Přehled tisku
České deníky sledují zejména situaci kolem pražského metra. Upozorňují, že místo očekávaných ruských specialistů na podzemní dráhu přiletěli v úterý do Prahy úředníci z ministerstva pro mimořádné události. Právo zase získalo důkazy o tom, že před velkou vodou musel být evakuován centrální dispečink ochrany metra. Lidové noviny dokonce věnovaly metru celou přílohu:
České deníky sledují zejména situaci kolem pražského metra. Upozorňují, že místo očekávaných ruských specialistů na podzemní dráhu přiletěli v úterý do Prahy úředníci z ministerstva pro mimořádné události. Právo zase získalo důkazy o tom, že před velkou vodou musel být evakuován centrální dispečink ochrany metra.
Lidové noviny dokonce věnovaly metru celou přílohu: Upozorňují na rozpaky, které zavládly v pražském dopravním podniku po příletu ruské delegace s humanitární pomocí do Prahy. Místo očekávaných odborníků na metro, totiž dorazila pětice moskevských úředníků. "Musím přiznat, že si s nimi nyní nevíme rady," řekla listu mluvčí podniku Michaela Kuchařová. Ředitel odboru plánování ministerstva vnitra Jiří Holub ale v Lidových novinách uvedl, že delegaci netvoří pouze zástupci ministerstva pro mimořádné události, ale i zaměstnanci podniku řídícího provoz moskevského metra. Někdejší Sovětský svaz s výstavbou pražského metra pomáhal a dodal pro něj vozy, dodává list.
Komentátor Lidových novin si zase všímá, jak si pražský primátor Igor Němec (ODS) a ředitel dopravního podniku Milan Houfek nemohou ujasnit, kdo za zaplavení metra zodpovídá. "Primátor dává ruce pryč od metra s výmluvou, že se během povodně staral jen o povrch hlavního města. Snaha namočit ředitele Houfka je evidentní. Pan ředitel dopravních podniků se zase chytá tvrzení, že čekal 'jen' stoletou vodu, a proto mu do metra nějaká natekla. Oba pánové si pak svorně notují, že jsou nevinní," popisuje jejich chování autor komentáře a dodává: "I z nedostatku informací je však jasné, že mnohamiliardové škody v metru nezpůsobil jen živel, ale i lidé.
Také odstraňování následků ničivé povodně a financování způsobených škod zůstává v centru pozornosti ekonomických komentátorů českého tisku.
Lidové noviny si všímají vládního záměru oddálit reformu platových tříd pro zaměstnance rozpočtové a příspěvkové sféry. Ušetřených deset miliard korun kabinet potřebuje na odstraňování povodňových škod. Už vláda Miloše Zemana slíbila učitelům, lékařům, policistům a dalším státním zaměstnancům lepší mzdový sazebník. Nedostali jej a nedostanou ho zřejmě ani teď, v prvním roce panování Vladimíra Špidly. Zatímco tenkrát byla důvodem prázdná státní kasa, nyní je jím kasa vyplavená. Živelní pohroma, jaká postihla v uplynulých týdnech Česko, je pro vládu dostatečným zdůvodněním, proč zmírnit nárůst příjmů této části zaměstnanců, nutný pro to, aby reforma tarifních tříd fungovala. Zaplatit by ho měl právě stát a nešlo by o zanedbatelnou sumu: třináct procent navíc se rovná minimálně šestnácti miliardám. Mohly by chybět třeba na stavbu nových příbytků těm, kteří přišli při povodni o všechno," píše jejich komentátor. Plánované utahování opasků a úsporné balíčky ve stylu třídního odpůrce, ultrakapitalisty Klause tak označuje za paradox postpovodňové doby. "Je to ale nejrozumnější cesta, jak škody zaplatit a nenadělat větší do budoucna," míní. Zatím se zdá, že to příslušné odborové organizace chápou a nebudou tvrdošíjně trvat na v tuto chvíli na nemožném, pokračuje. Připouští nicméně, že některým, například učitelům, kteří už teď mají opasky utažené až na doraz, se to asi špatně poslouchá.
