osm desítek předsedů a místopředsedů podle něj k lepší práci sněmovny nepřispěje, zato stát vydá na odměnách o pár miliónů korun navíc. "A nešťastný zbytek, tedy ti, co zůstali nevyvolení? Nechť si ještě čtyři roky počkají. Pak bude možné dosáhnout zkroucení zásady poměrnosti k dokonalosti. Aby demokracie dosáhla vrcholu, kdy každý bude mít funkci," dodávají Lidové noviny.
Hospodářské noviny píšou, že již jen existence šesti místopředsedů sněmovny je důkazem, že česká politika je odtržena od reálného života. Upozorňují, že kdyby se před volbami nerozpadla čtyřkoalice, bylo by místopředsedů dokonce osm. "Pokud přijmeme princip, že v čele sněmovny mají být zastoupeny všechny formace, postačilo obsadit post předsedy a tří místopředsedů. Tak by se dostalo na ČSSD, ODS, KSČM a též Koalici, která kandidovala společně, takže není důvod, aby si vydupávala dvě křesla," míní list.
Za děsivé považuje předseda ODS Václav Klaus názory nového premiéra a šéfa ČSSD Vladimíra Špidly. V rozhovoru pro Mladou frontu Dnesřekl, že je považoval za děsivé od první chvíle, kdy Špidlu uviděl v roli předsedy sněmovního výboru pro sociální politiku a zdravotnictví v roce 1996. "Je to extrémní levičáctví, extrémní socialismus, to je věc, která je pro mě hrůzou a která se moc neliší od toho, co jsme zažívali v komunistickém režimu," dodal.
Klaus poukázal, že mezi ministry nové vlády vidí řadu lidí, kteří nikdy v žádné vládě nebyli. Nedovede si proto představit, jakou mají zkušenost s řízením velkého resortu. "Jestli pan poslanec (Bohuslav) Sobotka šel rovnou ze školy do parlamentu, nikdy neřídil ani jednoho člověka, tak já mu musím sdělit, že řídit tisícihlavé ministerstvo financí je obrovský manažersko- administrativní úkol, ke kterému člověk musí mít vlohy," řekl. Vzápětí však dodal, že výkony jednotlivců nehodnotí předem. Připustil, že mezi novými ministry jsou i takoví, kteří již v minulosti prokázali, že dokáží ministerstvo řídit. "Jisté zvládání resortu předvedli pánové (Jaroslav) Tvrdík a (Stanislav) Gross, ale jestli postupují správnými směry, tak to bych už řekl, že nikoli," konstatoval.
Výsledků loňského sčítání si všímá Mladá fronta Dnes. Nejsmutnějším číslem ze zveřejněné statistiky je podle listu číslo devět, které udává, kolik procent Čechů má vysokoškolské vzdělání. Státy na západ od českých hranic přitom mají v průměru kolem 20 procent vysokoškoláků. "Handicap by nás měl strašit i ve spaní," míní deník a upozorňuje, že se Češi stanou zřejmě již brzy spoluobčany vzdělanějších lidí z Evropské unie. Nová ministryně školství Petra Buzková má proto podle listu jasné zadání své čtyřleté mise. "Pokud by ze smutné devítky dokázala vykřesat alespoň základy třináctky, stalo by se magické dvojčíslí nejšťastnějším číslem v Česku. A ještě by se mohlo říkat: Vsaďte si na Buzkovou. Nosí štěstí," dodává list.
Růst maloobchodních tržeb se v květnu propadl z dubnových 4,9 procenta na 2,6 procenta a podle Lidových novin za to mohou automobily. "Růst tržeb v tomto odvětví totiž reálně spadl o čtyři procenta a výsledným číslem pěkně zamával," píše list. "Posilování koruny vůči euru i dolaru může svádět k přesvědčení, že zlevní i automobily a dealerům všemožných značek čeští zákazníci utrhají ruce. To by zřejmě byla pravda ve chvíli, kdyby si člověk kupoval nový vůz stejně často jako rohlíky. Jenže automobily jsou zboží vskutku dlouhodobé spotřeby a poptávka po nich je tím i daleko vrtkavější. Naproti tomu příznivé ceny potravin motivují k veselému utrácení. Oblíbené hypermarkety praskají ve švech. Jen v tomto segmentu trhu vzrostly tržby o téměř sedm procent. S trochou nadsázky jde říct, že jsme se ke květnovému číslu prostě projedli a propili," dodávají Lidové noviny.
