Statistika povodní 2002
Bezprostřední nebezpečí záplav pominulo a na řadu přichází bilancování škod. Zatím jsou k dispozici pouze orientační údaje. Už ty však ukazují, že z následků povodní se budou postižené oblasti vzpamatovávat dlouho. V Ekonomické rubrice vám Mikuláš Kroupa nabídne výběr některých předběžných údajů, který charakterizuje rozsah letošních záplav.
Zcela zatopených bylo 99 obcí, údaj zahrnuje i zatopené městské části, v nichž žije celkem 263.000 obyvatel. Částečně zatopených bylo 347 obcí, kde žije 1 milion 333 tisíc obyvatel. Celkem bylo postiženo 446 obcí, což je více než 7 procent z celkového počtu. Do kontaktu s povodní se dostalo necelých 16 procent obyvatel České republiky.
Celkem přišlo o život 16 lidí. Přímo ve vodě našlo smrt zřejmě deset, ostatní zahynuli například po námaze spojené se záchrannými pracemi, po pádu podmáčeného stromu či kvůli své neukázněnosti.
Během povodní bylo průběžně evakuováno asi 220.000 lidí.
Dosavadní odhady celkových škod se pohybují v rozmezí 60 až 90 miliard korun. Pojišťovny zatím předpokládají, že jejich klientům vznikla škoda o celkové výši 19,6 miliardy korun.
Na odstraňování škod a záchranné práce bylo nasazeno celkem 27.000 záchranářů - z toho 3800 profesionálních hasičů, 11.500 dobrovolných hasičů, 4800 policistů, 1350 vojáků pro posílení policie a 5700 vojáků pro záchranné práce.
Škody v průmyslové oblasti jsou odhadovány na osm miliard korun, jde však zatím o škody způsobené velkým podnikům, neboť údaje o středních a menších firmách ještě nejsou k dispozici. Zhruba 5,5 miliardy korun činí škody způsobené velkým podnikům přímo záplavami a dalších 2,5 miliardy korun představuje výpadek výroby.
Odhady škod na dopravní infrastruktuře přesahují sedm miliard korun. Jen na pozemních komunikacích, tedy na silnicích a dálnicích, se škody pohybují nad čtyřmi miliardami korun. Dalších 2,4 miliardy odhaduje železnice. Škody na vnitrostátní vodní cestě se začínají teprve mapovat. Podle odhadů Státního fondu dopravní infrastruktury určitě překročí miliardu korun.
První hrubé odhady škod v zemědělství a potravinářskému průmyslu se pohybují kolem čtyř miliard korun, škody v zemědělské prvovýrobě jsou asi 2,5 miliardy.
Škody, které povodeň způsobila na kulturních statcích, ministerstvo kultury předběžně odhaduje na nejméně 2,3 miliardy korun. Zatím však byly vyčísleny pouze předběžné škody na kulturních památkách, s nimiž hospodaří příspěvkové organizace v působnosti ministerstva.
Záplavy poškodily na území republiky 30 velkých a dalších 47 malých čistíren odpadních vod. V postiženém území byla vyřazena z provozu třetina velkých čistíren. Předběžné škody se odhadují na půl miliardy korun. Škody na kanalizaci zatím nejsou vyčísleny.
V celé České republice policie zatím po záplavách eviduje kolem 15 případů rabování. Je to však jen přibližné číslo, neboť rabování samo o sobě není klasifikovaným trestným činem. Za rabování byla zatím odsouzena jedna cizinka, kterou soud dva dny po zatčení v Praze poslal na čtyři měsíce za mříže a na pět let jí zakázal pobyt v republice.
Tak toto jsou poslední údaje charakterizují povodňovou katastrofu, která postihla území České republiky. Čísla jsme ověřovali u ministerstva vnitra, obrany a zahraničí. Čerpali jsme i z prohlášení premiéra Vladimíra Špidly v Palamentu České republiky na konci minulého týdne a také z České tiskové agentury. Pochopitelně jsme se ve výčtu statistických údajů nezmínili o množství finančních prostředků, které se dosud vybraly na pomoc postiženým lidem. Existují totiž desítky povodňových kont. Vláda, různé podniky, každé humanitární sdružení a nadace zřídily své vlastní konto. Množství vybraných peněz se den ode dne mění. Ze zahraničí k nám do České republiky proudí nejen pěníze z Evropského programu Phare, ale i od jednotlivých organizací. Hrubé odhady dosud vybraných peněz na povodně se pohybují kolem dvou až čtyř miliard korun.
Aby vláda získala další peníze do rozpočtu, které by mohla použít na likvidace povodňových škod, zabývá se návrhem na zavedení takzvané milionářské daně. Ta by měla postihnout lidi, kteří mají roční příjem nad milion korun. Podle prezidenta liberálního institutu Jiřího Schwarze může ovšem zavedení milionářské daně postihnout nejen milionáře.Většina vládní finanční pomoci směřuje lidem, kteří nemají kde bydlet, nebo na opravy škol, a pro další kulturně sociální zabezpečení. Kdo ovšem pomůže českým podnikatelům, kteří přišli během povodní o svůj majetek, o svoji firmu? Evropská komise hodlá uvolnit ze svých zdrojů zhruba 150 milionů korun právě na pomoc českým podnikatelům. Peníze by měl rozdělit program s názvem Obnova 2002. Šéf pražské hospodářské komory Petr Kužel věří, že se těchto peněz české firmy dočkají ještě v tomto roce.
Hospodářská komora zřídila na svých internetových stránkách www.komora.cz tzv. záplavovou burzu, kde mohou povodněmi postižení podnikatelé požádat své kolegy o konkrétní pomoc.