Přehled tisku
Všechny české deníky se věnují letošní hodnotící zprávě Evropské komise, která doporučila Českou republiku k přijetí do Evropské unie v roce 2004. Našemu vstupu se věnuje i komentář Mladé fronty Dnes. Uvádí se v něm, že klopotné začátky s unií pomalu končí. Podle komentátora to je však jen konec začátku. Pokračování bude také náročné - ne jen pro úředníky a diplomaty jako dosud, ale možná pro každého z nás.
Všechny české deníky se věnují letošní hodnotící zprávě Evropské komise, která doporučila Českou republiku k přijetí do Evropské unie v roce 2004. Našemu vstupu se věnuje i komentář Mladé fronty Dnes. Uvádí se v něm, že klopotné začátky s unií pomalu končí. Podle komentátora to je však jen konec začátku. Pokračování bude také náročné - ne jen pro úředníky a diplomaty jako dosud, ale možná pro každého z nás. Víme, že Evropská unie není ráj na zemi. Mnozí z nás ji vidí spíše opačně: obávají se, že vstup do ní jim přinese jen samé potíže a komplikace. Připojení k EU bude proto zkouškou kvality českého státu a jeho nástrojů. Pokud vše běží skutečně tak úspěšně, jak nám to sugerují čeští diplomaté i hodnocení Evropské komise, neměla by si za dva roky většina z nás vůbec všimnout, že se země stává členem EU. Ale pak staneme před jiným rizikem: pokud půjde vše hladce, může se nám stát, že unii budeme vnímat jen skrze zlatý deštík z Bruselu, svlažující kapitálově i jinak vyprahlou českou zemi. Byla by to škoda. Úplně by nám uniklo, k čemu tu spojená Evropa je a co vlastně nabízí. Evropská unie, to je šance, příležitost. Už teď bychom o tom měli přemýšlet a chystat se, uvádí Mladá fronta Dnes.
Mladá fronta Dnes komentuje evropskou hodnotící zprávu ale i z jiného úhlu pohledu. Pokud podle listu někdo vytýká českým politikům, že mluví zcela nesrozumitelně, ať si přečte tuto zprávu. Je to srovnatelný výkon. Jazyk, jímž bývá zpráva psána, je totiž zvláštní kombinací úřednické a diplomatické novořeči, a dokument proto obvykle vyžaduje dvojí překlad: z angličtiny do češtiny a pak ještě do srozumitelné řeči. Klíčem k porozumění jsou zdánlivě drobné detaily. Příklad: "Česko může být považováno za fungující tržní ekonomiku," napsali komisaři před dvěma lety. Slovinci však už tehdy "byli fungující tržní ekonomikou". Skoro maličkost - ve skutečnosti to znamenalo, že Češi na Slovince ztrácejí mnoho délek. Stejně je třeba rozumět řadě dalších oblíbených frází komisařů. "Je zde prostor ke zlepšení" obvykle znamená "Za poslední rok jste skoro nic neudělali". Dobře se dá euronewspeak poznat třeba na zmínkách o korupci v kandidátských zemích - v Maďarsku prý "vyvolává znepokojení", v Česku "vážné znepokojení" a Poláci by měli alespoň začít "vytvářet kulturu, jež dokáže odolávat korupci". Normální člověk by asi řekl: V Maďarsku se krade a uplácí, ale v Česku ještě mnohem víc. A Polsko? To je snad lepší ani nevědět.
Jak píše deník Právo, Nejvyšší soud vydal šokující rozhodnutí. Postavil se totiž za vydavatele Mein Kampfu Michala Zítka, který byl soudy nižších instancí odsouzen za propagaci fašismu a nacismu. Nejvyšší soud však označil fašismus za mrtvé hnutí. Zítkův advokát rozhodnutí Nejvyššího soudu přivítal, politici jsou ale zděšeni. Podle státních zástupců a expertů na extremistická hnutí jde navíc o precedent pro všechny případné soudní procesy s pravicovými extremisty. Podle Nejvyššího soudu však nemohl vydavatel Zítko podporovat nacismus, protože propagované hnutí musí existovat v době, kdy mělo dojít ke spáchání trestného činu. "Propagaci nelze vztahovat k hitlerovskému nacismu, neboť takové hnutí ve své původní podobě již v době vydání knihy Mein Kampf obviněným neexistovalo," píše se v usnesení. Podle politologa Zdeňka Zbořila je ale nacismus stále živý. "Dnes se nejedná jen o neonacisty nebo neofašisty, ale znovu o nacisty, kteří se přímo k tomuto hnutí hlásí," uvádí Zbořil v deníku Právo.