Deník Právo komentuje zamýšlené zvyšování daní. Konstatuje, že populární opatření to jistě nebude, protože pocit obecné solidarity je silný, ale nikdy netrvá věčně. "Něčím by ten nutný krok chtěl podpořit, nějakým zářným příkladem seshora. Stačilo by gesto dobré vůle, příkladný čin, nějaké to ostentativní utažení vlastního opasku před televizními kamerami, aby 'prostý lid' věděl, že v tom není sám. Kdyby například předseda Sněmovny obešel lavice kolegů s imaginárním kloboukem, do něhož by vhodili svůj měsíční plat. Kdyby totéž se odehrálo ve ctihodném Senátu. Marně však na takový symbolický čin čekáme, ačkoli senátoři k němu byli přímo vyzváni. Aspoň vláda plní svůj záměr, aby každý ministr přispěl třiceti tisíci. Ty peníze pochopitelně republiku nevytrhnou, ale gesto je to výživné a našim nejvyšším se pak i zdanění nás všech možná bude zvyšovat s lepším pocitem," píše list.
Jinak vnímají vyšší daně Hospodářské noviny. Podle jejich komentátora vláda v době, kdy by měla vyslat impuls o vytvoření podmínek, které by umožnily rozvoj, chce zvýšením daní z firemních a rodinných rozpočtů odsát další peníze, které potřebují k nápravě škod a obnově původního stavu. Diskuse o změnách daní by se při projednávání státního rozpočtu bezpochyby otevřela i bez povodní. Ostatně, případné zvýšení spotřební daně u věcí tak zbytných, jako cigarety a alkohol, by společnosti neuškodilo. Chybou by však nyní bylo zvýšení sazby této daně u pohonných hmot. Ranou do vazu každému, kdo vlastní poškozené nemovitosti, by byl růst daně z přidané hodnoty u stavebních prací. A čirým populismem by bylo zvýšení horní sazby daně z příjmu fyzických osob. Vláda se musí rozhodnout, po které z povodňových cest se vydá. Pokud si jako opěrnou hůl zvolí vyšší daně, snad se zdaří obnova poničeného majetku. Rozvoje se však nedočkáme, upozorňují Hospodářské noviny.
Možné zvýšení daně z příjmu fyzických osob v daňovém balíčku na úhradu povodňových škod připustil v rozhovoru pro Hospodářské noviny ministr financí Bohuslav Sobotka. Podle něj se neuvažuje o speciální milionářské dávce, která by postihla pouze horních deset tisíc, zvýšení daňové progrese však ve hře je. "Milionářská daň je pojem, který evokuje zdaňování majetku. To, co je předmětem úvah a už řadu let i součástí programu ČSSD, je větší progrese daně z příjmů. Domnívám se, že u nás je progrese velmi nízká ve srovnání se zeměmi Evropské unie. A myslím, že by bylo spravedlivé, aby se na povodňové obnově podílely i vyšší příjmové kategorie," řekl Sobotka listu.
Deník Mladá fronta Dnes informuje, že v oblastech, kde hrozí povodně může až několikanásobně stoupnout cena majetkových pojištění. Lze očekávat, že dojde k rozvrstvení cen podle toho, v jaké záplavové oblasti domy nebo chaty stojí. Rozsáhlé povodně totiž přiměly pojišťovny k hledání zásadně jiného přístupu k pojišťování majetku proti přírodním katastrofám. Oproti roku 1997 vyplatí letos pojišťovny skoro třikrát víc peněz. Náměstek ministra financí Jaroslav Šulc odpovědný za pojišťovací trh prohlásil, že poslední odhady hovoří o pětadvaceti miliardách korun. Pojišťovny začínají vnímat rizika spojená s povodňovými škodami jako příliš vysoká. Podle jejich zástupců je proto třeba najít systém, jak by se o úhradu škod při katastrofách dělili vlastníci poškozených objektů, pojišťovny i stát. Tolik Mladá fronta Dnes.
