Plečnikův kostel Nejsvětějšího srdce Páně byl vysvěcen před 90 lety
Jedna z nejvýznamnějších českých církevních staveb 20. století římskokatolický kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze je od roku 2010 na seznamu národních kulturních památek ČR.
Unikátní stavba je plná královské symboliky. Vystupující kameny na keramické fasádě mají připomínat královský hermelínový plášť a kovová báň na věži symbolizuje vladařské jablko.
Historie vzniku kostela
Rozrůstající se Vinohrady vypsaly v roce 1919 veřejnou soutěž. Kostel svaté Ludmily na Náměstí míru už kapacitně nestačil, bylo zapotřebí nové velké katedrály. Zvítězil projekt slovinského architekta Josipa Plečnika, který svou prací ve 20. a 30. letech 20. století pro československou prezidentskou kancelář významně přispěl k současnému vzhledu Pražského hradu.
Kostel na náměstí Jiřího z Poděbrad z režného zdiva je sálovou stavbou obdélníkového půdorysu o rozměrech 38 a 26 m s 13 m vysokým kazetovým stropem. Má 42 m vysokou věž, která je zakončena měděnou bání s křížem. Veliké kulaté okno ve věži původně propouštělo ranní světlo do chrámu, později v něm byly osazeny největší české hodiny, které mají průměr téměř sedm a půl metru. Fasáda je velmi dekorativní, do tří čtvrtin výšky je z polévaných cihel, na ní je nástavba s ochozem a nízkým štítem. Na průčelí jsou tři mohutné portály.
8. května 1932 vysvětil chrám pražský arcibiskup kardinál dr. Karel Kašpar. Zasvěcení Srdci Ježíšově má vyjádřit poděkování za dosažení samostatnosti a prosbu o ochranu naší vlasti. To se tak zcela nevyplnilo.
Ve věži bylo posvěceno šest zvonů, které byly okupanty za 2. světové války svěšeny, aby byly přelity na zbraně. Zbyl jen nejmenší. V roce 1992 se do věže vrátily dva zvony z původních šesti, díla zvonařské rodiny Manoušků.