Zprávy Radia Praha

Vláda neprojedná rozpočet ve středu 2., ale až v pondělí 7. října

Vláda neprojedná navzdory původnímu plánu návrh státního rozpočtu na příští rok ve středu 2. října, ale s největší pravděpodobností až na dalším zasedání v pondělí 7. října. Řřekl to mluvčí ministerstva financí Jaroslav Dědič. Důvodem je středeční odlet premiéra Vladimíra Špidly do Afghánistánu. Definitivní verzi návrhu rozpočtu by měl kabinet projednat 16. října a do konce října ji musí odeslat do sněmovny. Ministerstvo financí v návrhu rozpočtu počítá s deficitem 157,3 miliardy korun při příjmech 688,7 miliardy a výdajích 846 miliard korun. Pokud by si země vzala u Evropské investiční banky plánovaný úvěr osm až deset miliard korun na úhradu povodňových škod a kabinet zároveň nerozhodl o úspoře ve výdajích, navrhovaný schodek rozpočtu by o osm až deset miliard korun vzrostl. Jednou z možných úspor ve výdajích je přitom rozložení úhrady ztráty České konsolidační agentury. Půjčka u EIB má nahradit výnosy z vyšších daní, které vládě sněmovna neschválila.

Vláda počítá od od Evropské investiční banky s půjčkou osmi miliard Kč

Vláda počítá v tuto chvíli od Evropské investiční banky (EIB) s půjčkou zhruba osmi miliard korun na krytí povodňových škod, řekl ministr financí Bohuslav Sobotka ve Washingtonu, kde se účastní podzimního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Sobotka se v sobotu sejde ve Washingtonu k jednání o podrobnostech úvěrové smlouvy s prezidentem EIB Philipem Maystadtem. Před čtyřmi dny Sobotka nevyloučil, že by půjčka od Evropské investiční banky mohla být i vyšší. "My počítáme v tuto chvíli zhruba s částkou osmi miliard korun," řekl Sobotka s tím, že jde o jeden ze zdrojů financování povodňových škod poté, co Poslanecká sněmovna zamítla zákon o změně daní. Další peníze na kompenzaci škod přijdou z úspor ve státním rozpočtu, privatizačních příjmů a ve formě dotací od Evropské unie, upřesnil Sobotka. Celkové povodňové škody se odhadují na desítky miliard korun. Na Ekonomickém fóru Hospodářských novin Sobotka před čtyřmi dny prohlásil, že půjčka bude v korunách jako součást společné strategie vlády a České národní banky v boji proti silné měně.

Česko bude jednat s EU o produkčních kvótách

Česká republika bude na mezivládní konferenci v Bruselu 1. října jednat s Evropskou unií o dalším postupu v zemědělství. "Máme na mysli především otázky, které se týkají produkčních kvót, které mají bezesporu mimořádný význam pro budoucí rozměr našeho zemědělství," řekl na tiskové konferenci hlavní vyjednavač s unií Pavel Telička. Rýsuje se přitom zvýšení kvót především u cukru, dodal. Česko žádá kvótu 505 tisíc tun, unie nabízí 455 tisíc tun ročně. Zvýšení zhruba o deset tisíc tun se v jednáních zatím podařilo započítáním vývozů do dalších kandidátských zemí unie. "Unie nadále trvá na referenčním období 1995 až 1999 jako výchozí start pro výpočet kvót," upozornil. To je pro Českou republiku nepřijatelné a země hodlá uplatňovat období odrážející aktuální produkci jednotlivých komodit. Kvóty by se potom mohly přiblížit českým požadavkům. U přímých plateb, tedy plošné podpory zemědělců, chce republika zmínit délku přechodného období, rozhodné kroky se však na těchto jednáních nečekají. Rolníci z nových zemí by po rozšíření měli dostat čtvrtinu toho, co jejich kolegové z nynější patnáctky. I proti tomu se v kandidátských zemích ozývají ostré protesty.

