Sport
V dnešní sportovní rubrice se s Herbertem Bryndou podíváme na 112. ročník Velké pardubické, za českými fotbalisty do Moldavska a přineseme také první ze série rozhovorů s českými a slovenskými olympioniky, pamětníky olympijských her v Helsinkách před padesáti lety.
Čeští fotbaloví reprezentanti odjížděli k prvnímu zápasu kvalifikační skupiny o postup na EURO 2004 do Moldavska jako favorité. Nehrající kapitán Pavel Nedvěd si však byl relativní síly soupeře dobře vědom:
"Určitě to nebude jednoduché, v Kišiněvě jsem hrál se Spartou a nebylo to tehdy vůbec jednoduché. Bude tam bouřlivé prostředí a ani hřiště nebude v nejlepším pořádku. Zkrátka: nebude to jednoduché."
"Myslím, že to bylo hodně blízko a byl bych rád, kdyby to tam spadlo. Na druhé straně jsme po devadesátiminutové bitvě na těžkém terénu zaslouženě vyhráli, neboť jsme i solidně kombinovali. Byl to velmi těžký zápas a je velmi důležité, že jsme jej vyhráli. Doufám, že budeme pokračovat ve vítězném tažení i doma s Běloruskem."
Přestože byl terén výjimečně těžký, našim jakoby nevadil. Tomáš Ujfaluši:
"Místy se držela voda, snažili jsme se nehrát kombinačně přes tuto vodu a hlavně ve druhém poločase se na stranách, kde hřiště nebylo tolik rozbahněné, dalo kombinovat. Právě po těchto stranách jsme si vytvořili šance, ze kterých mohly padnout branky."
Přestože měli naši reprezentanti v prvním poločase větší tlak, branky padaly až v druhé půli. Čím si to vysvětluje Ujfaluši:
"Vytvořili jsme si jak v prvním, tak ve druhém poločase mnoho šancí, terén se stále zhoršoval, ale dva góly jsme dali a mohli jsme přidat ještě - ať nepřeháním - tři. Přesto jsme všichni rádi, že to tak dopadlo a že odjíždíme s vítězstvím."
Na mistrovství světa v cyklistice v belgickém Zolderu měla Česká republika několik slibných zástupců: Svoradu, Sosenku a Kozlíkovou. Čerstvá dráhová šampiónka Lada Kozlíková před závodem na 128 kilometrů, v němž nakonec skončila 69., hovořila následovně:
"Bude to samozřejmě strašně těžké, soupeřky a startovní pole jsou velmi vyrovnané. To jsme viděli v časovce, kde nás bylo ve dvou minutách třicet. V ženské kategorii startují úplně ty nejlepší na světě, já pojedu za republiku jediná, na rozdíl od ostatních států, které budou mít na stratu co největší počet závodnic. Jako jedinec tam toho příliš nesvedu a budu se muset podřídit taktice soupeřek."
Náš nejlepší cyklista Ján Svorada skončil v 256 kilometrovém závodě na jedenáctém místě, toto umístění je druhé nejlepší pro ČR v historii světových mistrovství. Naopak Sosenkovi, který v témže závodě skončil na 134. místě, se závod nepovedl:
"Už před tím jsem říkal, že trať mi nesedí: je extrémně zatáčkovitá, technická, naprosto nevhodná pro tempaře. Druhou věcí je, že mám letos za sebou již třináct etapových závodů a cítím se hodně unavený, proto by to chtělo delší a speciální trénink. A za třetí: v závodě bylo velké množství zpomalovacích retardérů, povolila se mi řidítka, v závěru jsem byl v úplně jiné pozici, než na jakou jsem zvyklý. To nemění nic na tom, že do první desítky scházelo mnoho a budu se snažit na závod co nejrychleji zapomenout."
A jaké jsou pocity vítěze, Petera Gehma?
"Od trenéra Holčáka jsem neměl žádné speciální pokyny, jen se udržet na dobré pozici po startu a před Taxisem. To se mi dařila. Cítil jsem se v sedle Maskula výborně, pak už stačilo, aby se přiblížil jiný kůň. Maskul dokázal zabojovat a nepustil ho před sebe. Celý dostih šlo všechno opravdu skvěle."
Je tomu již padesát let, co se v Helsinkách odehrály pro československý sport nejúspěšnější olympijské hry. V Praze se minulý týden sešli žijící účastníci těchto her, my jsme byli u toho a některé z nich jsme požádali zavzpomínání. A začali jsme u hrdinky olympiády v Helsinkách, zlaté v oštěpu Dany Zátopkové, která svůj závod vyhrála chvíli po vítězství manžela Emila v běhu na pět kilometrů.
"V původním programu byl oštěp žen a pět kilometrů mužů ve stejném čase, já jsem s tím měla starosti, protože Emil vždy udělal z každého zápasu velký nervák a věděla jsem, že na ten závod čeká mnoho odborníků, protože byli všichni zvědaví, kdo to vyhraje. Ťopek tehdy už nebyl takovým favoritem, bylo tam mnoho mladých chrtů, kteří se drápali po té zlaté medaili."
Paní Dana měla obavy, že se nebude moci soustředit na svůj závod, zasáhla však náhoda:
"Nakonec jsem ale měla štěstí v tom, že před tím oštěpem bylo kladivo mužů, které vyhrál Maďar Jozsef Csermák. Vytvořil světový rekord a když je světový rekord, tak se to musí vždy důkladně přeměřovat, všechno kontrolovat, jestli všechno bylo v pořádku atd. A tak se ten náš oštěp zpozdil, 5km bylo odstartováno a nám oznámili, že se závod odkládá."
