Týden v ČR

Spolana Neratovice, Foto: ČTK

Při letošních povodních Česká republika podle premiéra Vladimíra Špidly obstála. Na mimořádné schůzi Senátu zdůraznil, že se jedná zřejmě o největší katastrofou svého druhu v dějinách země. Voda postihla ze všech čtrnácti krajů deset a v nich 43 okresů. Premiér Špidla podotkl, že doposud vyčíslené škody 60 až 90 miliard korun zdaleka nejsou definitivní. Kritizoval neratovickou Spolanu, z níž minulý pátek do ovzduší uniklo několik set kilogramů chlóru.

Zatopená Spolana Neratovice,  Foto: ČTK
Chlór z povodněmi poškozeného nového skladu v neratovické Spolaně začali v pondělí večer za přísných bezpečnostních opatření přečerpávat středočeští hasiči.Tamní poškozený zásobník obsahoval 12 tun nebezpečné látky, která se ve speciálním zařízení měnila na neškodný chloran sodný. Protože nebylo možné jednoznačně vyloučit únik látky do ovzduší, byli v pohotovosti záchranáři a vše bylo připraveno na případnou evakuaci obyvatel. Jak uvedl v pondělí starosta města František Morava, tímto zásahem se zmenšilo případné nebezpečí pro lidi z Neratovic:

"Akce začala dnes ve 12:30, na místě je přítomen zástupce krizového štábu města, který bude v případě sebemenšího nebezpečí informovat městský krizový štáb. Přestože riziko úniku chloru je minimální, jsou činěna veškerá preventivní opatření, včetně nájezdu autobusů pro případnou evakuaci."

Chemický závod Spolana Neratovice neměl šanci zabránit pohromám, které v areálu firmy způsobila více než stoletá povodeň. Tvrdí to Jan Papež šéf - expertního týmu, který pro Spolanu vypracoval zprávu o povodni. Podle něj neexistovaly prostředky, které by mohly tuto katastrofu odvrátit. Ze Spolany unikly při záplavách tuny chlóru do vody a stovky kilogramů do ovzduší. Jan Papež se domnívá, že není na místě trestní stíhání osob, které musely jednat v nouzi. Policie totiž nyní prověřuje, jestli se zodpovědní lidé nedopustili obecného ohrožení.


Stanice metra Vltavská,  Foto: ČTK
Zaplavené pražské metro by na konci září mohlo být zprovozněno v další části trasy C, a to ve směru od stanice Háje až po Hlavní nádraží. Po jednání krizového štábu magistrátu to sdělil začátkem týdne náměstek primátora pro dopravu Martin Hejl. Současně ale varoval před veškerými dalšími odhady, kdy by celé metro mohlo opět začít jezdit. Jakákoli taková prognóza je podle něj předčasná.

"Stanice nejsou vyčerpány, nevíme, co tam je, neumíme ani ohodnotit náklady, způsob odstraňování, či-li k tomu se vyjadřovat teď, by bylo podle mého názoru nezodpovědné."

V Praze je teď jedním z největších problémů odpad, který zůstal po povodňové katastrofě. Vázne jak jeho odvoz, tak i samotná likvidace. A to i přesto, že s ním pomáhá pět stovek vojáků.


Rozhodnutí o možném nákupu stíhaček odsune česká vláda kvůli záplavám s největší pravděpodobností až na dobu po listopadovém summitu Severoatlantické aliance v Praze. Českým velvyslancům to na pondělní poradě řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka má vláda jednat o levnější variantě ochrany vzdušného prostoru do měsíce.


Poprvé od vytvoření vlády Vladimíra Špidly navštívil ve středu prezident Václav Havel její zasedání. S ministry hovořil o přípravě na vstup do Evropské unie a také o podzimním summitu Severoatlantické aliance v Praze. Prezident Havel podotkl, že ze všeho nejvíce chtěl ocenit práci, kterou ministři vykonali během povodní. Mluvilo se také o tom, jak dalším podobným katastrofám předcházet.