Ženy mají v České republice o čtvrtinu nižší platy než muži. Když se firmě daří špatně, ubere se nejprve na mzdě ženám. Uvádí to Mladá fronta Dnes s tím, že např. lékařky vydělávají o 5300 Kč méně než lékaři, prodavačky o 4300 méně než prodavači a servírky o dva tisíce méně než číšníci. Celkově braly ženy loni je 74,4 procenta toho, co muži. Mohou si tedy Češky stěžovat u svých šéfů, že jsou diskriminovány? Že za stejnou práci berou méně než muži? Nikoliv. Firmy se totiž naučily, jak přilepšit mužům, aniž tím poruší zákon a protidiskriminační pravidla. Například na stejné pozici, kde byl muž a bral 15 tisíc nastoupí žena a dostane nabídku jen 12 tisíc, uvádí deník.
Deník Mladá fronta Dnes zjistil, že Komerční banka těsně před svou privatizací za velmi pozoruhodných okolností a v naprosté tichosti prodala s obrovskou ztrátou nesplácené úvěry, které poskytla firmám spojeným s někdejším podnikem zahraničního obchodu Centrotex. Celková ztráta pro banku byla v tomto případě kolem jedné miliardy korun a byla také jednou z příčin, kvůli kterým musel stát finančnímu domu pomoci z peněz daňových poplatníků desítkami miliard korun. Postup, který banka zvolila, je v naprostém kontrastu s jejím tvrdým tlakem vůči podobně velkým dlužníkům, jako byl František Chvalovský nebo Barak Alon a jeho BCL. Zatímco v těchto případech je podáno několik trestních oznámení a žádostí o exekuci majetku dlužníků, v případě skupiny Centrotex byly dluhy v tichosti prodány společnosti International Commodities. Někdejší člen dozorčí rady banky, který si nepřál být jmenován, soudí, že takto oklikou si to zřejmě koupili sami dlužníci. Více se dozvíte v Mladé frontě Dnes.
Na doživotí odsouzený dvojnásobný vrah Jiří Kajínek ztratil poslední šanci, jak před českými soudy dosáhnout znovuotevření své kauzy. Podle deníku PrávoÚstavní soud totiž odmítl v neveřejném jednání jeho stížnost na postup Nejvyššího soudu v jeho případu. Kajínek si u Ústavního soudu stěžoval na to, že Nejvyšší soud v září 2000 zamítl stížnost bývalého ministra spravedlnosti Pavla Rychetského v jeho prospěch v neveřejném zasedání a bez osobní účasti Kajínka. Tomu tak nyní zbývá jediná možnost - žaloba k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. I kdyby tam ale se stížností uspěl, neměl by podle platných českých zákonů právo na obnovu procesu, dodává Právo.
Brněnského policejního ředitele Jaroslava Přikryla vyšetřuje inspekce ministerstva vnitra, píší to Lidové noviny. Má prověřit hospodaření a fungování brněnského jízdního oddílu a sportovního policejního klubu Komat. Jiří Hájek z ministerstva vnitra to nechtěl komentovat. Skutečnost, že se o fungování jízdního oddílu a sportovního klubu inspekce zajímala, potvrdil Přikrylův zástupce Josef Němec. Přikryl je na dovolené. Jeden z policistů, který nechtěl uvést své jméno, řekl, že kdo v Brně u policie dělal, ví, že na policii peníze nejsou, ale do jízdního oddílu se investovalo. Koně mají ustájení krásné, ale pro policisty zdaleka takové podmínky nejsou, uzavírají Lidové noviny.
Akcie cestovní kanceláře Fischer a obchodní podíl letecké společnosti patřící podnikateli a senátorovi Václavu Fischerovi jsou zastaveny Komerční bance, uvádějí to Hospodářské noviny. Důvodem je podle Fischera dozajištění už v minulosti poskytnutých úvěrů, které požaduje nový vlastník banky. Úvěry byly až do prosince 2001 jištěny pouze nemovitostmi v tržní hodnotě přesahující půl miliardy korun. Zástupci Komerční banky nechtěli podrobnosti nijak komentovat. Podle Fischera se jedná o běžný postup. Celková hodnota půjček činí 475 miliónů korun, což představuje necelých deset procent ročního obratu všech jeho společností. V roce 2000 utrpěly výraznou finanční ztrátu. Loni už byly ziskové. Letos Fischer očekává hospodářský výsledek přesahující 300 miliónů korun. Na tomto extrémně vysokém zisku má podíl především pokles cen leteckého benzínu, příznivý kurs koruny vůči dolaru a euru, a v neposlední řadě náhlé snížení cen hotelů ve Středozemí a snížení pracovních nákladů. Zastavení akcií ani obchodních podílů bance se klientů cestovní kanceláře Fischer ani její sesterské společnosti Fischer Air podle Václava Fischera nijak nedotkne, dodávají Hospodářské noviny.
