Přehled tisku
Povolební koalice, o jejichž vytvoření se snaží nově zvolení zástupci politických stran ve městech a obcích, představují jedno z témat na stránkách hlavních českých deníků. Listy informují o tom, že lidovecký senátorský klub podporuje setrvání svého stranického kolegy Petra Pitharta v čele horní parlamentní komory, o tuto funkci však má zájem i Občanská demokratická strana. Tisk se zajímá také o to, zda se v Unii svobody-Demokratické unii a straně křesťanských demokratů nezmění po volebním propadu vedení.
O tom, zda je legitimní a prozíravý požadavek ODS na křeslo předsedy Senátu, uvažuje Mladá fronta Dnes. Legitimní je určitě (ODS má nejvíce hlasů), ale žádný nárok z toho vůbec nevyplývá. Nejvíce nerovná se většina. O svém záměru prosadit do čela Senátu svého člověka - pravděpodobně senátorku Dagmar Lastoveckou - musí ODS přesvědčit ještě šestnáct dalších senátorů, a to vůbec není málo, poznamenává deník. Domnívá se navíc, že by ODS na nějakou dobu docela prospělo, kdyby se uměla poněkud distancovat od mocenských postů, a naopak se stylizovala do role tvrdé a spíše mociprosté opozice. O to lépe by se jí mohlo za čtyři roky útočit ve volbách do sněmovny: bude útočit mocí neušpiněná a nekompromisní. Nebude se dělit o žádnou odpovědnost, píše Mladá fronta Dnes. Upozorňuje také, že návyk opoziční střídmosti je dobrý pro celou společnost: lépe zabezpečí střídání elit a to, že se u moci nikdo "nerozsedí".
Lidové noviny soudí, že souboj o čelo Senátu bude vyrovnaný. Při posouzení každého z kandidátů ODS vychází podle listu jako nejpravděpodobnější soupeř stávajícího předsedy Dagmar Lastovecká. Její dva kolegové Přemysl Sobotka a Mirek Topolánek mají u stranických bossů "škraloup", poznamená deník. V souboji o křeslo druhého nejvyššího ústavního činitele však podle Lidových novin půjde spíše o počty. Za dosavadního předsedu Petra Pitharta se jednoznačně postavila mateřská křesťansko demokratická strana a teoreticky by se pro něj měli vyslovit i koaliční partneři ze sociální demokracie a Unie svobody-Demokratické unie. Vůbec není vyloučena i varianta, že se domluví sociální demokraté s lidovci o podpoře Pitharta a získá kompenzaci při prezidentské volbě. Občanští demokraté potřebují 15 hlasů. Pokud nabídnou ČSSD slušný obchod - třeba prezidentskou volbu, podpoří-li je komunisté a Vladimír Železný, mohli by to také teoreticky zvládnout, dodávají Lidové noviny.
Zemětřesení ve vedení stran na jejich sjezdech očekávají Hospodářské noviny v případě křesťanských demokratů a unionistů. Důvodem je neúspěch v komunálních a senátních volbách, píše list. Připomíná podobnou situaci v ODS po parlamentních volbách a domnívá se, že tvrzení lidovců i unionistů, že zaplatili za účast ve vládě, je i není pravda. Součtem všech letošních volebních výsledků se deník dostává k tomu, že musí být jiná příčina propadu těchto stran. Lidovci i unionisté ztrácejí své klienty, pro které by byli legitimními obhájci i jejich zájmů. V Unii svobody-Demokratické unii je tento proces dramatičtější a pro její další osud fatálnější, u křesťanských demokratů probíhá pozvolněji, ale také. Stavět kariéru strany na těch, pro něž bude menším zlem, dlouhodobě nelze, soudí Hospodářské noviny. Z toho podle nich vyplývá, že jen výměna vedení strany nemusí pomoci. Největší kritici nynějšího předsedy Cyrila Svobody - Jan Kasal a Miroslav Kalousek - přece už měli příležitost ukázat, jak si strana pod jejich vedením povede. A bylo to období spíše mrákot než čas nezadržitelného lidoveckého tahu na branku, hodnotí list. Domnívá se, že před lidovci i unionisty je období, kdy buď znovu a přesvědčivě definují svoji roli na politické scéně, nebo je čekají další porážky, unii spíše zánik. Že to budou mít navíc velmi ztíženo přímou účastí ve vládě sociální demokracie, o tom není pochyb, uzavírají Hospodářské noviny.
Nad tím, jak komunisté procházejí s čistým štítem českou politickou scénou, protože za nic neodpovídají, se zamýšlí komentář deníku Právo. Žádná strana je nemá ráda, jde-li však o komunistické hlasy, nepohrdne jimi nikdo. I o novém prezidentu republiky rozhodnou možná hlasy komunistů, míní komentátor. Poukazuje na to, že stranu téměř pětiny českých voličů nelze trvale ingorovat. Demokratické strany mají tedy dvě možnosti. Sázet na čas a nechat komunisty "uvítězit se". Jenže to je běh na velice dlouhou míli. Zbývá možnost vyvést komunisty z jejich ghetta, míní autor. To by podle něj mohla učinit jedině sociální demokracie, jenže nemůže. Považuje-li svoji vládu za proevropskou, jak může z ghetta vyvést někoho, pro kterého je protievropanství večerní modlitbou před spaním? Jak může do politického salónu uvést někoho, pro kterého je NATO zločineckou organizací?" ptá se komentátor deníku Právo. Za dvojnásobný omyl považuje podporu, kterou dali sociální demokraté komunistům v senátních volbách. Za prvé komunisté nejsou takovými nepřáteli ODS, jak se zdá, za druhé ODS má v základních věcech, tedy v otázce Evropské unie a NATO k sociální demokracií blíže než komunisté, připomíná v závěru komentáře deník Právo.
Do konce roku vydá patrně Rusko České republice fotokopie dokumentů týkajících se Československa z let 1967 až 1969, tedy kritického období před a po sovětské okupaci. Uvádí to Mladá fronta Dnes s tím, že se konečně vyjasní, kdo v srpnu 1968 kolaboroval se sovětskými okupanty. "Uzavřeli jsme speciální dohodu o zpřístupnění dokumentů s Archivem moderních dějin v Moskvě. Může vrhnout světlo na to, kdo přesně spolupracoval se Sověty," řekl listu ředitel Ústavu soudobých dějin v Praze Oldřich Tůma. Klíčovými dokumenty, které by mohlo otevření archivů přinést, jsou podklady pro jednání Leonida Brežněva, generálního tajemníka ústředního výboru komunistické strany, se šéfy komunistických států z 18. srpna 1968. Tehdy Brežněv hovořil o tom, že má v Praze věrné soudruhy, ale neupřesnil to, připomíná deník. "Vítáme to, bez těchto materiálů nelze bezpečně říct, jaká úloha při spolupráci na invazi byla mezi našimi občany a SSSR. Máme podezření, že se to dělo utajeně a vstupovala do toho sovětská tajná služba KGB," řekl Mladé frontě Dnes náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Pavel Bret. Česká republika se pokoušela o zpřístupnění archivních materiálů již několikrát, ale podařilo se to například jen v případě takzvaných zvacích dopisů. Nyní by podle deníku měl být přehled dokumentů zpracován a jedná se o jejich odtajnění. Otevření archivu může přinést nejen podrobnosti o tom, co v té době dělali přední komunističtí funkcionáři Milouš Jakeš a Josef Lenárt, kteří nyní unikli trestu za vlastizradu, protože podle soudu nebyl mimo jiné dostatek důkazů. Mohl by však být ovlivněn i připravovaný proces s dalším bývalým komunistickým prominentem Karlem Hoffmannem, kterého obžaloba viní z toho, že na pokyn okupantů nechal v srpnu 1968 vypnout rozhlas, aby zabránil informování veřejnosti, píše Mladá fronta Dnes.
Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se stále nedaří ukončit případ dvou bývalých komunistických rozvědčíků obviněných za vraždu ve Štrasburku. "Případ komplikuje návrh jednoho z právních zástupců, který došel k závěru, že potřebuje bezpečnostní prověrku, aby se mohl seznámit se spisem," citují Lidové noviny státního zástupce, který má nad kauzou dozor. Při bombovém útoku namířeném na francouzské politiky, který v roce 1957 vykonali důstojníci bývalé Státní bezpečnosti, tragicky zahynula manželka štrasburského prefekta. Smyslem rozsáhlé akce bylo zhatit německo-francouzské usmiřování, a tím i vznik Evropského společenství. Bývalým příslušníkům komunistické rozvědky hrozí až patnáctileté vězení. Podle novely zákona o utajovaných skutečnostech již nepatří obhájci mezi osoby, které by nepotřebovaly k nahlížení do tajných materiálů bezpečnostní prověrku. ÚDV doufá, že problém vyřeší úřad pro zahraniční styky a informace, který by mohl spis odtajnit. Úřad chce též požádat o stanovisko Nejvyšší státní zastupitelství, uvádějí Lidové noviny.
Radikálové z italské organizace Ya Basta! se chystají přijet protestovat při pražském summitu NATO. Podle Mladé fronty Dnes je má přivézt speciálně vypravený vlak. Hranice by měl přejet 20. listopadu, den před zahájením vrcholné schůzky Severoatlantické aliance. "Víme o tom, ale zatím to nebudeme komentovat. Tuto zprávu jsme dostali pouze ústní formou od italské policie," řekl listu šéf protiextremistického oddělení policejního prezidia Jiří Weishäupl. Odpůrci globalizace ze sdružení Ya Basta! patří k nejlépe organizovaným demonstrantům a nechybí při žádných násilných protestech proti politice velmocí. Sdružení hlásá občanskou neposlušnost a úmyslně vyhledává srážky s policií, píše Mladá fronta Dnes. Zhruba 500 členů hnutí se zúčastnilo demonstrací v pražských ulicích a potyček s policií již před dvěma lety při zasedání Mezinárodního měnového fondu. Také tehdy je z Říma přivezl speciální vlak. Česká policie letos slíbila, že nepustí přes hranice žádný podezřelý hromadný zájezd. "Pokud nebude tentokrát tak silný tlak z nejvyšších politických míst v České republice a zahraničí, jako byl tehdy, nikoho nepustíme," řekl v pondělí ministr vnitra Stanislav Gross. V souvislosti s vrcholnou schůzkou NATO čekají Prahu podle Grosse desítky demonstrací. Ohlášeno je zhruba 40 akcí. Na pořádek bude dohlížet přes 12.000 policistů a vojáků. Dodržování lidských práv budou sledovat členové Občanských právních hlídek, píše Mladá fronta Dnes.
