Týden v ČR

O víkendu padla jedna z posledních překážek, která mohla ještě ohrozit vstup České republiky do Evropské unie. Napjatě očekávaný výsledek referenda v Irsku, ve kterém se rozhodovalo i o rozšíření unie, je pro Čechy příznivý.

O víkendu padla jedna z posledních překážek, která mohla ještě ohrozit vstup České republiky do Evropské unie. Napjatě očekávaný výsledek referenda v Irsku, ve kterém se rozhodovalo i o rozšíření unie, je pro Čechy příznivý. Bezmála dvě třetiny irských voličů v opakovaném referendu podpořily smlouvu z Nice a tím rozšíření Evropské unie. Kladný výsledek referenda šéf české diplomacie Cyril Svoboda vítá:

Cyril Svoboda,  Václav Havel,  Foto: ČTK
"Referendum v Irsku jasně ukázalo, že Evropská unie je založena na demokratickém rozhodování, záleží i na rozhodnutí malé země a tato malá země se demokraticky rozhoduje a ovlivňuje i chování celé unie. Dobrá zpráva je, že i Irové řekli ano, my chceme, aby se Česká republika také stala členem Evropské unie, protože svým hlasem odsouhlasili rozšíření o deset možných nových členů Evropské unie. A Česká republika do této skupiny patří."

Výsledek referenda vůbec nebyl jasný. Štefan Auer, slovenský politolog žijící v Irsku, nám sdělil svůj názor na průběh všelidového hlasování:

"Pro ty, kteří byli proti ratifikaci smlouvy, to bylo hlavně o ztrátě neutrality, o ztrátě vlivu Irska na evropskou politiku. Pro ty, kteří byli pro ratifikaci smlouvy, to bylo především o rozšíření Evropské unie. A mám pocit, že příznivci ratifikace smlouvy přesvědčili ostatní lidi v Irsku, že je to především o rozšiřování Evropské unie."


Z původních 157 na 111 miliard korun snížila v pondělí vláda schodek v navrhovaném rozpočtu pro příští rok. Seškrtala požadavky jednotlivých ministerstvev o tři a půl miliardy, a především ušetří tím, že rozloží splácení ztráty Konsolidační agentury na několik let. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky se rozpočet na příští rok výrazně odlišuje od rozpočtů, které schvalovaly minulé vlády:

Bohuslav Sobotka,  Foto: ČTK
"Tento návrh rozpočtu nezahrnuje žádné privatizační příjmy. Je to tedy rozpočet postavený na metodice, která je daleko více transparentní. Je to rozpočet poctivý a pravdivý, to znamená, že počítá jenom se skutečnými příjmy státního rozpočtu. Ukazuje situaci veřejných rozpočtů realisticky, tak, jak je, nic nezakrývá, nic nekašíruje."

Při sestavování rozpočtu vláda sledovala tři základní priority: obnovu země po srpnových povodních, vzdělání a vstup země do Evropské unie. Navrhovaný schodek 111 miliard korun se podle ministra Sobotky ve skutečnosti příliš neliší od letošního deficitu:

"V letošním roce byl státní rozpočet schválen se schodkem 46 miliard korun, ale zahrnoval 53 miliard korun jednorázových, neopakovatelných příjmů. Pokud bychom tedy rozpočet postavili poctivě, znamenalo by to, že by letošní rozpočet byl schválen se schodkem 99 miliard korun."

Poslanecká sněmovna by měla o rozpočtu jednat od 7. listopadu.


První většinový kabinet po šesti letech a nejmladší v historii České republiky se v úterý dočkal sta dní své existence. Žádný z dosavadních českých kabinetů však ještě nezažil tak dramatických prvních sto dní, během nichž je vláda tradičně hájena před kritikou opozice.

Schůze vlády,  Foto: ČTK
Sotva totiž noví ministři nastoupili do úřadů, zaplavila Čechy velká voda. Právě postup vlády během povodní se odrazil na její popularitě při záříjových průzkumech veřejného mínění, což povrzují slova Věry Haberlové ze Střediska empirických výzkumů:

"Spokojenost s tím, jak se zachovala vláda v těch kritických dnech povodní, je relativně velmi vysoká. Prvotní vnímání vlády Vladimíra Špidly se v září pohybovalo kolem úrovně 70 procent. Během jednoho měsíce, od září do října klesla na úroveň 58 procent. Čas teprve ukáže, kam až bude klesat dál. Záležet bude na tom, jak se této vládě podaří vyrovnávat se s tím klimatem ve společnosti, který v současné době je."

Na lámání chleba došlo hned poté, co velká voda ustoupila. Koaliční vláda se málem rozpadla při nezdařilém hlasování poslanců o způsobu získání finančních prostředků na odstraňování povodňových škod, kdy si unionistka Hana Marvanová "dovolila" nesouhlasit s vládním návrhem. Ani výjimečně dobrý image, jemuž se nový kabinet v prvních týdnech existence těšil, tedy nemohl zakrýt jeho zjevnou slabost - velmi křehkou parlamentní většinu jednoho hlasu.

Nejistá pozice vlády se ukazuje v každodenním provozu. Kabinet například sliboval "odpolitizování" klíčových ekonomických a mediálních institucí. Výsledek: ohlašovaná "noc dlouhých nožů" se stále odkládá. Ekonomičtí komentátoři často tvrdí, že Špidlova vláda nemá jasného ekonomického lídra, který by v ní prosazoval své vize. Kabinet totiž dosud neprovedl žádné opravdu významné ekonomické rozhodnutí. Nejbližší týdny budou rozhodující. Někteří pozorovatelé soudí, že pokud Hana Marvanová nezvedne ruku pro navrhovaný vládní rozpočet, většinová vláda v tomto složení skončí.


V pátek začalo v České republice první kolo senátních voleb. Češi žijící v zahraničí mají podle právníků a politologů výhodu při volbách do Senátu. Hlas mohou odevzdat každé dva roky, zatímco lidé, kteří mají trvalé bydliště na území České republiky, volí senátora jednou za šest let. Navíc krajan může hlasovat v libovolném obvodě.

Politologové upozorňují, že pokud by si větší skupina krajanů vybrala stejný volební obvod, mohou tam uměle navýšit počet voličů a dojde k zásadní nerovnosti volebního práva. Nelze tedy vyloučit účelové manipulování s volební účastí zahraničních Čechů. Předsedkyně ústavně-právního výboru Senátu Dagmar Lastovecká to ale jako problém nevnímá. Diskutabilní podle ní ale může být možnost volit každé dva roky:

"Tam by se dalo hovořit o určitém plném nedodržení principu rovnosti ve volbách. Nicméně mohou takto volit i občané s trvalým pobytem v České republice. Pokud se například každé dva roky přestěhují, tak vlastně také mohou každé dva roky volit do Senátu. Absolutní rovnost nikdy ve volbách prakticky není možná. Myslím, že určité narušení nějakého principu je vždy nutno poměřovat s tím, jaké může mít dopady na výsledek voleb. A s ohledem na to, že občanů, kteří žijí v zahraničí a volí na našem území, je velice málo, zejména v senátních volbách, tak já si myslím, že na platnost či neplatnost voleb tohle vliv mít nemůže."


Česká republika se zřejmě zařadí mezi státy, které se chtějí postarat o své bývalé prezidenty. Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský totiž připravil příslušný návrh novely zákona. Pokud bude Parlamentem přijata, mohl by současný prezident Václav Havel po odchodu do důchodu od státu pobírat měsíčně téměř 210 tisíc korun, tedy asi o třetinu méně než má nyní. Vicepremiér Pavel Rychetský mi sděli, jaká jsou základní ustanovení novely zákona:

"Prezidentu republiky se přiznává jednak osobní důchod zhruba ve výši dvou procent platové základny, tedy zhruba na úrovni 90 tisíc korun měsíčně a pak náhrady nákladů, kancelář, ochranka s autem. Znamená to tedy analogické zabezpečení, jako má například předseda výboru parlamentní komory. My zatím nepředpokládáme zpětnou účinnost novely. Pokud se ale poslanci a senátoři rozhodnou, mohou tam dodat i přechodné opatření, kterým by se zajistila skutečná účinnost od zhruba 3. února, kdy končí mandát pana prezidenta současného."