Výsledky parlamentních voleb v Německu neovlivní česko-německé vztahy
"Na západní frontě klid" - chtělo by se citovat klasika k výsledkům víkendových parlamentních voleb v sousedním Německu. I když volby vlastně dopadly nerozhodně, díky německému volebnímu systému bude mít staronová koalice sociálních demokratů (SPD) a Zelených ve Spolkovém sněmu převahu tří hlasů nad opozicí CDU/CSU, svobodných a postkomunistů. Přinesou tyto výsledky voleb nějaké změny v německo-českých vztazích? - ptám se Josefa Kubeczky.
"Protože tato vláda byla jednoznačně motorem rozšíření Evropské unie o Českou republiku, nepochybně. Je teď tedy neočekávám něco špatného. Máme dobré vztahy a dobré vztahy mít budeme. Já nevidím žádný důvod k obavám. Německo bude jednoznačně podporovat proces rozšíření a to je náš zájem také."
Stejný názor mi telefonicky sdělil politolog Robert Schuster, který se v pražském Ústavu pro mezinárodní vztahy zabývá německojazyčnými zeměmi:
RP: Nicméně v předvolebním boji se v Německu objevily na obou stranách hlasy napadající jednak jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín, její spuštění do plného provozu, jednak tzv. Benešovy dekrety. Myslíte, že nyní, po volbách, tyto hlasy ustoupí do pozadí?
"Já si myslím, že to souviselo hodně s předvolební kampaní, která byla ze strany například úřadujícího kancléře Schrödera velmi populistická. Sázel pochopitelně na tyto tóny a k nim patří částečně i argumentace proti Temelínu, protože samozřejmě voličská klientela sociálních demokratů a Zelených toto očekávala. Pokud jde o tzv. Benešovy dekrety, tak podle mého názoru je to spíše téma, které i v Německu už poněkud uhasíná. Bude záležet na tom, jak se Česká republika postaví ani ne tak k samotným dekretům, které jsou, dá se říci, vyhaslé, konec konců to je oficiální stanovisko České republiky, ale jak se postaví k požadavku, aby byl zrušen tzv. amnestijní zákon z tuším 8. května 1946, což je vlastně něco, co Němci považují za bezpráví. Tento zákon totiž amnestoval nejen všechny zločiny páchané v době nesvobody, to znamená od zhruba 1. října 1938 do 8. května 1945, ale i poté - to je ta fáze divokého odsunu. To Němci vnímají velmi citlivě a už několikrát zaznělo, třeba i z úst německých představitelů v Bruselu v Evropské komisi, jmenovitě Güntera Verhaugena, že s tímto amnestijním zákonem by se mělo něco dělat před vstupem České republiky do Evropské unie."
RP: Přepodkládáte tedy, že ani skutečnost, že Zelení posílili v těchto volbách neovlivní ekologickou stránku vzájemných vztahů?
"Ne, myslím si, že to neovlivní, protože Zelení získali, tuším, o nějaké to procento navíc, nicméně v německých vládách hlavní směrnice politiky vždy udává spolkový kancléř, to znamená Gerhard Schröder, a on bude ten, který to bude vyvažovat. Neočekávám tedy, že by došlo k nějakému zesílení tlaku."
S politologem Robertem Schusterem hovořil Josef Kubeczka.