Přestože neratovická Spolana tvrdí, že chlor unikající z továrny byl neškodný, Lidové noviny zjistily, že opak je pravdou. Plyn totiž způsobil zdravotní potíže mnoha záchranářům, kteří v chemičce zasahovali. Vedení Spolany to ale dodnes nepřiznalo. Přitom několik hasičů, kteří se účastnili protichemického zásahu v továrně, muselo být na místě lékařsky ošetřeno. Někteří byli dokonce hospitalizováni. Listu to potvrdila ředitelka nemocnice Jaroslava Bujárková. Většinou šlo o poranění kůže na různých částech těla, které způsobil unikající chlór. V souvislosti s vyšetřováním zdravotních rizik navíc vyšlo najevo, že nikdo přesně neví, jak byly ve Spolaně koordinovány záchranné práce. Podnikoví hasiči totiž byli na místě ještě před svými profesionálními kolegy. Ti, ale neměli o jejich přítomnosti ani tušení. Mluvčí středočeských hasičů Lidovým novinámřekl, že nevěděl, kdo jim velel, ani kdy byli odvoláni.
Koncern Unipetrol, do jehož konsolidačního celku patří kromě mateřské společnosti a firem Chemopetrol, Kaučuk, Benzina, Česká rafinérská či Paramo také neratovická chemička Spolana, žádá o finanční pomoc stát. Vyplývá to z rozhovoru šéfa Unipetrolu Pavla Švarce pro Hospodářské noviny. "Poslal jsem již dopis ministrovi Jiřímu Rusnokovi s prosbou, jestli by stát mohl participovat na znovuobnovení provozu podniků skupiny, protože Unipetrol tak velké prostředky nemá," řekl listu Švarc. Stát by skupině chemických firem Unipetrol podle něj mohl pomoci alespoň garancemi. "Například dotaci by bylo z důvodu nedostatečných zdrojů státu asi těžké získat, ale to předbíhám. Byli bychom rádi, pokud získáme alespoň dlouhodobé státem garantované zdroje. Ale vše je předmětem diskuse," upozornil. Šéf Unipetrolu odhaduje škodu ve Spolaně na zhruba 1,05 miliardy korun, částka se ale zřejmě ještě zvýší o stamilióny kvůli zajištění vyšší bezpečnosti. Znovuobnovení provozu v neratovické chemičce Švarc odhaduje nejdříve na přelom října a listopadu. Letošní hospodářský výsledek Unipetrolu Švarc v současné situaci není schopen odhadnout, ujistil ale, že základní povinnosti splácet své závazky koncern dostojí.
Jak horkou bramboru si podle deníku Právo přehazují představitelé armády případ napadeného vojáka. Mladého muže minulý týden v pražském Karlíně údajně zbila skupinka Romů. Dva kriminalisté, kteří v této pražské čtvrti hlídkovali tvrdí, že zranění vojáka bylo vážné. Nemuselo mít ale takové následky, kdyby měl muž čím přivolat pomoc a kdyby se měl čím bránit. Právě vybavení armády nasazené při povodních bylo na některých místech tristní. Vojáci neměli z rozhodnutí nadřízených zbraně. Údajně proto, aby se netraumatizovali občané pohledem na muže v maskáčích se samopaly přes rameno. Přitom stejný obrázek se už dlouho naskytne každému, kdo zavítá na pražské Václavské náměstí k Rádiu Svobodná Evropa - podotýká Právo.
Národní galerie v Praze tají škody - stojí v titulku Mladé fronty Dnes. Generální ředitel této instituce Milan Knížák zlehčuje především škody v depozitáři soch z 19. a 20. století, který byl vyplaven v zámku Zbraslav. V úterním rozhovoru pro deník Právo mluvil ředitel o několika plastikách. Ve skutečnosti se ale ve Zbraslavi suší stovky skulptur. Jiří Gregor, který před časem řídil Sbírku moderního a současného umění ve Veletržním paláci je přesvědčen, že se zničila spousta sádrových odlitků včetně řady originálů významných umělců. Knížák na informace o škodách instituce uvalil přísné embargo. Mladá fronta Dnes doplňuje, že do zasažených budov zakázal novinářům vstup.
