Přehled tisku
V popředí pozornosti českých deníků je především pondělní jednání vlády, na kterém schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Všechny listy konstatují, že záleží na unionistické poslankyni Haně Marvanové, zda rozpočet projde také v Poslanecké sněmovně.
Po čtrnáctidenních složitých jednáních schválila vláda upravený návrh rozpočtu a všechny koaliční strany slíbily, že jej podpoří, shrnují Lidové noviny. Nezapomínají zdůraznit, že jediný, kdo nic neslíbil, byla unionistická poslankyně Hana Marvanová, a to přesto, že revize rozpočtu se konala hlavně kvůli ní. Až do pondělí byl její názor jasný. Přestože podmínky, které si pro podporu rozpočtu stanovila, jsou podle jejího stranického kolegy Ivana Pilipa splněny, Marvanová ještě neví, jak se rozhodne, poznamenává deník. Upozorňuje na to, že další porci nejistoty do řad vládní koalice přinesl slib Marvanové šéfovi poslanců Občanské demokratické strany Vlastimilu Tlustému, že podpoří návrh urychleného projednávání možností přímé volby prezidenta. Mimochodem, kdyby byla tato snaha úspěšná, podaří se poslankyni anihilovat vliv vlastní strany na volbu prezidenta, připomínají Lidové noviny. Považují však za nutné podotknout, že ODS na tom s Marvanovou není o nic lépe, než její spolustraníci a koaliční partneři, se kterými dokonce mají unionisté smlouvu.
Za sto dní vlády se podle Mladé fronty Dnes nepodařilo vládě premiéra Vladimíra Špidly vyvrátit pochybnosti uváděné při jejím jmenování, a sice že je slabá, nesourodá či bez ekonomické erudice. List poukazuje například na dohadování o způsobu zaplacení povodňového účtu, na rozpory mezi slovy a činy ministrů, nepořádek v armádě i na jiných ministerstvech. Buďme však spravedliví. Ministři samozřejmě pracují, předkládají návrhy, jak lépe zaplatit učitele, lékaře. Připravují profesionalizaci armády, privatizují. Prověřují podivné smlouvy uzavřené předchůdci. V praktickém vládnutí jsou schopni rutinně spravovat zemi, konstatuje list. Domnívá se ale, že zatím to není ten skvělý dělný tým, jaký původní představy slibovaly. Pro kariéru průvodčího ve vlaku do Evropské unie to stačí. Pro příští čtyři roky potřebujeme vládu s větším elánem, uvažujeMladá fronta Dnes.
Komunální a senátní volby podle všech odhadů nepřitahují pozornost občanů, uvádějí Hospodářské noviny na základě posledních průzkumů. Jak si zjistila třeba ODS, téměř dvě třetiny Pražanů ani nevědí, kdy se volí. Dobrá. Senát je nemilovaná horní parlamentní komora, uznává deník. Otázkou však jsou volby do obecních zastupitelstev. Při vší úctě, na to, zda se budu cítit bezpečně, chodit po uklizených ulicích nebo dopravovat se po městě i mimo ně jako člověk, nemají tolik vliv poslanci, senátoři ani prezident. Zato starostové, radní a zastupitelé ano, zdůrazňuje list. Připomíná, že když radnice prošustruje peníze, doplatí na to konkrétní obec a její lidé, kteří přijdou o školu či místní hospodu. A tak, upíraje pohled ke hvězdám tzv. velké politiky, můžeme přehlédnout, do čeho šlapeme, upozorňují Hospodářské noviny.
Vzhledem ke své angažovanosti v posledních třinácti letech považuje poslanec a předseda ODS Václav Klaus kandidaturu na funkci prezidenta téměř za svou morální povinnost. "Mám pocit, že není možné, abych vyklidil bojiště bez něčeho takového," řekl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Zároveň prohlásil, že být prezidentem po unikátních třinácti letech Václava Havla bude těžké pro každého, kdo vyhraje. "A bude těžké pro každého, ať vyhraje tou či onou metodou volby," dodal. Klaus však trvá na tom, že nehrál žádnou silnou roli ve věci návrhu přímé volby prezidenta. "To je spíše následná reakce ODS na toto mé rozhodnutí," uvedl. Pokud jde o seznam jeho soupeřů, nemyslí si odcházející předseda ODS, že je seznam kandidátů uzavřen. V případě, že se v ČSSD prosadí jako kandidát expremiér Miloš Zeman, záleží podle Klause na způsobu volby. "O souboj by se jednalo, kdyby to bylo v systému přímé volby, kde by člověk mohl kandidovat na základě nějakých svých předností nebo nedostatků, schopností nebo neschopností, se šancí oslovit voliče nebo neoslovit. Pokud půjde o nepřímou volbu, pak se jedná o rozhodování stranických sekretariátů," domnívá se Klaus. Přiznal, že se úmyslem kandidovat na funkci hlavy státu zabýval po celý letošní rok. Z tohoto důvodu také odmítl znovu kandidovat do čela ODS. "Druhá věc je, že už také bylo potřeba, aby se trošku zatřáslo ODS," poznamenal s tím, že mu nadále nebude osud strany lhostejný. "Mám pocit, že je nyní potřeba, aby si ODS taky prožila nějakou novou fázi," řekl Klaus v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes.
Po prostudování vyšetřovacího spisu a přepisu policejních odposlechů nenalezli obhájci bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby ani jeden důkaz, který by jejich mandanta usvědčoval z organizování nájemné vraždy novinářky. Uvádí to deník Právo s odvoláním na vyjádření obou Srbových advokátů, Miroslava Kříženeckého a Víta Širokého. "Předložili nám odposlechy našeho mandanta. Není v nich nic. Navíc ho policie zřejmě odposlouchávala jen jeden den," řekl listu Široký. Znalci písma podle něj navíc potvrdili, že adresu novinářky Sabiny Slonkové na fotogfrafii s jejím kolegou Jiřím Kubíkem, která slouží jako jeden z důkazů obžaloby, napsal další obviněný v kauze Michal Novotný. Podle obou obhájců měl být Srba v sobotu propuštěn z vyšetřovací vazby. "Byl v koluzní vazbě, která má trvat nejdéle tři měsíce, aby neovlivňoval svědky. Lhůta již uplynula, ale náš mandant je stále v plzeňském vězení," řekl listu Kříženecký. Z přípravy nájemné vraždy redaktorky Mladé fronty Dnes Slonkové byli obviněni koncem července čtyři lidé. Srbovi se údajně nelíbily články, ve kterých upozorňovala na jeho na státního úředníka velký majetek a na podezřelé obchodní aktivity. Soud vzal vedle Srby do vazby také jeho spolupracovnici Evu Tomšovicovou, vimperského podnikatele Michala Novotného a jeho partnera Petra Volfa, připomíná deník Právo.
O desítky miliónů korun mohou neplánovaně přijít vysoké školy a oblast výzkumu a vývoje kvůli návrhu ministerstva školství na snížení letošních výdajů. Podle Lidových novin jde o 118 miliónů korun, které se mají přelít do mezd na regionálních školách. Ministerstvo podle listu počítalo, že těmito přesuny mezi jednotlivými oblastmi svého rozpočtu získá chybějící peníze na platy učitelů základních a středních škol. Úředníci však návrh na snížení výdajů vypracovali bez konzultace se zástupci vysokých škol a nevěděla o něm ani Rada vlády pro výzkum a vývoj. "Tento materiál nebyl v rámci meziresortního připomínkového řízení předložen radě k posouzení a vypracování stanovisek, což je v rozporu se zákonem," řekl Lidovým novinámšéf rady a místopředseda vlády Petr Mareš. Podle něj za tuto záležitost nemůže současná ministryně školství Petra Buzková, ale její předchůdce Eduard Zeman. Mareš upozornil, že rada se snížením prostředků na výzkum a vývoj v kapitole ministerstva nesouhlasí. Ministerstvo však podle listu kritiku odmítá. "Všechny materiály nemusejí do připomínkového řízení, za předpokladu, že k tomu dá souhlas premiér," řekl Lidovým novinámředitel odboru programů a vývoje na ministerstvu Václav Hanke. "Je dost pravděpodobné, že v rámci urychlení jednání byl premiér Vladimír Špidla požádán, aby udělil výjimku a návrh nemusel do veřejného připomínkového řízení," podotkl Hanke. O tom, zda oblast výzkumu a vývoje a vysoké školy skutečně přijdou o slíbené finance, bude jednat ministryně školství v příštích dnech, informují Lidové noviny.
Nový vlastník rejdařství Československé plavby labské (ČSPL), společnost Argo International Spedition (AIS), hodlá udržet českou plavbu na Labi. Píší to Hospodářské noviny. "V žádném případě se nechceme rejdařství zbavit, chceme ho naopak rozvíjet," potvrdil deníku jednatel společnosti Jiří Kratochvíl. Společnost však nehodlá provozovat překladiště v Děčíně - Loubí a část přístavu v Lovosicích, které získala spolu s rejdařstvím. "V rámci strategické dohody se saskými přístavy jsme jim postoupili stoprocentní podíl," uvedl Kratochvíl. Podle listu se tak otevírá cesta k propojení labských přístavů Lovosice, Loubí, Drážďany, Riessa a Torgau. "Jde nám také o to, aby firma České přístavy, která zůstává naším nejdůležitějším partnerem pocítila konkurenční prostředí," konstatoval Kratochvíl. Deník připomíná, že divize rejdařství má nyní k dispozici 135 plavidel a zaměstnává zhruba 400 lidí. Přestože ČSPL v minulých letech prodala část plavidel jiným rejdařům, patří dosud k největším v Evropě. Podle Kratochvíla je však rejdařství stále příliš velké. "Do měsíce budeme mít analýzu stavu a potřeby lodního parku. Na výsledcích závisí rozhodnutí o případné redukci počtu plavidel," upřesnil Kratochvíl Hospodářským novinám.