Česko v úterý neuzavře jednání o hospodářské soutěži

Česká republika v úterý takřka jistě neuzavře při jednání s Evropskou unií kapitolu "hospodářská soutěž", ačkoli s tím do čtvrtka počítala. Několik členských zemí si při jednání o společné pozici vymínilo více času, aby mohly prostudovat podklady pro návrh dovolit Praze pomáhat i po vstupu ze státní kasy hutním podnikům. "Společné pozice nebylo dosaženo. O kapitole se jednat nebude," sdělil jeden z diplomatů členských zemí, kteří se na přípravě podílejí. Potvrdil, že Belgie, Británie a Lucembursko měly jisté pochybnosti o režimu státní pomoci pro Novou huť Ostrava a Vítkovické železárny do roku 2006, jak ho navrhla Evropská komise, a požádaly o více času na studium podkladů. Podle českého diplomatického zdroje by nová překážka nemusela znamenat významné dodatečné zdržení v uzavření této kapitoly, o níž se obě strany právě kvůli hutnictví vlekle dohadují už několik let. Není vyloučeno, uvedl, že by mohla být úspěšně uzavřena za dva až tři týdny; ujistil, že česká strana intenzívně jedná s úřady všech tří zemí, aby to umožnily. Kapitolu týkající se hospodářské soutěže uzavře s velkou pravděpodobností Slovensko, nikoli však Polsko a Maďarsko, které mají mnohem větší problémy než Česko.

Investiční pobídky změnily charakter české ekonomiky

Investiční pobídky výrazně změnily charakter české ekonomiky, zejména průmyslu. Pobídky podle ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka přinesly nové způsoby řízení firem, odlišnou podnikatelskou kulturu, což výrazně ovlivnilo úroveň tuzemského podnikatelského prostředí. Zahraniční investoři by nyní podle Rusnoka uvítali, kdyby existovalo víc českých subdodavatelů, se kterými by mohli spolupracovat. Narážejí však často zejména na problémy s kvalitou českých subdodávek. Z 36 největších investic, jež loni velké koncerny v Evropě uskutečnily, jich Česko získat osm. V regionu střední a východní Evropy vzrostl loni příliv přímých zahraničních investic (FDI) o dvě procenta na 27 miliard USD. Česká republika obsadila s 4,9 miliardy USD druhé místo za Polskem (7,5 miliardy USD), které je však čtyřikrát lidnatější než ČR. Česká republika dříve v získávání zahraničních investic za Polskem a Maďarskem spíše zaostávala, v poslední době je však několikrát předčila. Týká se to například firmy Philips, která zamířila do Hranic, a automobilek PSA a Toyota, jež se usadily v Kolíně.

Přijetí eura je možné nejdříve v roce 2007

Názory, že by Česká republika měla přijmout euro co nejdříve, nejsou příliš reálné. Češi budou moci používat euro jako vlastní měnu nejdříve v roce 2007. "Tato možnost by měla zůstat otevřena, administrativně je rok 2007 možný," uvedl na investičním fóru v Ostravě viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Viceguvernér připomněl, že podle pravidel Evropské unie musí Česká republika ještě přijmout na dva roky kursový režim ERM II. Tento systém a jeho setrvání v něm dva roky je nutnou podmínkou pro vstup do eurozóny. Země usilující o přijetí eura musí v tomto systému prokázat stabilitu devizového kursu tím, že jejich měna se bude alespoň dva roky pohybovat v užším rozpětí vůči euru. Podle některých ekonomů včetně guvernéra Zdeňka Tůmy však česká měna prokázala stabilitu a neměla by tak být nucena setrvávat v režimu po celé dva roky. Na rozdíl od Maďarska či Polska, které již oznámily, že chtějí euro přijmout co nejdříve, česká centrální banka dosud žádný termín předpokládaného vstupu do eurozóny neoznámila. Již dříve zástupci ČNB oznámili, že zhruba na jaře příštího roku by měla mít zpracovánu strategii vstupu, za nejpozdější termín se považuje rok 2010. Co nejrychlejší přijetí eura by si přál i ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok, rovněž on však považuje za nejbližší termín rok 2007.

Ministerstvo slíbilo mimořádnou dotaci ostravské záchranné službě

Ostravské záchranné službě, které došly provozní prostředky, už pravděpodobně nehrozí krize. "Mluvil jsem s lidmi z vedení ministerstva zdravotnictví. Řekli, že dostaneme mimořádnou dotaci 2,6 miliónu korun. Peníze nám vystačí do konce roku. Nestane se, že by sanitky nemohly vyjet k nemocným," řekl ředitel ostravského střediska záchranné služby Roman Gřegoř. Před několika dny Gřegoř upozornil úředníky na ministerstvu a krajském úřadě, že od října nebude schopen vyplatit zaměstnancům mzdy a uhradit faktury dodavatelům za léky a další zdravotnický materiál. V České republice ministerstvo zdravotnictví zřídilo deset územních středisek záchranné služby. Ostravští záchranáři ročně zasahují u 25.000 případů, kdy je nutná lékařská pomoc a lidské životy jsou bezprostředně ohroženy. Kromě státní záchranné služby na území města působí i městská záchranná služba, kterou financuje magistrát.

Rakousko upozorní v pondělí EU na záležitost dekretů

Rakousko v pondělí upozorní ostatní členské státy Evropské unie, že zaujme své stanovisko k přistoupení České republiky a Slovenska ve světle vývoje ve věci tzv. Benešových dekretů. Zdůrazní také, že jeho postoj k rozšíření EU bude záviset na řešení otázky tranzitu kamiónů přes rakouské území. Návrh prohlášení, které má na pondělní schůzce ministrů zahraničí zemí EU přečíst rakouská ministryně Benita Ferrerová-Waldnerová, získala ČTK v Bruselu. "Rakousko upozorňuje, že Evropský parlament požádal skupinu významných právníků, aby odborně posoudili otázku takzvaných Benešových dekretů. Toto expertní dobrozdání také naznačí, zda mají kandidátské země v souvislosti se svým přistoupením k EU něco udělat. Rakousko vezme závěry expertní skupiny v úvahu, až bude formovat vlastní stanovisko k plnění kodaňských kritérií" (těmito zeměmi), stojí v návrhu prohlášení. Z textu lze usoudit, že Rakušané velmi spoléhají na tzv. Froweinovu zprávu o slučitelnosti dekretů s legislativou EU. Zpráva má být zveřejněna příští týden, možná už v pondělí. Podle znalců v Bruselu si Rakušané dělají naději, že bude obsahovat konkrétní doporučení na adresu České republiky. Návrh prohlášení se nezmiňuje slovem o paralelně chystané zprávě Evropské komise, která podle dobrého zdroje žádný zásadní požadavek na ČR klást nebude. Evropský parlament požádal o analýzu dekretů a jejich srovnání s evropským právem trojici odborníků v čele s Jochenem Froweinem, profesorem na univerzitě v Heidelbergu.

Špičky lidovců podpořily kandidaturu Pitharta na prezidenta

Kandidaturu předsedy Senátu Petra Pitharta na prezidenta republiky podpořili účastníci celostátního setkání špiček KDU-ČSL v Telnici na Brněnsku. "Pithart je velmi dobrý kandidát. V jakém kole prezidentských voleb však bude zvolen, nedokážu odhadnout," řekl předseda lidovců Cyril Svoboda. Nevyloučil však, že se KDU- ČSL dostane do situace, kdy místo podpory svého kandidáta bude usilovat o nezvolení kandidáta jiného. O tom, že by Pithart nebyl ve dvojici kandidátů, o které se nakonec bude při volbě hlavy státu hlasovat, odmítají lidovci spekulovat. Ačkoli někteří unionisté v neformálních rozhovorech označují Pithartovu kandidaturu za špatnou, Svoboda je jiného mínění. Například místopředseda vlády Pavel Rychetský (ČSSD) si ale myslí, že Pithart nemá šanci být zvolen. V médiích nedávno řekl, že osobně proti jeho kandidatuře nic nemá, ale předpokládá, že v tajné volbě rozhodnou hlasy ČSSD a ODS, které mají ve sboru 281 zákonodárců jednoznačnou převahu. Ani jeden z těchto klubů by Pitharta nezvolil. Zbývající politické strany svého kandidáta dosud nenavrhly. V ČSSD se často hovoří o ombudsmanovi Otakaru Motejlovi, expremiéru Miloši Zemanovi či lékaři Zdeňku Dienstbierovi. Někteří členové ODS by v nejvyšší funkci rádi viděli předsedu strany Václava Klause.

Britská zpráva o lidských právech se zabývá i Romy v ČR

Česká republika a Slovensko patří mezi státy, kterým Británie pomáhá v souvislosti s lidskými právy, zejména školením policistů a programy soustředěnými na menšiny. Vyplývá to ze zprávy britského ministerstva zahraničí, která byla ve čtvrtek zveřejněna v Londýně. Zpráva připomíná, že Česká republika byla kritizována za postup policistů a že Romové si stěžují na policejní brutalitu. Za poslední dva roky Londýn připravil pro české policejní velitele sedm kursů o policejní práci s menšinami, které absolvovalo asi 180 policistů. Čeští zástupci byli na studijní cestě v Británii. Zpráva oceňuje, že policejní prezident Jiří Kolář se rozhodl zařadit do povinného výcviku kursy o práci s menšinami.

Británie pokračovala v deportacích českých Romů

Británie v pátek už potřetí od začátku měsíce deportovala zvláštním letadlem z Londýna do Prahy neúspěšné žadatele o azyl z České republiky. Podle mluvčího britského ministerstva vnitra to bylo 29 lidí - 15 mužů a 14 žen; bylo mezi nimi 14 nezletilých. Jak upozornil Ladislav Baláž z mezinárodní romské organizace Trans Europa Roma Federation, deportace se konají prakticky denně po malých skupinách a jednotlivcích. Také britské ministerstvo vnitra potvrzuje, že k deportacím používá nejrůznější metody. Občané České republiky prakticky nemají naději na azyl ve Spojeném království, ale přesto o něj mnoho Romů z České republiky žádá. Je tedy pravděpodobné, že zde čekají na rozhodnutí a případně už na vyhoštění desítky, možná stovky českých občanů. Britské statistiky vypovídají, že počet zájemců z České republiky o azyl v Británii neustále roste. Podle dostupných zdrojů jsou mezi nimi takřka výhradně Romové. Od ledna do konce března zde požádalo o azyl 80 českých občanů. Ve druhém čtvrtletí června to pak bylo již 595 lidí. Podle britských pravidel je v těchto statistikách uváděna pouze hlava rodiny, bez ohledu na to, jak je početná.

V Londýně zemřel spisovatel, básník a novinář Ivan Jelínek

V noci ze čtvrtka na pátek zemřel v Londýně český básník, prozaik, esejista a překladatel, nestor české poezie Ivan Jelínek. Bylo mu 93 let. Jeho nejnovější výbor básní vyšel v České republice loni. První básnickou sbírku "Perletě" vydal v roce 1933. Jelínek se narodil 6.června 1909 v Kyjově a vystudoval práva. Od roku 1924 spolupracoval s různými českými novinami a se Zemským divadlem v Brně. V roce 1939 uprchl do Francie, kde vstoupil do československé armády a stal se redaktorem rozhlasové stanice Svobodné Československo. I po přechodu do Británie byl spolupracovníkem rozhlasového vysílání a později působil jako nezávislý novinář pracující pro BBC, Svobodnou Evropu a Hlas Ameriky. Od roku 1956 žil v Británii, kde pracoval jako kulturní redaktor BBC. V roce 1998 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy. V roce 1996 se stal čestným občanem Brna, kde kdysi zahajoval svou právnickou i uměleckou kariéru a kde studoval na stejném gymnáziu jako Karel Čapek, Petr Bezruč, Milan Kundera či Alfons Mucha.

A ještě krátce o počasí na území České republiky.

Bude polojasno až oblačno, v nejvyšších horských polohách srážky smíšené nebo sněhové. Nejvyšší teploty 9 až 13 stupňů Celsia.