400 tisíc eur, tedy asi 12 milionů korun, věnuje podle Lidových novin Lucembursko na opravu Základní školy na Lyčkově náměstí v pražském Karlíně. Při návštěvě této čtvrti, kterou ničivě zasáhla povodeň, to ve středu oznámil lucemburský velkovévoda Jindřich. Podle karlínského starosty Josefa Noska to už jsou peníze, které může být velká část této školy opravena. Rekonstrukce si podle něj ale vyžádá 30 až 40 milionů korun. Velkovévoda Jindřich s chotí Marií-Teresou navštívili i poničený dům s pečovatelkou službou v Křižíkově ulici. Zajímali se o to, zda se lidi z Karlína podařilo včas odvézt do bezpečí. ˝Obdivuji, že rozhodnutí o evakuaci přišlo včas,˝ uvedl podle listu velkovévoda Jindřich.
Školní židle ničí dětem záda, uvádí Mladá fronta Dnes. Tým expertů z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého po dvouletém zkoumání na olomouckých školách zjistil znepokojující věc: více než polovina ze čtyř set sledovaných žáků ve věku od deseti do patnácti let musela vyučování trávit ve třídě s nevhodným nábytkem. "V průměrné učebně by měly být minimálně tři až čtyři velikosti lavic a židlí. My jsme však často narazili na učitele, kteří se spokojili jen s jednou velikostí," konstatuje Richard Šrámek z týmu, který školní nábytek zkoumal. Podobné jako na Olomoucku to je podle odborníků ve většině tuzemských škol. Nejde přitom o málo. Sedí-li děti, kterým se teprve formuje tělo, špatně ve škole, vypěstují si podle lékařů špatné držení těla, či dokonce vady páteře. Po dlouhém boji se hygienikům podařilo prosadit novou vyhlášku ministerstva zdravotnictví, podle níž by měly být všechny třídy už od září 2005 vybaveny vhodným nábytkem. Kde na pořízení nových školních židlí a lavic školy vezmou, zatím nikdo nedokáže říci.
Podle Mladé fronty Dnes je Česká republika plná pirátských nahrávek. Každý druhý hudební nosič na českém trhu se totiž zrodil v dílnách pirátů. Každá čtvrtá videokazeta a DVD je padělkem. Přes čtyřicet procent počítačových programů si tuzemští uživatelé pořídili načerno. Česká republika se čísly o pirátské produkci propadla zpět mezi problémové země jako je Polsko či Maďarsko. Špatné situace v tomto směru si všimla také Evropská komise, která ve své hodnotící zprávě vyzvala Česko, aby zvýšilo úsilí v boji proti dovozu, výrobě a prodeji pirátských hudebních a počítačových nahrávek. Podle odborníků přesahují zisky z organizovaného prodeje pirátských nahrávek celkové výdělky z obchodů s prostitucí, drogami a zbraněmi. Odhaduje se, že jen v letošním roce způsobili piráti České republice škody přes jednu a půl miliardy korun. Protipirátské organizace upozorňují, že padělatelé brání rozvoji hudebních, filmových a softwarových odvětví, čímž i státy tratí miliardy na daních.
Lidové noviny píší o nové hře Jiřího Suchého s názvem "To nám to pěkně začíná", ke které ho inspirovaly nedávné ničivé povodně. Voda při nich zatopila i současnou scénu Divadla Semafor v pražském Karlíně. Pásmo na vodní téma, v němž vystupují mj. české "zdivočelé" řeky, nabídne šestnáct písní. "Jsou zbrusu nové i zcela staré," připomíná Jitka Molavcová, která ztělesňuje Nežárku, jež se vydává za Mississippi. "Například Václav Kopta zpívá píseň svého otce Potopa, ale diváci uslyší i Potopu Voskovce a Wericha." "Všechno, co se v srpnu utopilo, je od července moje," glosuje Jiří Suchý situaci divadla i svou. "Prvního července se divadlo Semafor stalo společností s ručením omezeným a o 45 dnů později skrovný majetek nové firmy vzala voda. Semafor přišel nejen o přístřeší, ale také o výpravu a kostýmy svých inscenací a naneštěstí také o notový materiál všech her." Suchý se situaci postavil čelem a vymyslel několik náhradních projektů pro náhradní sály.
