Přehled tisku
Titulní stránky pátečních deníků zaplnily zprávy o záplavách, které ve čtvrtek postihly zejména jih a jihozápad republiky. Komentáře tisku se však věnují i dění na domácí politické scéně. Všímají si například rozhodnutí poslanců neustavit sněmovní vyšetřovací komisi, která by objasňovala možnou korupci při zadávání veřejných zakázek na ministerstvu zahraničí. Hodnotí také šance nové vlády, která se ve sněmovně může opřít jen o nejtěsnější možnou většinu hlasů.
Titulní stránky pátečních deníků zaplnily zprávy o záplavách, které ve čtvrtek postihly zejména jih a jihozápad republiky. Komentáře tisku se však věnují i dění na domácí politické scéně. Všímají si například rozhodnutí poslanců neustavit sněmovní vyšetřovací komisi, která by objasňovala možnou korupci při zadávání veřejných zakázek na ministerstvu zahraničí. Hodnotí také šance nové vlády, která se ve sněmovně může opřít jen o nejtěsnější možnou většinu hlasů.
Mladá fronta v souvislosti s velkou vodou na jihu Čech upozorňuje na selhání mobilních telefonů záchranářů, což při své návštěvě postižených oblastí připustil i ministr vnitra Stanislav Gross. Komentář deníku se pak zamýšlí nad tím, zda mají návštěvy čelních politiků v zaplavených oblastech smysl. Do jižních Čech přijel ve čtvrtek spolu s Grossem premiér Vladimír Špidla. "Všichni víme, že když se premiéři a ministři dostavují na místa leteckých katastrof, zemětřesení a teroristických útoků, samo o sobě to nic praktického nevyřeší. I Když se tam se svými ochrankami a nekompetencí jen pletou, čekáme to od nich. A čekáme to právem," konstatuje list. Připomíná v této souvislosti, že Rusové například zřejmě nikdy nezapomenou svému prezidentovi, že nepřijel co nejdříve na místo katastrofy jaderné ponorky Kursk. Naopak Londýňané nikdy nezapomenou zesnulé královně matce, že během bombardování odmítla opustit s rodinou město. "Ať se klidně trochu pletou pod nohama, když se předčasně vracejí z dovolené, ať opouštějí důležitější úkoly ve svých pracovnách a brodí se vodou. To gesto chceme a máme na ně Právo," dodává MfD.
Čtvrteční jednání dolní komory, která zamítla návrh opozice vytvořit vyšetřovací komisi pro objasnění možné korupce při zadávání veřejných zakázek na ministerstvu zahraničí v posledních šesti letech, sleduje komentář Lidových novin. Opozice její vznik iniciovala v souvislosti s kauzou Karla Srby, bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničí. Srba je obviněn kvůli plánování vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Policie nyní chystá také jeho obvinění z úplatkářství. "Srbova aféra je ostře sledovaná - o důvod víc, proč ji opoziční poslanci chtějí mít pod kontrolou. Jenže: co paměť sahá, ještě žádná parlamentní komise nikomu nic podstatného nepřinesla. Nepočítáme-li ovšem ty desítky tisíc, které její předseda dostával navíc k poslaneckému platu," konstatuje list. Miroslav Šlouf, šéf poradců expremiéra Miloše Zemana, se ohradil proti nařčení, že zadával úkoly bývalému generálnímu sekretáři ministerstva zahraničí Karlu Srbovi a řídil údajné úplatkářské operace. Uvedl to v rozhovoru pro páteční Právo. Srba byl zatčen a obviněn kvůli plánování vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Policie nyní chystá také jeho obvinění z úplatkářství. Podezření vzniklo na základě výpovědí Srbovy spoluobviněné Evy Tomšovicové, podle níž Srba přijímal na ministerstvu zahraničí úplatky za přidělování veřejných zakázek. Právě Tomšovicová podle Práva ve své první výpovědi označila Šloufa jako osobu, která Srbu úkolovala a stála v pozadí údajných úplatkářských operací.
Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) ve čtvrtek zahájil bezpečnostní prověrku bývalého ministra zahraničí Jana Kavana. Právu to řekla mluvčí úřadu Alena Čechová. O Kavanovu prověrku požádalo ministerstvo zahraničí, a to na stupeň "tajné", který je potřebný pro velvyslanecký post. Kavan chtěl původně projít nejpřísnější prověrkou, tedy na stupeň "přísně tajné". Kavan podle Práva nakonec nižší stupeň prověrky přivítal, neboť doufá, že prověřování bude trvat kratší dobu. Čechová však minulý týden řekla, že nelze určit, zda prověření na stupeň "přísně tajné" trvá delší dobu než na stupeň "tajné".
Policie uzavřela vyšetřování jedné z trestních kauz bývalého náměstka Investiční a poštovní banky (IPB) Libora Procházky. Podle páních Lidových novin (LN) se případ týká obvinění z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Trestného činu se měl Procházka dopustit v letech 1997 a 1999 při obchodování Investiční a Poštovní banky (IPB) s akciemi Restitučního investičního fondu (RIF). Policejní rada Václav Láska LN řekl, že prostudovali a analyzovali poslední důkaz, jímž byl posudek z oboru ekonomiky. "Na našem názoru, který směřoval ke sdělení obvinění, nic nezměnil," uvedl vyšetřovatel. Nyní se musí s kompletním trestným spisem seznámit Procházka. Láska odmítl spekulovat, zda a kdy by mohla být soudu podána obžaloba. "To je věcí státního zastupitelství," podotkl. Procházka LN řekl, že o ukončení vyšetřování neví a že posudek neviděl. Stíhání, které je proti němu vedeno na základě oznámení podaných Československou obchodní bankou (ČSOB), považuje za účelové.
Právo se zabývá křehkou většinou 101 hlasů, kterými ve sněmovně disponuje vládní koalice sociálních demokratů, lidovců a unionistů. Nynější koaliční vláda je podle deníku v obdobné situaci jako menšinová vláda Václava Klause v letech 1996 až 1998. Její osud tehdy závisel na postoji poslance Jozefa Wagnera, vyloučeného z ČSSD za podporu vládního rozpočtu. Nyní by podle listu mohla hrát obdobnou roli koaliční poslankyně US-DEU Hana Marvanová.