Jednání vlády,  Foto: ČTK
"Takový dlouhodobě ekologický aspekt těch škod, které povodně způsobily, renovace těch území, charakteru té renovace, poučení, která z toho plynou, to je věc týkající se regulace řek, výstavby v nivách, v blízkosti řek, hospodaření v lese, umožnění vsakování vody... Já myslím, že nejsme schopni vyloučit či odvrátit katastrofu tohoto typu , ale jsme schopni do jisté míry omezit její neblahé důsledky."

Vláda chystá vyšší zdanění lidí s příjmy nad 900 tisíc korun ročně. Ministři tak chtějí získat společně se zvýšením některých spotřebních daní peníze na odstraňování povodňových škod. Podle premiéra Vladimíra Špidly chce vláda hotový návrh předložit 12. září poslanecké sněmovně.

"Předkládáme určitou skupinu, určitou množinu finanční reakce na povodně a tato reakce v sobě obsahuje i úvahu o zavedení dalšího pásma, to jest, tuším, 37 procent pro částky nad 9oo tisíc korun ročně. To je úvaha, která je teď rozpracována a je otázka, zda bude včleněna do systému nebo ne, ale v jkaždém případě, se diskutuje vážně."

Prezident Václav Havel zatím nemá na zavedení takzvané milionářské daně zcela jednoznačný názor. Uvedl to během středečního zasedání vlády:

"Já se ale domnívám, že to je věc otevřená k debatě, že to je jedna z cest, že to je cesta, která má své zřetelné výhody oproti cestám jiným, jako jsou třeba dluhopisy. Ale nejsem v těchto věcech odborník. Principiálně si myslím, že to je jedna z možných cest, která není vůbec nic nového. Je to princip, který se vyskytuje v mnoha zemích."


Günter Verheugen na židovském hřbitově,  Foto: ČTK
Hranice mezi Českou republikou a Evropskou unií se rozplývají, řekl ve čtvrtek po setkání s evropským komisařem pro rozšíření Günterem Verheugenem premiér Vladimír Špidla. Ocenil tak rychlou pomoc, kterou Unie poskytla České republice po záplavách. Unie dá Česku jako okamžitou pomoc 58 milionů eur. Česká republika navíc dosáhne i na peníze z fondu k překonávání následků katastrof. Premiér Špidla připomněl, že povodně nás zasáhly teprve před třemi týdny a Evropská komise už nyní rozhodla o zřízení fondu:

"Toto základní rozhodnutí zahrnuje i Českou republiku - to je velmi neobvyklé. Nedovedu si představit, že by podmínky byly jiné než 'férové'. A je pravda, že ani my nemáme dosud vyčíslené škody. A náš zákon předpokládá, že do dvaceti dnů po 31. srpnu, to jest po skončení nouzového stavu, bychom měli předkládat celkovou koncepci. Během několika dnů budeme vědět tedy více."

Günter Verheugen se ve čtvrtek v Praze sešel také s prezidentem Václavem Havlem a ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou.


Nedlouho po svých čtyřiasedmdesátých narozeninách zemřel v sobotu 24. srpna přední český malíř, grafik a ilustrátor Vladimír Komárek. Patřil k nejznámějším českým výtvarným umělcům. Byl oblíbený nejen pro své umění, ale i pro svůj humor a milou a přátelskou povahu. Dveřmi jeho domku v Nedvězí, které zdobí tabulka s nápisem "Jen krátká návštěva potěší", prošlo bezpočet umělců i lidí ze zájezdových autobusů.


Ve věku 81 let zemřel režisér a scenárista Vladimír Svitáček, jeden ze spolutvůrců hudebního filmu Kdyby tisíc klarinetů a spolurežisér i přihrávač Miroslava Horníčka v dnes již klasickém cyklu Hovory H z let 1969 až 1970.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio