Nová kapitola pražského náměstí Jiřího z Poděbrad. Podzemní nádrž, 177 nových stromů a fontána. Emoce budí lavičky
Po dvou letech se znovu otevřelo pražské náměstí Jiřího z Poděbrad. Přibyly stromy, má nové povrchy, kašnu i propracovaný systém hospodaření s dešťovou vodou. Určité emoce vzbudily netradiční červené lavičky.
Náměstí Jiřího z Poděbrad je v Praze už 130 let. Je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších míst. Konají se zde trhy.
Rekonstrukce stála zhruba 471 milionu korun bez DPH. Praha obdržela i evropskou dotaci kolem 70 milionů korun. Najdete tu nové prostranství s velkoformátovou dlažbou pro pořádání akcí před kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně. Do provozu se vrací fontána, přibyly i další vodní prvky a 85 laviček.
Úpravy zahrnovaly také vybudování podzemní nádrže na dešťovou vodu. Náměstí se tím má lépe přizpůsobit klimatické změně, dodává starosta Prahy 3 Michal Vronský z TOP 09.
"Veškerá voda, která sem spadne, neodteče do kanálů, ale vsakuje se. Trávníky jsou navrženy tak, aby obstály těm zvyšujícím se teplotám a zároveň byly odolné proti vstupu osob na trávník. Stromů je tady o 120 víc. Takže teď je potřeba počkat dva tři roky, než se koruny těch stromů zvětší a bude to celkově zelenější."
Náměstí Jiřího z Poděbrad má přezdívku "Jiřák". Známé se stalo ve 30. letech minulého století stavbou zdejšího unikátního kostela Nejsvětějšího Srdce Páně, kterou realizoval architekt Jože Plečnik.
Jak uvedl spoluautor návrhu rekonstrukce náměstí, architekt Miroslav Cikán, úpravy doplňují Plečnikovu vizi. Ten provázal stavbu kostela s prostředím Středomoří a tradicí starého Říma v podobě inspirace hrobkami římských císařů.
Lavičky budí emoce
Jako každá stavba či zásadní rekonstrukce vyvolává i náměstí některé negativní reakce. Kontroverze budí například červené lavičky. Ty lidé na sociálních sítích přirovnávají k ruským saním či postelím pro bezdomovce.
"No, mně se to moc nelíbí. Ale dětem se to líbit bude, protože to je i na prolézání a různé blbnutí. Je fakt, že když se člověk podívá zpětně, jak třeba Tančící dům se spoustě lidí nelíbil, ale pak se s tím člověk sžil. Tak uvidíme, jak si to tady sedne," říká například paní Daniela.
Inspirací pro architekta Miroslava Cikána byly lavičky ve Vídni. Podle něj by se v budoucnu na náměstí Jiřího z Poděbrad mohly nejen přesouvat, ale i barevně měnit.
"Vídeňáci každý rok řeší, jakou barvu ten rok budou užívat, tuším, že letos je tam citron-máta. My jsme volili jako startovní kardinálskou červenou, aby byla vidět, aby si jí všichni všimli. A bude na obyvatelích Prahy, aby si v budoucnu zvolili vlastní barvu."
"Věřím, že je to atraktivní posezení, a že si to své uživatele získá. Myslím, že je to počáteční údiv nebo nevole. Už tady posedávali lidé a používali to tak, jak mají. A myslím si, že těch uživatelů bude přibývat," dodává starosta Prahy 3 Michal Vronský.
Výhrady mají místní i k tomu, že velká plocha dlažby bude celé místo přehřívat. Radnice Prahy 3 ovšem namítá, že byly použity světlé dlažební desky z Česka. Architekt Cikán dodává, že byly vysazné platany dovezené ze středomořské Francie. Do deseti let by stromy měly být tak mohutné, aby vytvořily zelené, zastíněné prostředí. Na náměstí přibylo 177 stromů, celkem jich je tam 244. Trávníky mají lidem sloužit třeba na pikniky. Radnice chce náměstí využívat i na trhy a kulturní akce.
